Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Další změna v koaliční vládě Petra Fialy se odehraje na Ministerstvu zemědělství. Lidovci už zhruba před půldruhým měsícem vyhodnotili další působení Zdeňka Nekuly v čele resortu jako nepřínosné a začali hledat náhradu. Našli, a tak Nekula končí.
Těžko toho litovat. Ne že by se snad někdejší jihomoravský krajský zastupitel a bývalý dlouholetý starosta (a úřadující místostarosta) malé obce Těšetice na Znojemsku zapletl do nějakého skandálu. Ale pokud je vládě Petra Fialy vyčítána špatná nebo nevhodná komunikace navenek, pak Zdeněk Nekula je jejím maskotem.
Jeho boj s vysokými cenami potravin byl tak dlouho špatně uvěřitelný, až se stal směšným. Nekula správně držel vládní linii, která odmítala řešit inflaci u potravin cenovými stropy. Ale jeho bizarní hon za maržemi tu na cukru, tu na vejcích a naposledy na bramborách nabíral groteskních rozměrů.
Politik sice může rétoricky tlačit na zemědělce, zpracovatele i obchodníky, aby růst cen krotili. To je naopak docela užitečné téma a prostor pro politickou práci tu nepochybně je.
Ale když sedíte ve středopravicové vládě, která se zaklíná zákony trhu a uvědomuje si, že potraviny budou stát přesně tolik, kolik za ně český spotřebitel bude ochoten zaplatit, pak musí tento tlak mít nějakou štábní kulturu. A k té nepatří tepání domnělých kartelových dohod a přemrštěných marží mezi obchodníky, jejichž existenci vzápětí vyvrátí analýza antimonopolního úřadu. A už vůbec k ní nepatří veřejná chvála jednoho obchodního řetězce za to, že v jedné z mnoha svých slevových akcí prodává mouku za třináct korun.
Když celá vláda šedivěla nad abstraktním slibem ministra financí, že stát ušetří na blíže neurčených dotacích přes 50 miliard, pochlubil se Nekula novým dotačním programem pro mladé zemědělce za 700 milionů.
Když se celá vláda snažila předstírat, že za zachováním nulové spotřební daně na tiché víno vůbec není vinařská lobby, postavil se Nekula hrdě do čela „boje za malé vinaře“.
Vládní basu nedokázal Nekula udržet ani v otázce regulace výrobků s konopnou látkou CBD. A důvodů, proč se stal postupně pro vládu spíš přítěží než přínosem, by se našlo ještě víc.
Jakkoli je jistě žádoucí, aby se do vysokých politických funkcí dostávali i lidé s lokální a regionální politickou zkušeností, Zdeněk Nekula se zařadí mezi názorné příklady, že to není dobrý nápad vždycky. Citelně mu chyběla zkušenost s řemeslem v nejvyšších politických patrech, nepochopil složitou týmovou práci a komunikaci v široké pětičlenné koalici.
Zpětně viděno jde o pozoruhodné selhání personální politiky KDU-ČSL v čele s Marianem Jurečkou. Zemědělství je pro lidovce od dob Josefa Luxe velmi oblíbený resort. I když na něj nedosáhli v každé vládě, v níž seděli, tak aspoň pokaždé chtěli. Je proto zvláštní, že do složité doby pětikoaličního vládnutí v postbabišovském období nasadil Jurečka na tento výstavní post tak slabou politickou váhu, jako byl Nekula.
Nominace Marka Výborného, někdejšího chvilkového předsedy strany a dosavadního šéfa poslaneckého klubu, dává smysl právě z tohoto pohledu. Učitel a vystudovaný historik a teolog Výborný, který se jinak ve straně věnoval spíš problematice vzdělávání, patří mezi lidovci rozhodně k silnějším politickým osobnostem. A je pravděpodobné, že při koaličních jednáních a střetech bude obratnější než Nekula.
Že ty střety přijdou, je jasné. Přinejmenším od chvíle, kdy se ukázalo, že celé slavně oznámené dotační úspory desítek miliard v rozpočtu na příští rok se budou konkretizovat právě až ve tvrdých koaličních bojích.
Zda bude Výborný kromě silnějšího vnitrokoaličního boxera také dobrým šéfem zemědělství, který se nepromění v další chodící slevový leták, se uvidí až časem.
