Článek
Němci to mají se sousedy na východě těžké. Proti evropskému spojenectví se vzbouřili premiéři Maďarska i Slovenska. Poláci se zase počátkem července rozzlobili, že Němci chtějí kontrolami na přechodech bránit migraci z východu, a sami zavedli reciproční kontroly příchozích z Německa.
V této situaci musí působit jako balzám, když prezident Pavel situaci v Evropě komentuje slovy: „Němci musí hrát skutečně vedoucí roli“, a když ujišťuje, že „středně velké země jako Česká republika jsou připraveny to podpořit“. V takovém případě mohou Němci, nebo přinejmenším redaktor Weltu Philipp Fritz, v klidu od generála z Pražského hradu přijmout i něco jako školení mužstva k důležitým světovým otázkám.
„Jistě, může nás těšit, že se aliance zavázala k pěti procentům. Ale nezapomeňte, že někteří nebyli úplně šťastní,“ pochválil prezident zasedání NATO z konce června, při kterém se všichni členové zavázali zvýšit výdaje na zbrojení na 5 procent HDP. Pavel ví o tom, že například Španělsko nechce dávat na zbrojení tolik peněz, protože Rusko je od Pyrenejského poloostrova přece jen daleko. Na druhou stranu musí celá Evropa chápat, že Spojené státy ztrácejí trpělivost s tím, jak se zdráháme převzít svou vlastní obranu: „V americké administrativě jsou lidé, kteří by nejraději nechali Evropu zřítit se do propasti, jen abychom konečně začali podnikat rozhodné kroky,“ upozornil a dodal, že to je názor samotného prezidenta Donalda Trumpa.
Není pochyb, že Evropa musí být v blízké budoucnosti schopna sama odstrašit nepřítele, zvláště když bude Amerika zaneprázdněna v jiných regionech. Nestačí jen slíbit vyšší výdaje na zbrojení. „Amerika na nás může i nadále tlačit. Může nám například stanovit lhůty, a lze si představit, že potom postupně své vojáky stáhne. Musíme si pospíšit,“ zdůraznil prezident.
V případě rusko-ukrajinského konfliktu se Pavel obává, že jsme dosud neudělali všechno, aby Ukrajina zvítězila. „Dokud budou mít Rusové iniciativu, nevidí žádnou nutnost, aby vyjednávali,“ zdůraznil. Na dotaz redaktora prezident vypočetl, že Česko loni zprostředkovalo Ukrajině dodávky 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, že letos bude schopno zajistit další 1,8 milionu, a potvrdil, že nejvíc iniciativu podpořilo Německo. Dnes ovšem Ukrajina v první řadě potřebuje něco jiného, konkrétně obranu proti raketám a dronům. Proto ocenil i nápad kancléře Friedricha Merze nakoupit pro Ukrajinu od Američanů rakety Patriot. Vyhnul se však odpovědi na otázku, jestli bude možné dostat Rusy k vyjednávacímu stolu v letošním, nebo příštím roce.
Přitom nestačí, aby se Evropa s prezidentem Vladimírem Putinem bavila jen o Ukrajině, ale také o situaci v Severním ledovém oceánu, v Černém moři a o opakovaných cvičeních ruských vojsk u západních hranic.
Stejně důležitým úkolem je nastavit nově vztahy se „systémovým rivalem“, Čínou. „Peking nemluví o své globální převaze, ale o tom, že chce změnit mezinárodní systém, aby reflektoval rostoucí význam Číny. Myslím, že to je do určité míry oprávněné. Náš mezinárodní systém se svými finančními institucemi a mnohým dalším pochází skutečně z jiné doby. Ale změna musí být vyjednána, musíme se na něčem dohodnout,“ upozorňuje český prezident.
Nepřímo přitom kritizoval dosavadní postup Německa: „Musíme se rozloučit s představou, že my Evropané budeme s Čínou příjemně obchodovat, a že to nebude mít důsledky pro světovou politiku. Čína dělá všechno, aby svůj vliv rozšířila na celý svět.“
Právě do čela takových evropských strategií by se měl postavit nový kancléř Merz. V tom je ovšem třeba udělat hodně práce. „Když jsme se s Friedrichem Merzem potkali v únoru v Mnichově, mluvili jsme o takzvaném německo-francouzském motoru. Bohužel, řekl jsem mu, běží tento osmiválcový motor jen na dva válce a má problémy, když startuje,“ vzpomíná Petr Pavel.
Nadhled prezident nejvíc prezentoval v debatě o migraci. V klidu připustil, že Německo zavedlo kontroly proti migrantům také na české hranici. Nemusí se bát naší reakce, dokonce může počítat s tím, že tuzemské bezpečnostní složky budou s německou policií spolupracovat.
Více k tématu najdete zde:
„V zásadě potřebujeme tvrdší politiku vůči nelegální migraci a přísnější přístup k těm, s nimiž bylo zacházeno vstřícně, ale kteří si tuto vstřícnost nezaslouží,“ vysvětlil základní motivaci Čechů a dodal, že lidé, kteří nechtějí respektovat naše hodnoty a chtějí měnit zdejší společnost podle svých pravidel, se musí vrátit do své vlasti. „To není nelidské ani rasistické; je to zdravý rozum,“ řekl Petr Pavel s otevřeností, které by se před německou veřejností málokdo z tamních politiků odvážil.
Svět se mění, dokonce víc, než jsme dosud schopni připustit. V každém případě máme recept i dost prostředků, abychom to zvládli. Pokud se budeme snažit, vyzývá český prezident, můžeme v tom dokonce najít smysl poslední dobou vyprázdněné politiky.
