Hlavní obsah

Komentář: Pod záminkou drahoty splácí vláda důležitý dluh

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Tomáš Tkáčik, Profimedia.cz

Ministr financí Zbyněk Stanjura částečným úvazkům nepřál. Tak je alespoň svázal řadou regulací.

Reklama

3. 6. 16:00

Zkrácené pracovní úvazky nemají s bojem proti drahotě mnoho společného, ale to neznamená, že vláda schválila bezcennou věc. Právě naopak.

Článek

Vláda si bohužel nerozmyslela svůj téměř plošný pětitisícový příspěvek na děti do 18 let, takže ve Sněmovně, kam návrh nyní zamíří, můžeme očekávat velkolepé a zřejmě dost dlouhé mistrovství České republiky v populismu. Ale snad aby trochu napravila dojem, schválila na posledním zasedání i velmi užitečnou a důležitou věc, totiž podporu částečných úvazků.

Je trochu legrační, že se premiér Petr Fiala a ministr práce Marian Jurečka snaží toto opatření napasovat společně s onou pětitisícovkou do struktury „deštníku proti drahotě“ (konkrétně do kapitoly Deštník pro rodiny s dětmi). Jako by se jednalo o věc, která dokáže pomoci s akutními potížemi působenými vysokou inflací. Nedokáže, nebo alespoň ne systémově a bezprostředně. To ale neznamená, že by to byla věc k ničemu. Právě naopak.

Že částečné a flexibilní úvazky na českém trhu práce nefungují tak, jak mají, je zřejmé dlouhá léta a stejně dlouhá léta na to upozorňují ekonomové i sociologové. Zatímco na západ od našich hranic pracuje na částečný úvazek klidně každý pátý zaměstnanec, v Česku je to stěží každý desátý. Zkrátka Čech, který zrovna nechce být živnostníkem nebo podnikatelem, může buď pracovat na „full time“, anebo se jít hlásit do evidence nezaměstnaných na úřad práce. Prostoru mezi těmito dvěma variantami je naprosté minimum. Najít místo, které by odpovídalo potřebě pečovat o dítě nebo o blízkého, případně místo odpovídající postupnému úbytku sil s přibývajícím věkem, je něco jako pročesávat Štěchovice v naději na rychlé zbohatnutí.

Částečné úvazky zkrátka český pracovní trh nepoužívá a používat nechce, protože při mírně vyšší organizační náročnosti platí zaměstnavatel i zaměstnanec stejně krvavé pojistné i daně jako v práci na plný úvazek. Právě to by se nyní mělo změnit. Vládní návrh počítá s tím, že nabídne-li zaměstnavatel vybraným skupinám místo na kratší než plný úvazek, zaplatí za tohoto zaměstnance o pět procentních bodů nižší sociální pojistné.

Předně je třeba říct, že primární dopad tohoto opatření nejenže nesouvisí s „drahotou“, ale netýká se bezprostředně dokonce ani politiky zaměstnanosti jako takové. Jeho hlavní přínos spadá hlavně do dvou (navzájem souvisejících) oblastí – do rodinné politiky a do důchodové politiky.

Faktická neexistence zkrácených úvazků dlouhodobě komplikuje návrat rodičů (nejčastěji matek) po rodičovské dovolené na trh práce. Štědré rodičovské příspěvky, které lze v Česku čerpat prakticky nejdéle v Evropě, drží rodiče dlouho mimo pracovní prostředí a chybějící kratší úvazky znemožňují jakýsi postupný návrat a průběžné udržování kvalifikace. Náhlý a skokový návrat na pracovní trh po čtyřech letech péče o dítě je pak velmi náročný a jak popsaly ekonomky think tanku IDEA ve své předloňské studii, mezi rodiči, kteří vyčerpají plné čtyři roky „dovolené“, je významně vyšší míra nezaměstnanosti.

Ani dopad zkrácených úvazků na důchodový systém není radno podceňovat. Jednak, to rovnou přiznejme, proto, že vládní návrh s pětiprocentním zvýhodněním pojistného zřejmě odsaje z penzijního systému pár miliard. Mohly by se ale celkem rychle vrátit. Češi odcházejí do důchodu příliš často ze dne na den, obvykle rovnou ve chvíli, kdy jim na starobní důchod vznikne nárok. Pro udržitelnost systému by ale bylo vhodnější, kdyby mělo více zaměstnanců v důchodovém věku možnost a motivaci na pracovním trhu zůstat, pokud budou chtít – a odložit tak čerpání důchodu a náklady státu na později.

Možnost jim nabízejí právě zkrácené úvazky, které mohou přechod do důchodu učinit plynulejším, umožní zaměstnanci vydechnout oproti klasickému pracovnímu nasazení, ale zároveň si prací „napůl“ přijít na lepší peníze, než nabízejí nevalné státní penze. Motivací by pak mohl být trochu velkorysejší systém práce „na procenta“, tedy vyhlídka na znatelné zvýšení penze po pár letech práce v důchodovém věku. Udržení seniorů na trhu práce je jednou z klíčových a zároveň poměrně snadno splnitelných podmínek ozdravení českého penzijního systému a podpora částečných úvazků míří přesně tímto směrem.

Nepochybně i u tohoto opatření se ještě povede složitá debata o parametrech. Ministr Jurečka si dokázal prosadit skutečně výrazné pětiprocentní zvýhodnění na pojistné i přes odpor ministra financí Zbyňka Stanjury. Na oplátku ale Stanjurovi úředníci vecpali do návrhu mnoho omezujících parametrů. Zvýhodnění se tedy podle současné verze dotkne skutečně jen částečných úvazků pro úzce vymezené skupiny lidí (lidé nad 55 let, rodiče dětí do 10 let a pečující osoby).

Výhoda je také omezena jen na výdělky do výše 1,5násobku průměrné mzdy, takže stát opět tímto nástrojem (podobně jako Antivirem za minulé vlády) podporuje spíše místa vyžadující nižší kvalifikaci. Vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří by po dosažení důchodového věku mohli firmám prospět svým know how i zkušenostmi, budou mít smůlu – přesněji řečeno jejich zaměstnavatelé budou mít smůlu, a pokud je budou chtít na částečný úvazek zaměstnat, zaplatí za ně plné sociální pojistné.

Debata tedy nepochybně ještě bude, ale dobrou zprávou je už to, že je nad čím debatovat a že vláda dala jasně najevo vůli tento dlouholetý dluh českého trhu práce vůči zranitelným skupinám aspoň částečně splatit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované