Macinka chce na diplomacii škrtat finance. Krátkozraké, tvrdí neziskovky

Nová vláda chce ušetřit na několika ministerstvech. Asi 23 pracovních míst má zaniknout na Ministerstvu práce a sociálních věcí, v oblasti životního prostředí se zase uvažuje o snížení příspěvků na environmentální vzdělávání.

„Po náletu Stanjury na finance zůstala černá díra. Proto na všech našim ministerstvech děláme razantní prověrky,“ uvedl šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s odkazem na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Výjimkou ve škrtech podle něj není ani Černínský palác.

Macinka totiž hodlá radikálně seškrtat finance na Program transformační spolupráce Ministerstva zahraničí, jehož cílem je přenášet zkušenosti z Česka do dalších zemí a pomáhat s budováním demokracie a podporovat lidská práva. V loňském roce na něj jeho předchůdce vydal přes 132 milionů.

Mimochodem v roce 2004 tento program na Ministerstvu zahraničí zakládala současná poslankyně Gabriela Svárovská, která jakožto členka Strany Zelených kandidovala letos úspěšně do Sněmovny za Piráty.

Macinka ale nyní jasně deklaroval, že program končí. „Teď sestavujeme rozpočet na letošní rok. Vše, co jsme tu četl, už nebude,“ uvedl Macinka v pořadu Přísně tajné na XTV, kde představil osmistránkový seznam projektů, které dostaly loni od bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (ODS) zelenou.

Ten plánované škrty zkritizoval. „Macinkovy výroky jsou naprostý absurdistán,“ napsal Lipavský Seznam Zprávám. Doplnil, že prostředky nerozděloval on sám, ale odborná komise.

Bývalý ministr také zdůraznil, že projekt transformační spolupráce začal již za první vlády Andreje Babiše. „Macinkovo noční video plné nesmyslů je dalším důkazem, že naše zahraniční politika je chaotická a dezorientovaná,“ komentoval situaci.

Na seznamu, který má redakce k dispozici, se nachází projekty řady neziskových organizací zaměřených na různé země včetně Ukrajiny. Škrtnuto bude například několik iniciativ Člověka v tísni, který na realizaci zahraničních projektů v roce 2025 dostal přes 15 milionů korun.

Konec financování se dotkne také organizace Arnika, která se zaměřuje na životní prostředí. Na projekty loni od resortu dostala kolem 14 milionů, ministerstvo jí dalo například čtyři miliony na program zaměřený na Ukrajinu.

Miliony diplomacie zaplatila také neziskovým organizacím Nesehnutí, Transparency International nebo Asociace pro mezinárodní otázky. „Někteří lidé říkají, že solidarita je naivní, že pomáhání je slabost. My to nejsme. Pomáháme lidem, kteří se autoritářům odmítají podřídit. A budeme v tom pokračovat,“ odpověděl na Macinkovo vyjádření na facebooku Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

„Nepromyšlené ideologické škrty vnímáme jako reputační riziko naší země pro demokratické partnery a samozřejmě jako nešťastné a neseriózní vůči partnerům v zemích, kde ČR dlouhodobě působí,“ okomentoval rozhodnutí ministra vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban.

Program transformační spolupráce představuje podle Urbana méně než procento rozpočtu. „Lidskoprávní politika a podpora demokratických reforem se doplňuje s ekonomickou diplomacií. Posiluje i motivaci občanů třetích zemí, aby neopouštěli své domovy, ale pracovali na zlepšení podmínek pro život doma,“ doplnil.

Luboš Pavlovič, mluvčí Arniky, označil plánované škrty ministerstva za „krátkozraké“. „Skutečnost, že ministr Macinka prezentuje tento program jako ‚prošustrované peníze‘, svědčí buď o nepochopení jeho smyslu, nebo o záměrné dezinterpretaci,“ doplnil.

Rozhodnutí kritizuje také výkonný ředitel české buňky Transparency International David Kotora. „Program pomáhal budovat České republice dobré jméno a silné vazby v zahraniční, a to s partnery z občanské společnosti, státní správy, politiky a byznysu. Tato spojení budou nyní zpřetrhána,“ napsal redakci.

Neziskové organizace, které redakce oslovila, zatím od resortu informace o tom, které programy nebudou nadále podporovány, neobdržely. Uvádějí však, že zastavení finančních prostředků od ministerstva pro ně bude znamenat problém.

„Pracujeme hlavně v autoritářských režimech, kde se lidé dostávají do vězení za své názory, sexuální orientaci, veřejnou komunikaci a kritické otázky na politiky, kvůli náboženskému vyznání nebo etniku. Největší ohrožení představují škrty pro lidi v zemích s nejtvrdšími režimy,“ vysvětlil Urban.

Ředitel Člověka v tísni Pánek se má s Macinkou sejít. Cílem tohoto setkání má být podle Urbana vysvětlení významu transformačních projektů a jejich přínosu. „Člověk v tísni chce panu ministrovi předložit argumenty a vysvětlit dopady navrhovaných škrtů. Věříme, že otevřená debata může přispět k tomu, aby pan ministr své rozhodnutí znovu zvážil,“ doplnil Urban.

Likvidační může být zastavení financování pro zahraniční partnery Arniky. Ta spolupracuje například s protikorupčními organizacemi v Gruzii a Arménii na ochraně před škodami na životním prostředí. Pomáhá také s ochranou ekosystémů v Bosně a Hercegovině.

Klíčovým zahraničním projektem Arniky je pak zelená obnova Ukrajiny. „Ministr Macinka se pohoršuje nad tím, že když je země ‚rozbombardovaná‘, řešíme ekologii. Jenže právě proto je to důležité – při obnově se rozhoduje o tom, jaké materiály se použijí, jak se naloží s toxickým odpadem z trosek či se stavbou nových továren,“ vysvětlil Pavlovič.

V programu určeném pro Ukrajinu měla v tomto roce pokračovat také Asociace pro mezinárodní otázky, jde konkrétně o psychosociální podporu ve školách pro válkou traumatizované děti. „Je pro mě obtížné pochopit, co pozitivního ukončení tohoto projektu přinese,“ uvedl výkonný ředitel AMO Vít Dostál.

Některé organizace své programy financují i z jiných zdrojů. Člověk v tísni chce dopady případných škrtů zmírnit skrze příspěvky Klubu přátel Člověka v tísni a veřejnou sbírku SOS Svoboda. Obrátí se také na mezinárodní instituce a donory, i přesto však hrozí, že řada důležitých projektů skončí.

Arnika čerpá prostředky z evropských programů či mezinárodních nadací. „Program transformační spolupráce MZV byl však důležitý právě proto, že propagoval Českou republiku a otevíral dveře českým firmám,“ doplnil Pavlovič. Arnika podle něj nebude bez peněz od ministerstva moct některé aktivity realizovat v plném rozsahu.

Cesty, jak v zahraničních aktivitách pokračovat, bude hledat také AMO. „Je ale fér říct, že státní podpora má v těchto typech projektů specifickou váhu - nejen finanční, ale i symbolickou. Je to vyjádření solidarity, nesobeckosti, prostě určitého postoje k okolnímu světu, na základě kterého nás také vnímá,“ dodal Dostál.

O tom, kam peníze z nového rozpočtu Ministerstva zahraničí, tedy z peněz českých daňových poplatníků poplynou, zatím nemá šéf rezortu jasno.

„Nevím, nyní mě čeká analýza výdajů v kapitole humanitární pomoc. Obávám se, že největší humanitární katastrofa, která nás postihla, jsou čtyři roky Zbyňka Stanjury na Ministerstvu financí. Proto teď nějakou dobu budou muset prostředky chodit právě na sanaci škod po působení ODS,“ sdělil Macinka Seznam Zprávám.

Naznačil také, že z rozpočtu „snad něco zbyde i na ekonomickou diplomacii a podporu exportu“.

Pro rok 2026 požádaly ministerstvo o financování zahraničních projektů všechny oslovené organizace. O výsledcích výběrových řízení však zatím nemají informace.