Hlavní obsah

ODS řeší, zda nabízet „nárazník“, nebo nadávat na „Dluženu“

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Martin Kupka.

Občanští demokraté řeší, jak moc se v opozici vyhranit jako čistě pravicová strana, když jim sociologická data ukazují, že skutečně pravicových voličů zase tolik není.

Článek

Lídr ODS Martin Kupka se svým týmem už několik týdnů řeší, jak v současné situaci - za dominance hnutí ANO, v roztříštěné opozici a v éře krátkých videí na sociálních sítích - vlastně zaujmout voliče.

Nedávno zkusil dvě cesty. První vyhověla volání po tom, aby strana nehrála jen téma „Antibabiš“, ale naopak nabídla vlastní agendu a ukázala ekonomickou kompetenci. Stínová vláda tudíž sepsala „krizový nárazník pro firmy“, soubor sedmi opatření reagujících na dopady války v Íránu.

Jenže obsáhlého návrhu si skoro nikdo nevšiml.

A tak Kupka zkusil druhou možnost, jak upoutat pozornost, což je sázka na emoce a nulovou toleranci vůči všemu, co vzešlo z ANO. Při projevu v Poslanecké sněmovně před schvalováním uvolnění rozpočtových pravidel se ostře pustil do ministryně financí Aleny Schillerové. Mluvil o „rozbité kalkulačce“ a varoval ji, že usiluje o přezdívku „Dlužena von Bankrot“.

Tohle zafungovalo, titulky v médiích a videa na sítích najednou byly plné „Dluženy“.

Místopředseda ODS Karel Haas říká, že právě tohle dilema v největší opoziční straně usilující o růst preferencí řeší prakticky každý den. A vlastně téměř nad každým návrhem zákona, jejž pošle Babišova vláda do Sněmovny.

„Jde o velký rébus, jak opravdu výrazně zvednout podporu ODS, když na straně jedné po nás velká část našich voličů chce pokračování politiky Antibabiš a nulovou toleranci vůči současné vládě. A na straně druhé po nás minimálně stejně velká část našich voličů chce doručování reálných výsledků, pracovitost, věcnost, odbornou kompetenci, neteatrálnost a nastolování konkrétních pravicových a ekonomických témat,“ říká Haas.

Jinými slovy, přikloněním na jednu stranu ODS riskuje, že odradí druhý tábor - a naopak. „Takže v téhle náročné písemce, v tomhle tanci mezi křepelčími vejci, se opravdu snažíme naplno pracovat,“ popisuje Haas opoziční aktivitu.

Seriál Seznam Zpráv

Seznam Zprávy mapují, jak se jednotlivé opoziční strany po prohraných volbách snaží zviditelnit. A před podzimními komunálními a senátními volbami „leští“ svou vlastní značku.

Konkrétně se s tím občanští demokraté museli vypořádat třeba u snížení odvodů živnostníků na sociálním pojištění zpětně na loňskou úroveň. Jak hlasovat? Je to sice pravicové, jenže navrhuje to Babišova vláda… Navíc tím ruší zvýšení, které přinesl konsolidační balíček veřejných financí Fialova kabinetu.

Výsledek? Poslanci ODS snížení podpořili, zatímco část senátorů ODS byla proti.

Minulý týden se tatáž rozpolcenost ukázala při výběru náčelníka Generálního štábu, za něhož si premiér Babiš prosadil Miroslava Hlaváče - a úplně ignoroval návrhy ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Občanští demokraté opět měli dvě možnosti. Buď volbu respektovaného generálporučíka podpořit, anebo si utahovat ze šarády a ponížení Okamurovy SPD.

K nelibosti předsedy ODS Martina Kupky zvolili obě cesty. Nejprve poslankyně a exministryně obrany Jana Černochová veřejně pochválila premiéra Babiše „za jeho roli ve výběru nového náčelníka“. Další den ji za to ostře v televizním rozhovoru pro CNN Prima News kritizoval Pavel Žáček. Podle něho taková vyjádření jen znejišťují voliče. „Lidé se mě pak ptali, jestli je to nějaké nadbíhání Babišovi. Odpovídám, že jsem proti jakékoliv kolaboraci s Babišem.“

Slušňák, který kolegy sekýruje

Reportér Seznam Zpráv byl minulý týden během kampaně ODS v Pardubicích svědkem toho, jak to rozčilený Martin Kupka po telefonu vytknul oběma. Černochové připomněl, že teď se „míří na vládu a nikam jinam“. A Žáčkovi zase to, že „nyní se přece nemůžeme hádat mezi sebou, zvlášť, když média takové spory zbožňují a zveličují“.

Ostatně Kupka sice na první dojem působí dojmem slušňáka, který neumí zvýšit hlas nebo používat sprostá slova, ale mimo kamery své kolegy sekýruje docela často. Třeba místopředsedu Karla Haase za to, když nedávno veřejně popsal nervozitu ze sílících preferencí hnutí STAN.

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Karel Haas: „Tančíme mezi křepelčími vejci.“

Jindy zase Radima Ivana, stínového ministra pro místní rozvoj, kvůli jeho názoru, že by České televizi prospělo umístění na burzu. Podruhé ho zas káral za nápad, aby se rušily a slučovaly malé obce. A od Kupky to schytala i poslankyně Eva Decroix za slovo „svoloč“, když hodnotila vládní koalici ANO, SPD a Motoristů.

Kupka coby workoholik také některým kolegům vytýká, že by měli zařadit větší rychlost, aby vše nebylo na něm. „Mnozí mají tendenci Martina Kupku podceňovat, ale on nám ukazuje, jak roste s funkcí - nejprve byl výborný starosta, pak náš jednoznačně nejlepší a nejviditelnější ministr v předchozí vládě. A teď je v nové roli opozičního lídra a kandidáta na příštího premiéra,“ uvažuje poslanec ODS Petr Sokol.

Pojďme víc doprava, ke kořenům…

Kromě balancování mezi emotivní kritikou Babiše a nastolováním vlastních témat řeší v ODS další dilema - a to, jak moc se posunout doprava. Po tom mnozí straníci volali na lednovém kongresu, kde se loučili s Petrem Fialou a vlastně i s koalicí Spolu.

„Podle mého přesvědčení je zaujmutí pravicové pozice pro ODS jediná šance, jak se odlišit od středových stran, kterých je na našem politickém hřišti mnoho a konkurují si o stejné voliče,“ argumentuje Jan Skopeček, který je stínovým ministrem financí. „ODS vždycky byla a má být i nadále stranou přicházející s reformami.“

Podobně to vidí poslanec Vojtěch Munzar nebo zmíněný Radim Ivan, jenž na kongresu prohrál souboj s Kupkou o předsednický post. „Nemůžeme tady být jen pro sluníčko a kytičky. Lidé od nás naopak už tradičně očekávají odvahu pojmenovávat věci pravými jmény a řešit i nepopulární věci, kterým se ostatní vyhýbají,“ domnívá se Ivan.

O kousek dál jsou pak místopředsedové Pavel Drobil a Karel Haas. Oba sice hodně tlačí ekonomická témata, ale zároveň si uvědomují, že svět i voliči se změnili a pravicová klišé z 90. let už dávno nezabírají.

„Já trochu kašlu na nálepky, protože při pohledu na některé vládní strany, které předstíraly pravicovost, jak se v reálu projevují jako hnědí bolševici, tak rozhoduje činnost, ne prázdné a falešné větičky, jak by řekl klasik,“ říká Drobil. „Naši voliči vědí, že úspěchu se nedá dosáhnout vždy jen populárními kroky, ale že to může někdy i bolet. A pokud s nimi budeme komunikovat a hrát rovinu, tak jsou ochotni přijmout i nepříjemné, ale rozumné reformy,“ dodal.

... ale vždyť tam voliči nejsou

Více směrem od středu pak stojí předseda Martin Kupka. Je vybaven podrobnými sociologickými daty, která ukazují, že skutečně pravicových voličů je v české společnosti velmi málo. To ostatně potvrzují opakované debakly čistokrevných pravicových stran - Svobodných, Trikolory nebo Realistů.

„Obecně program je dneska mnohem méně důležitý než lídři a jejich autenticita. My jsme ve skutečnosti hodně středový národ, segment pravicových voličů je dost omezený a relativně malý,“ potvrzuje dlouhodobý trend Michal Kormaňák ze společnosti Ipsos.

Kupka se i kvůli tomu aktuálně snaží otevřít zapouzdřenou stranu lidem zvenčí. Reaguje na to, že lidé dnes nechtějí do politických stran vstupovat - a tak jim nabízí mezikrok, nový status „registrovaných příznivců“. Zájem doposud projevila asi tisícovka lidí. Zároveň na kolegy tlačí, aby letos pustili na kandidátky do komunálních voleb i nestraníky, lokální osobnosti.

„Pravicoví voliči existují, ale mění se. Logicky pracují s novými technologiemi, žijeme v 21. století. Musíme přirozeně reagovat na to, kam se posouvá svět. Některé věci pro naše voliče nepochybně mají větší váhu, aktuálně například ochrana svobody veřejnoprávních médií,“ argumentuje Kupka.

Měkký obal, nebo znovu Spolu?

Popisované balancování mezi pravicí a středem nebo mezi konzervativnější a liberálnější polohou není pro ODS ničím novým. Vždyť občanští demokraté dokázali ve sněmovních volbách výrazně uspět právě jen tehdy, když vykročili mimo svá stranická dogmata. A když se s přívětivější tváří pokusili oslovit nejen své skalní voliče.

V roce 2006 vyhrála ODS volby s rekordním ziskem 35,4 procenta hlasů, když tehdejší lídr Mirek Topolánek prosadil koncepci „tvrdé jádro, měkký obal“. Spočívala v tom, že do strany přivedl i liberály.

V roce 2021 vlastně totéž udělal tehdejší předseda Petr Fiala, když k ODS přitáhl lidovce a TOP 09. Společná formace pod názvem Spolu vyhrála volby se ziskem 27,8 procenta hlasů.

Mnozí v dnešní ODS tuší, že jinak to nepůjde ani příště, pokud chtějí vyhrát volby v roce 2029. Jde vlastně jen o to, jestli se jim nějakým zázrakem povede přetáhnout voliče ostatních opozičních stran, nebo budou donuceni se rok před volbami s nimi opět nějak dát dohromady.

Doporučované