Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky v Bruselu/
Ačkoli část české politické scény a veřejnosti Andrej Babiš uklidnil představeným řešením svého střetu zájmů, v Bruselu se na věc dívají podstatně zdrženlivěji. Evropské instituce zatím nevydaly žádné jasné stanovisko a podle diplomatických zdrojů redakce zůstává kolem tématu znatelné napětí.
Symbolické je i načasování. Andrej Babiš je nyní v Bruselu na summitu Evropské rady – na místě, kam se po návratu do premiérského křesla toužil vrátit. Právě zde se znovu pohybuje mezi lídry, kteří spolurozhodují o směřování evropských peněz. A právě to činí otázku jeho střetu zájmů pro Evropskou komisi i členské státy mimořádně citlivou.
Babiš před svým jmenováním premiérem představil veřejnosti plán, podle kterého přenechá správu holdingu Agrofert nezávislému správci a protektorovi v rámci trustové struktury. Toto oznámení bylo jedním ze splněných předpokladů, které uvedl Petr Pavel při rozhodování o jeho jmenování – prezident zdůraznil, že chce jasné řešení střetu zájmů v souladu s právními pravidly.
Odkaz minulých auditů
To Evropská komise se střetem zájmů Andreje Babiše zabývala už během jeho předchozího vládnutí. Audity tehdy dospěly k jasnému závěru: Ani po převedení Agrofertu do svěřenských fondů nebyl střet zájmů odstraněn. Důsledkem bylo pozastavení části dotací a riziko, že je bude muset Česká republika hradit ze státního rozpočtu.
„Evropská komise dospěla prostřednictvím auditů k jasným závěrům, že i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů zůstal Andrej Babiš ve střetu zájmů. Důsledkem bylo neproplácení části evropských dotací a nutnost jejich vymáhání a případného krytí z českého státního rozpočtu,“ uvedl pro Seznam Zprávy výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek.
Podle Vokálka platí, že otázka střetu zájmů staronového premiéra je v Bruselu nadále považována za právně závažnou a politicky citlivou. „Téma se může znovu otevřít podle toho, jak bude střet zájmů fakticky a právně vyřešen nyní, kdy se Andrej Babiš opět ujal premiérského křesla a spolu se svým nejbližším okolím a ministry má zásadní vliv na směřování prostředků z evropského rozpočtu,“ upozornil.
Evropská komise a většina Evropského parlamentu i dalších členských států podle analytika nemají zájem na tom, aby společné evropské prostředky směřovaly do zemí, kde není střet zájmů jednoznačně a důvěryhodně vyřešen. Jde nejen o právní rámec, ale i o důvěru v transparentní a rovné nakládání s prostředky evropských daňových poplatníků.
Andrej Babiš se poprvé po návratu do premiérského křesla účastní jednání Evropské rady.
Pirátský tlak na Komisi
Do debaty vstoupila před několika dny i europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová, která se obrátila přímo na Evropskou komisi s dotazem, zda lze nové Babišovo řešení považovat za dostatečné. Stanovisko Komise zatím neobdržela, klíčový orgán má na vyřízení písemné interpelace tři týdny. „Odpověď pak bude veřejná,“ sdělila Gregorová redakci.
Právě tato reakce může podle expertů prolomit současné ticho kolem celé kauzy. Pozoruhodné je i to, že Zastoupení Evropské komise v ČR nebylo podle informací redakce z Bruselu požádáno, aby poskytlo svůj pohled na věc a rozbor situace. Jinými slovy: Centrála mlčí, vyčkává.
Podle diplomatických zdrojů je zdrženlivost Bruselu do značné míry strategická. „Evropská komise nechce spor eskalovat dřív, než bude mít k dispozici jasné právní podklady. Zároveň si nepřeje Andreje Babiše zbytečně vehnat do otevřeného spojenectví s lídry, jako jsou Viktor Orbán nebo Robert Fico,“ poznamenal pro Seznam Zprávy bruselský zdroj.
Strategie je proto spíše udržovací: Sledovat situaci, hlídat tok evropských peněz a být připraven zasáhnout, pokud by se objevily pochybnosti o jejich rozdělování.
Míč je na straně Babiše
Podle Martina Vokálka je současná situace zcela jednoznačná. „V Bruselu dnes panuje zvýšená míra obezřetnosti, ale míč je jasně na straně Andreje Babiše,“ říká. Nestačí politické deklarace nebo formální oznámení.
„Babiš bude muset reálně naplnit svůj příslib, který dal veřejnosti i prezidentovi, a střet zájmů skutečně vyřešit a přesvědčit Evropskou komisi, Evropský parlament i své protějšky v ostatních členských státech, že zvolené řešení je plně v souladu s evropskými pravidly a bez jakýchkoli pochybností o jeho korektnosti,“ uzavřel v Bruselu sídlící analytik.
Do té doby tak patrně bude v Bruselu vládnout ticho. Ne proto, že by problém zmizel – ale proto, že se čeká, zda se znovu otevře.
