Článek
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Rakušan v prohlášení zaslaném médiím uvedl, že je připravený kandidovat znovu. Klub STAN poté oznámil, že Rakušan znovu nominaci získal, a to jednomyslně.
Bývalý vicepremiér a ministr vnitra Rakušan byl v nynější tajné volbě jediným kandidátem. Ve středečním druhém kole tajné volby potřeboval získat nejméně 89 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 75, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Rakušanovi patrně nedali hlas stejně jako v prvním volebním kole před zhruba dvěma týdny poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů připadnout nominantovi STAN. V prvním kole byl ke zvolení nutný zisk nejméně 92 hlasů, Rakušan jich dostal o devět méně.
Rakušan uvedl, že koalice se ho takto snadno nezbaví. „Jsem připraven si říct o nominaci klubu znovu a jít do druhé volby,“ uvedl. Dodal, že rozumí tomu, že pro některé představitele koalice je ve vedení Sněmovny velmi nepohodlný. „A tuším proč. Ale moje kandidatura je výrazem důvěry v respektování vůle voličů, sněmovních zvyklostí a pozice třetího nejsilnějšího poslaneckého klubu,“ dodal.
Koalice podle předsedkyně klubu STAN Michaely Šebelové potvrdila postojem ve volbě slabost, politicky a morálně podle ní prohrála. „Neodmítli jste Víta Rakušana, ale slušnost a parlamentní tradice,“ řekla.
Následně se mezi opozičními a koaličními politiky strhla výměna názorů. „U nás by prostě nedostal ten člověk ani hlas. Vít Rakušan je hlavou politické mafie. Hnutí STAN bylo založeno proto, aby drancovalo státní podniky,“ řekl předseda klubu SPD Radim Fiala.
S korupčním případem Dozimetr spojil předsedu STAN rovněž místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), jenž poukazoval na to, že poskytl svým dětem šifrovaný telefon. Šebelová opáčila, že koalice vytáhne kauzu Dozimetr, když jí dojdou argumenty. Rakušana podle ní nediskvalifikuje nic. „Pouze předem avizoval, že nebude vůči vládní koalici poslušný chlapec,“ uvedla. Podle šéfky klubu ANO Taťány Malé měl být ve volbě silnější kandidát. Frakce ANO se podle ní dohodla, že Rakušana ve vedení dolní komory nechce.
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou Sněmovny na třetí pokus. I tyto a další obdobné události z minulosti se staly předmětem dnešní poslanecké diskuse.
Sněmovna znovu nezvolila Žáčka a nově Hladíka do čela dvojice komisí
Sněmovna ve středu znovu nezvolila poslance ODS Pavla Žáčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) neuspěl v tajné volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Poslanci nyní volili v prvním kole už druhé volby. Ke zvolení bylo nutných nejméně 89 hlasů. Žáček jich obdržel 78 a Hladík 75, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Žáček neuspěl už v první volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti GIBS. První kolo se konalo koncem loňského listopadu a druhé předminulý týden. Do úvodní volby předsedy komise pro kontrolu činnosti FAÚ nominovali lidovci někdejšího místopředsedu dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL). V prvním listopadovém kole ho poslanci nezvolili. Následně Bartošek na členství v komisi rezignoval a nahradil ho v ní Hladík. Druhé volební kolo se proto předminulý týden neuskutečnilo.
Žáček neuspěl v polovině loňského listopadu ani ve volbě předsedy sněmovního bezpečnostního výboru. Předsedy výborů volí jejich členové, sněmovní plénum je potvrzuje. Zhruba v polovině února by měli poslanci z bezpečnostního výboru hlasovat o kandidátce ODS, někdejší ministryni obrany Janě Černochové.
„Chováte se jako na dobytém území,“ prohlásil v reakci ke koalici místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Vy se bojíte našich kandidátů,“ uvedla místopředsedkyně frakce občanských demokratů Eva Decroix.
Předsedy má nyní 12 ze 14 stálých komisí. Jako první vzniká po sněmovních volbách volební komise, kterou vede Martin Kolovratník (ANO). Kontrolních komisí je v dolní komoře devět. Poslanci ANO Robert Králíček, Pavel Růžička a Tomáš Helebrant vedou komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a pro kontrolu použití odposlechů.
V čele komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace poslanci stojí Marie Pošarová (SPD). Poslanci klubu Motoristů Gabriela Sedláčková a Igor Červený se stali v listopadu předsedy komisí pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu a pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Komisi pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů předsedá Jana Krutáková (STAN).
Pozici předsedkyně komise pro práci sněmovní kanceláře obsadila Jana Pastuchová (ANO) a komise pro rodinu Lucie Šafránková (SPD). Do čela komise pro hybridní hrozby poslanci zvolili v listopadu Miroslava Krejčího (za Motoristy) a ústavní komise Libora Vondráčka (SPD/Svobodní).
