Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle některých vládních politiků je současné dění kolem ministra v demisi Pavla Blažka nesrozumitelné. Sociologové a analytici nicméně popsali, že podobné kauzy mají potenciál koalici Spolu v očích voličů poškodit.
Agentura Median se proto pokusila zjistit, jak se bitcoinová aféra odráží na náladách voličů. Z průzkumu vyplývá, že vládě Petra Fialy věří pouhých 27 procent dotázaných. V otázce, zda by měla vláda kvůli Blažkově kauze padnout, je společnost rozdělená prakticky půl na půl.
Šetření z posledních dní se zúčastnilo 985 Čechů starších 18 let s různou úrovní dosaženého vzdělání, kteří v roce 2021 volili různá uskupení napříč politickým spektrem.
Data Medianu ukazují, že největší důvěru k vládě mají ti, kteří v roce 2021 volili ve sněmovních volbách koalici Spolu. Necelých 70 procent z nich konstatovalo, že současná vláda má stále jejich důvěru.
Zároveň se ale ukazuje, že zhruba pro čtvrtinu někdejších voličů Spolu je Blažkova aféra důvodem k pádu vlády.
Podobně se vyjadřují i podporovatelé koalice Pirátů se Starosty. Necelá třetina z nich se domnívá, že by vláda měla kvůli bitcoinové kauze padnout. Zhruba 40 procent voličů PirSTAN nicméně uvedlo, že současná vláda nemá jejich důvěru. U ostatních politických subjektů je pak vnímání kabinetu Petra Fialy mnohem horší.
Co se voličů hnutí ANO týče, necelých šest procent z nich stále věří současné vládě. V případě SPD jsou čísla ještě výmluvnější – pro nedůvěru se totiž vyslovili všichni dotázaní.
Podporovatelé obou hnutí pak většinově popsali, že je pro ně Blažkova kauza důvodem k pádu vlády. Podobně se pak k věci staví například i ti, kteří před čtyřmi lety podporovali Sociální demokracii.
Naopak u voličů Přísahy senátora Roberta Šlachty se ukazuje, že více než polovina dotázaných si nemyslí, že by měla vláda kvůli nynějšímu dění skončit.
Ti, kteří v roce 2021 nevolili nebo volit nemohli, se v tomto ohledu dělí na dva podobně velké tábory. Necelých 55 procent se domnívá, že by vláda měla skončit, zbylých 45 procent má pak opačný názor.
Z dat mimo jiné vyplývá i to, že zklamaní voliči jsou ve svých pocitech kategoričtější. Naopak vládní podporovatelé v odpovědích volili z mírnějších odpovědí.
Na otázku ohledně pádu vlády odpůrci používali většinově odpověď „rozhodně ano“, zatímco v případě koaličních voličů šlo o odpovědi „spíše ne“.
Stejně tomu bylo i v případě otázek na důvěru vládě. Pouhých sedm procent oslovených uvedlo, že kabinetu Petra Fialy „rozhodně věří“, zatímco necelá polovina dotázaných sdělila, že koalici „rozhodně nevěří“.
Odborníci z různých výzkumných agentur se navíc shodují, že se Blažkova kauza v následujících dnech negativně promítne do preferencí koalice Spolu a vnímání Fialovy vlády. To přitom nebylo nejlepší ani před aférou odcházejícího ministra spravedlnosti.
„Nejvíc nepopulární vláda byla ta Petra Nečase. A ta současná byla celou dobu z datového hlediska jenom o trochu populárnější. Takže ta situace je pro ně vážně špatná,“ sdělil dříve redakci Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM.
