Hlavní obsah

Senátoři chtějí zpřesnit, co je nutná obrana. Odborníci jsou opatrní

Foto: Unsplash

Ilustrační foto.

Reklama

7. 6. 17:25

Právníci, politici a zastánci ozbrojování v Poslanecké sněmovně diskutovali o možné změně trestního zákoníku. Ve Sněmovně už několik měsíců leží senátní návrh na zpřesnění nutné obrany.

Článek

V Poslanecké sněmovně leží od začátku jejího volebního období senátní novela trestního zákoníku, která si klade za cíl zpřesnit paragrafy týkající se nutné obrany.

Do trestního zákoníku chtějí zavést beztrestnost člověka, který při své obraně vybočí z mezí přiměřené obrany z důvodu strachu, leknutí, zmatku nebo „jiného omluvitelného hnutí mysli“. Zároveň více specifikují odůvodnění případu, kdy se o nutnou obranu nejedná.

Podle předkladatelů za současného stavu může docházet k určitým privilegiím útočníků. „Skutkové podstaty trestných činů zabití a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky nepokrývají všechny případy. V kritických chvílích, při nichž byla nutná obrana užita, je však třeba posuzovat situaci v tom smyslu, jak se jevila napadenému, a tedy subjektivní hledisko má převažovat nad hlediskem objektivním,“ stojí v odůvodnění.

Změna trestního zákoníku u nutné obrany

§ 29 Nutná obrana

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, zejména způsobu útoku, jeho místu a času a okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo osobě obránce.

(3) Ten, kdo odvrací útok, aniž splnil podmínky přiměřenosti nutné obrany, není trestně odpovědný, jednal-li v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, způsobeném útokem.

Pozn: Slova k vyškrtnutí jsou psaná kurzívou, změny a nové odstavce jsou vyznačeny tučně

Zdroj: senátní novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku

Novela získala nesouhlasné stanovisko ještě od bývalé vlády Andreje Babiše (ANO), která ho posuzovala zhruba měsíc před koncem svého mandátu. Zákon pak od ledna leží k projednání na ústavně-právním výboru. Ten proto na úterý ve spolupráci s lobbistickou organizací Liga Libe svolal kulatý stůl na téma Můj dům – můj hrad.

„Ti, kdo mají legálně zbraň, se více než kriminálníka, který jim usiluje o život, bojí vyšetřujících orgánů,“ zdůvodnil potřebu změny zákona předseda Ligy Libe a bývalý policejní instruktor střelby Pavel Černý.

Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty je však v českém právním řádu nutná obrana vymezena dosti široce a nedochází k případům, kdy by byly odsouzeny osoby, které se pouze bránily.

„Já si nemyslím, že bychom do veřejnosti měli vysílat vzkaz: sáhněte na zbraň, když se něco děje, až pak se bude řešit co a jak. Jsou situace, kdy člověk jedná v omylu. Může reagovat na někoho, kdo není zločincem,“ upozornil na možnou problematiku změny zákoníků.

Zároveň připomenul, že ve Spojených státech, kde uznávají pravidlo „můj dům – můj hrad“, kterým svolavatelé pojmenovali i úterní setkání, mají na druhé straně i jednu povinnost – „duty to retreat“, tedy povinnost ustoupit. „Nebránit se, pokud mám možnost utéct. To v Česku není,“ upozornil Lata.

U posuzování nutné obrany chce zákonodárce zpřesnit i formulaci případu, kdy se nejedná o nutnou obranu. Původní formulaci „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku“ chce doplnit na „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená zejména způsobu útoku, jeho místu a času a okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo osobě obránce“.

Jeden z řečníků, advokát Tomáš Sokol nutnost takové změny formulace částečně zpochybnil. „Mám pocit, že to není o moc jednodušší formulace,“ uvedl. Advokát Lukáš Trojan označil úpravu za „lehce nadbytečnou“.

Proti se postavil i poslanec Marek Benda (ODS). „Pokud se něco měnit nemusí, měnit se to nemá, u trestního práva je to ještě zásadnější než u jiných. Buďme opatrní,“ upozornil řečníky i kolegy poslance, kteří si debatu přišli poslechnout.

Podporovatelé změny upozornili i na problematiku dlouhého řízení, během kterého policie prověřuje, zda šlo o nutnou obranu nebo ne. Čemuž by měly upřesňující změny podle nich i pomoct.

Advokát Miloslav Jančík uvedl jako příklad jednoho svého klienta, u kterého sice byla shledána nutná obrana, strávil však 13 měsíců ve vazbě, než se případ vyšetřil. „Soud se mu sice omluvil, mezitím ale přišel o dům na hypotéku, auto na leasing, manželku a tři děti. Z perspektivního otce tří dětí se stal chlap v pronajatém bytě,“ popsal Jančík.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík ale upozornil na to, že život je nejvyšší forma a že policie bude vždy, když dojde k úmrtí, zahajovat trestní řízení a věc šetřit. „Pokud se ukáže nutná obrana, tak tu věc odložíme. Ať to bude v zákoně vypadat jakkoliv, musíme případ šetřit,“ vysvětlil.

Musíme ukotvit domobranu, míní poslanec

Diskuze se zúčastnil i bývalý poslanec za ANO Bohuslav Chalupa, který ke změně v trestním zákoníku navrhnul ještě nutnost založení domobrany.

„Na jednoho obránce z ozbrojených složek v Česku připadá asi 350 občanů. Armáda ani policie lidem ve chvíli, kdy se něco bude dít, nezvládne rychle pomoct. Ti lidé se budou bránit a je lepší, když to bude legislativně ošetřeno, než když to bude živelné. Měla by se založit domobrana a být poučena, jak zbraně používat. Velice důležitá věc do budoucna i s ohledem na konflikt na Ukrajině,“ uvedl bývalý zákonodárce.

Senátem už loni v létě prošla změna Listiny základních práv a svobod, která do ní zavedla právo bránit svůj život nebo život jiného člověka zbraní. Šlo o reakci na rozhodnutí Evropské komise omezit držení zbraní.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Nutná obrana
Liga Libe

Doporučované