Turkovi bych nesvěřil ani králíkárnu, říká odcházející ministr

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se chystá vyklízet kancelář ve Strakově akademii. Nejenže končí ve vládě, nastupující kabinet Andreje Babiše hodlá jeho post zrušit jako zbytečný.

„Existence či neexistence postu ministra pro evropské záležitost je výrazem toho, jak která země bere svoji pozici v Unii vážně. Pro Brusel to bude zpráva, že budoucí vláda nemá tak zásadní akcent na evropskou agendu,“ říká Dvořák v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jako svůj hlavní úkol v roli ministra si dal přesvědčit Čechy, aby měli Evropskou unii radši. Přiznává ale, že se to nepovedlo: „Musím sebekriticky říct, že nejsem nadšený z výsledku.“

Žertuje, že se v jeho kanceláři možná usadí „ministr pro kotrmelce“ v narážce na post ministra pro sport a prevenci, který vznikající Babišova vláda naopak zavádí. Sám teď ale kotrmelec nějakou dobu neudělá - den před rozhovorem měl autonehodu, při níž si zlomil hrudní kost.

Jedna z vašich misí byla víc prodat Čechům Evropu. Povedlo se to?

Musím sebekriticky říct, že nejsem nadšený z výsledku. Přál jsem si a dal jsem si to za úkol, aby to bylo lepší. Ale ten prostor, kdy se o to můžete pokoušet, je hrozně úzký. Když není velký společenský konsenzus, co chceme a kam patříme, tak jakákoli výraznější aktivita ze strany vlády k propagaci EU nebo eura okamžitě narazí na odpor. Že indoktrinujeme společnost, že propagujeme myšlenky marxismu a libtardismu a já nevím čeho všeho. A také není žádné tajemství, že jsme na tom neměli shodu ani v koalici. Když máte dost silně euroskeptické parnery a nejste ten nejsilnější, tak musíte respektovat, že tu většinu nemáte.

Takže Češi nemají Unii rádi víc, než když jste nastupoval?

Nemám na to čísla. Ale úplně dobrý pocit z toho nemám, že bychom nějak zásadně posunuli veřejné mínění, byť jsem si to velmi přál. Přál jsem si to třeba i v otázce eura, kde se chviličku zdálo, po intervenci pana prezidenta, že se začala podpora zvedat. Pak se to ale zase zastavilo.

Čím si to vysvětlujete, ten český odpor k euru?

Je to sentiment a důsledek dlouhodobého odmítání eura jako mainstreamu. Statistiky jasně ukazují, že i tam, kde to obyvatelstvo zpočátku nechtělo, jsou nakonec spokojení. U nás se ta debata vede, řekl bych, a priori proti euru a ten, kdo je pro euro, tak je zrádce vlasti. Ono to i zapadá do těch nacionalistických trendů, které teď v Evropě vítězí a pomalinku Evropskou unii erodují.

Takže je otázka přijetí eura teď ztracená?

Věřím, že brzy se v této věci střetneme s ekonomickou realitou. Naše ekonomika už není jenom korunová, ale stále více eurová. Mít paralelně dvě měny je nákladné a čím bude v oběhu více eur, tím se ten tlak bude zvyšovat. A další věc - čím výrazněji poroste naše zadlužení, tím více budeme pociťovat, že půjčky v eurech jsou výrazně lacinější. A jakkoliv je Andrej Babiš verbálně proti euru, i on si jako obchodník s tou jeho trojčlenkou brzy spočítá, že je to výhodnější.

Andrej Babiš se chystá váš post ministra pro evropské záležitosti zrušit. Bude vůbec někomu chybět? A v čem?

Bude chybět, a to právě kvůli obrazu Evropské unie v očích veřejnosti. Existence či neexistence postu ministra pro evropské záležitost je výrazem toho, jak která země bere svoji pozici v Unii vážně. Tu agendu stejně bude muset někdo dělat, stejně jako ji dělal přede mnou. A v Evropě se hraje na hodnosti. Je něco jiného, když tam sedí ministr, a něco jiného, když náměstek nebo vrchní ředitel. My se teď stáhneme z výsluní, pro Brusel to bude zpráva, že budoucí vláda nemá tak zásadní akcent na evropskou agendu.

Máte obavy o naši pozici v Evropě? Jestli neskončíme v sanitárním kordonu?

Trošku o to samozřejmě obavy mám. Už jenom proto, že jak víme, ANO je dneska ve frakci Patriotů, která je úplně mimo, právě v tom sanitárním kordonu. Samozřejmě to pozici Česka neposílí, vracíme se zpátky do pozice toho věčného odmítače. Odhaduju, že náš budoucí premiér bude často na straně slovenského a maďarského premiéra, což také tu prestiž nezvyšuje.

Andrej Babiš například slibuje, že svoje premiérování zahájí tím, že si sedne a napíše dopis Ursule von der Leyen, že odmítá emisní povolenky.

Napsat to může. Nám se za čtyři roky podařilo změnit image Česka v evropských strukturách. Hodně tomu napomohlo předsednictví a paradoxně i válka na Ukrajině. Kdy jsme najednou byli lídři, nastavovali jsme směr a uzavírali jsme spojenectví. Tam nás začali brát vážně. Když tam stojíte jako Orbán úplně sám, jste proti všemu, tak se s vámi nikdo nebude bavit, protože ví, že to nemá cenu.

Jak v takové atmosféře sledujete vyjednávání o možném ministrovi zahraničí?

Trošku s úsměvem. Motoristé jsou pro mě poněkud nečitelný subjekt a všechny jejich kroky ukazují, že politické řemeslo neumí. Že tam prostě spadli kluci z pískoviště a najednou chtějí učit hrát velké hráče a zjišťují, že takhle se to nehraje. Filipu Turkovi bych nesvěřil ani králíkárnu, pro Černín by to byla opravdová potupa. Na druhou stranu ty další varianty nejsou o moc lepší, i když Karel Beran je alespoň kariérní diplomat. V každém případě bych preferoval někoho, kdo k té diplomacii alespoň trošku čichnul.

Co jsou podle vás klíčové otázky, které si musíme v Evropě v příštích letech pohlídat?

Určitě je to teď vyjednávání o víceletém finančním rámci, protože to ovlivní způsob fungování i našich rozpočtů na osm let. Tam jsme v začátcích, ale už se tam rýsují třecí plochy. Například komise navrhuje spojit kohezní a zemědělské fondy, kdy mají zemědělci strach, že přijdou o peníze. A to je silná lobbistická skupina, mohou se objevit traktory v ulicích evropských měst.

Další viditelná třecí plocha je mezi centry excelence a dalšími regiony - kdy ta centra samozřejmě chtějí svou pozici vylepšovat a proti tomu stojí názor, že Evropa má rozdíly mezi regiony vyrovnávat. A samozřejmě stojíme před výzvou, jak financovat výdaje na obranu. Zda si to budou řešit státy samy, nebo budou postupovat v rámci Evropy - a tam zase chápu třeba Francouze, kteří si už jsou schopni řadu věcí vyrobit sami a nemusí chtít postupovat celoevropsky.

Co budete po odchodu z vlády dělat?

Půjdu do důchodu. Řešíme se ženou naprosto zásadní otázku, jestli koupíme psa.

Nevěřím, že zůstanete v důchodu. Co Senát?

Ano, jsem rozhodnutý, že do toho příští podzim v Hradci půjdu. Pořád jsem váhal, ale jak ty volby dopadly, tak se mi zdá, že je potřeba, aby Senát plnil tu svoji funkci hlídače ústavnosti.

Nelitujete, že jste nekandidoval do Sněmovny?

Ne, vůbec ne.

A nelituje toho STAN? Protože vidíme, jak vypadá nový klub strany - a při vší úctě, generační obměna je sice fajn, ale také je dobré mít ve Sněmovně lidi, kteří už vědí, jak to tam chodí.

Samozřejmě, že se nováčkové budou trochu rozkoukávat, ale Marku Bendovi bylo také 21 let, když se stal poslancem a dneska většího odborníka není. Jinak s předsedou Vítkem Rakušanem jsme kamarádi, zná moji ženu i její nepříliš pozitivní přístup k mojí účasti v politice. Takže ten se jí vůbec bál říct, že by chtěl, abych kandidoval. (smích)

Jak se bude STAN v opoziční roli dařit? Co by měla strana dělat, aby to za čtyři roky dopadlo lépe?

Doufám, že STAN nebude takovou opozicí, jakou předváděl Babiš s Okamurou. I pro naši image by bylo lepší, kdybychom dokázali hlasovat pro dobré návrhy, které jsou v souladu s tím, co my chceme. Ale zase si nenalhávejme, že když pomůžeme prosadit nějaký dobrý zákon, že nám za to někdo přičte zásluhy. V takto slabé roli toho v Parlamentu moc nemůžete uhrát.

A tam to má skončit? Podporou některých z návrhů? Žádná další spolupráce ANO, třeba v dalších měsících?

Fakt to nemáme v úmyslu. Bavili jsme se o tom, protože ten tlak, že tam nemůžeme nechat ty nácky a máme se obětovat, je velký. Zní to logicky, ale nebude to fungovat. Ten, kdo by do toho šel, bude jen fíkový list, stafáž. Strašně se pošpiní, což je blbé samo o sobě. Ale hlavně to nic nevyřeší a ničemu to nezabrání. Babiš má 108 a ta nikam nezmizí. Kdykoli bychom s něčím nesouhlasili, tak Babiš půjde a odhlasuje si to s těmi druhými.