Sjezd ČSSD jako sčítání přeživších. Po „úklidu“ plánují „první úder“

Exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach byl, exministr průmyslu Milan Urban už chyběl. Někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček přijel, poslední ministr vnitra za ČSSD a expředseda strany Jan Hamáček nikoliv.

Uplynulý sobotní sjezd ČSSD v Brně byl zejména o tom, kdo ještě v kdysi mocné straně zůstal a kdo již stranickou známku nezaplatil. Atmosféra? Setkání po letech.

Socialisté se neviděli naživo tři roky. Naposledy se sešli tváří tvář v Hradci Králové v roce 2019, kde zvolili předsedou Jana Hamáčka. Od té doby řešili stranické záležitosti kvůli pandemii covidu jen on-line. A jejich řady postupně prořídly, předsedou je Michal Šmarda.

V předsálí potkávám známé tváře, dělám si osobní inventuru. O Svatopluku Němečkovi šla zpráva, že by měl skončit, ale je tu. Lubomír Zaorálek tu není, ale prý je nemocný, takže také zůstal. Pro nemoc se omluvila exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, po které je mezi delegáty sháňka.

Vidím tu pár gaunerů, kteří zůstali, i když je ČSSD na dně, a někteří ve svých regionech jsou už několik volebních období vymeteni z radnic. Chybí lidé, kteří „uměli“ sjezdy, jako například dnes již bývalý sociální demokrat Petr Hulinský nebo Hamáčkův věrný pobočník Robin Povšík. Povšík sociálním demokratem ještě je a uspěl v komunálních volbách.

„Volal jsem Michalovi Šmardovi, jestli se můžu přijet podívat. Že nebudu nikam kandidovat, jen jsem se chtěl přijet setkat s lidmi, s kterými jsem se dlouho neviděl,“ vypráví mi někdejší moderátorská hvězda on-line sjezdů a dlouholetý ústřední stranický tajemník Michal Kucián. „A vypadá to, že i někteří rádi vidí mne,“ spokojeně dodává.

On sám patří ke generaci, která sociální demokracii v 90. letech obnovovala. „Tehdy jsem přišel na Prahu 3 mezi lidi z Obrody, z roku 1968. Byli ve věku mého dědy. Brzy jsme měli čtyři, pak osm, pak dvanáct zastupitelů. Teď zas na Praze 3 organizace nefunguje a já bych na ní chtěl začít pracovat,“ líčí své plány. Je ročník 1971, takže ještě „děda“ není. Do ČSSD tedy vstoupil jako dvacetiletý.

Začít na „očištěných troskách“ budovat novou stranu je ostatně motto úřadujícího stranického předsedy Michala Šmardy. O roce předešlém hovoří jako o roce úklidu, ten aktuální nazývá „rokem jedna“ a chce najít pro ČSSD novou tvář. Ten následující má přijít „první úder“, je to rok krajských a senátních voleb. Na rok 2025 pak Šmarda straníkům ohlásil návrat do Sněmovny.

Na otázku, jestli je to možné, straníci v kuloárech krčí rameny. Rozpačité „nevím“ a „možná“ jsou nejčastější odpovědi. Kategorické ne nezazní, to do Brna v sobotu prý cestu nevážilo.

„Potenciál tam je, to nám ukazují i naše analýzy. Lidé chtějí sociálnědemokratické vedení státu, jen se to nepromítá do našeho výsledku,“ říká někdejší kandidát na prezidenta a později ministr vlády Bohuslava Sobotky Jiří Dienstbier.

Sociální demokraté si totiž zadali průzkum a zpracovali analýzu, jak je veřejnost vnímá, a v něm jim mimo jiné vyšlo, že po sociálnědemokratické politice je poptávka. Právě nesoulad mezi poptávkou, která vychází v interních průzkumech, a bídnými výsledky dělá sociálním demokratům vrásky.

Vrásky jim ale dělá i hledání lidí, kteří budou jejich myšlenky reprezentovat. Z průzkumu jim mimo jiné vyšlo, že značka ČSSD je vnímána hůře než sociální demokracie. U obou pak asociace respondentů vedou k Miloši Zemanovi, Jiřímu Paroubkovi či dokonce k Janu Hamáčkovi. Jméno Michala Šmardy, který už rok vládne Lidovému domu, v přehledu chybí.

Na sjezd je přijel například pozdravit kandidát na prezidenta a odborářský boss Josef Středula, kterého několik let lákají, aby za ně kandidoval. Mysleli si na něj i pro volby v roce 2025, protože Michala Šmardu sněmovní lavice příliš nelákají.

Jenže při pohledu na předvolební průzkumy plán drhne. „Je to překvapení, pokud to dopadne takhle, tak ho po létě zaříznou sami odboráři,“ říká mi v kuloárech jeden z delegátů. Když si dělám průzkum, zda ho sociální demokraté budou volit za prezidenta, až na jednu váhající výjimku je odpověď „samozřejmě, koho jiného“.

Potíže mají ale i v regionech. „Vůbec nevím, koho na tu kandidátku dáme, u nás je to úplně rozpadlé,“ svěřuje se mi delegát z jednoho krajského města. Prý má ještě nějaké nápady, koho oslovit zvenku, ale z „použitelných“ členů prý moc lidí nezůstalo. „Odcházejí do důchodu,“ říká. Některé vysála úspěšnější SPD.

Po akci „kandiduj, jak umíš“, kdy se sociální demokraté v loňských komunálních volbách porůznu skrývali v domnění, že se tak lépe udrží na radnicích, se začíná ve straně hovořit o tom, že by přeci jen nebylo od věci oprášit v nějaké podobě, že jsou sociálními demokraty.

Ostatně k budování silné společné značky nabádal v Brně nově i místopředseda strany Břetislav Štefan, který v komunálních volbách v Brně-Líšni bojoval o radnici s kandidátkou „Váš starosta a občané pro Líšeň“.

Vystřízlivění z představy generální koalice se Zelenými přiznával v rozhovoru v kuloárech i hlavní motor tohoto spojení Tomáš Petříček. Někdejší ministr zahraničí a bývalý kandidát na předsedu strany rezignoval na svůj post ve vedení ČSSD po prohraných volbách na pražskou radnici. Společná kandidátka se Zelenými u voličů propadla.

S příběhem návratu ke kořenům si místo něj v Brně zvolili Karla Machovce, člověka, který je něco jako živoucí paměť třicetileté novodobé historie ČSSD. I on ji totiž pomáhal v devadesátých letech stavět na nohy a místopředsedou byl už v dobách šéfování Miloše Zemana.

Ostatně v tomto duchu část delegátů přemlouvala i doyena strany, jediného předsedu ČSSD, který na sjezdy pravidelně jezdí, Vladimíra Špidlu. „Rád pomůžu, ale já už jsem minulost,“ kroutí hlavou.

Jediným protikandidátem tak byl Pavel Traub, srdcař z Prahy, který si vstupenku do boje o místopředsednický post vyřizoval mimo sjezdové dohody v předsálí. Nebyl totiž ani delegátem. Vypráví mi, jak sbíral Středulovi podpisy, jak se na Praze 4 snaží budovat značku. „Idea a značka, za kterou lidé umírali, je důležitá. Hrozně mne mrzelo, když Michal Šmarda říkal, že značka důležitá není,“ burcoval pak v sále.

Na jeho příkladu je ale vidět, jakou má momentálně Šmardův tým ve straně podporu, co se týče personálií. Machovec získal 103 hlasů, Traub 34. K hlubším změnám, jako například ořezání vnitřní struktury, už sílu nemá. Jak na tom přesně je, se dozví v červnu, kdy se socialisté chtějí sejít znovu, na velkém volebním sjezdu.

A vlastně ještě jeden člověk v Brně chyběl - pravidelně neformální vítěz sociálnědemokratických sjezdů Robert Fico. Dokonce mezi hosty není nikdo z jeho strany SMER, ve které se česká sociální demokracie v době pohasínající slávy vzhlížela. Místo něj o budoucnosti sociálnědemokratické myšlenky hovoří slovenský poslanec Peter Kmec, který odešel ze SMERu společně s Peterem Pellegrinim a založili méně populistickou alternativu HLAS.