Hlavní obsah

Varování pro Fialu: spotřebitelé se bojí nejvíc od roku 2013

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Vláda Petra Fialy si dokázala podle průzkumů vydobýt značnou popularitu.

Reklama

1. 4. 20:30

Starší údaje Českého statistického úřadu ukazují, že pokles spotřebitelské důvěry může předpovědět předčasný pád premiérů.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Důvěra spotřebitelů se v březnu propadla na druhou nejnižší úroveň od začátku století.

Tolik se ekonomických potíží tuzemské domácnosti nebály ani na vrcholu pandemické krize, větší obavy měly pouze v těžkém období od listopadu 2011 do ledna 2013.

Výpadek spotřebitelského optimismu je varováním pro vládní strany.

Vláda Petra Fialy (ODS) si po svém nástupu dokázala podle průzkumů vydobýt značnou popularitu. Obliba vládní garnitury však v minulých desetiletích rychle klesala, když na voliče dolehly finanční starosti. To obvykle mívalo fatální důsledky.

Starší údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že pokles spotřebitelské důvěry ohlašoval předčasný pád premiérů.

Obavy rodin ze zhoršení finanční situace počátkem roku 2004 předpověděly vynucenou demisi Vladimíra Špidly (ČSSD), o pět let později se to opakovalo v případě Mirka Topolánka (ODS) a za další čtyři roky u Petra Nečase (ODS).

Ztráta spotřebitelského optimismu spojená s druhou vlnou koronaviru koncem roku 2020 zase byla první předzvěstí nečekané volební porážky Andreje Babiše (ANO) o necelý rok později. Podobnou zkušenost zaznamenal před svou demisí v listopadu 1997 také Václav Klaus (ODS), v jeho případě však statistici nenabízejí srovnatelná data.

Před zjednodušeným srovnáváním ekonomických a politických údajů varuje zakladatel výzkumné agentury STEM Jan Hartl.

„Není možné tvrdit, že poměry ve společnosti a kvalitu vlády lidé hodnotí pouze podle plné či prázdné peněženky,“ upozorňuje. Spotřebitelská nálada podle něho vždy reaguje na aktuální situaci. „Voliči přitom politiky neznámkují podle toho, jaký je stav, ale jestli dokážou vzbudit důvěru, že si se současnými těžkostmi poradí, a jestli už podnikli reálné kroky k nápravě,“ vysvětluje sociolog.

Hartl míní, že současná vláda žádné takové kroky dosud nepodnikla.

Statistický úřad hodnotí při průzkumech mezi spotřebiteli rovnováhu optimistických a skeptických odpovědí. Při dokonalé rovnováze dosahuje index důvěry přesně 100 bodů. V březnu však index zaznamenal prudký pokles na 82,4 bodu, na úroveň o sedm bodů nižší, než byl nejhlubší propad v časech pandemie.

„Domácnosti se obávají, že pokračující bezprecedentní růst cen a důsledky válečného konfliktu na Ukrajině povedou ke zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace v období následujících dvanácti měsíců,“ přiblížila Anastasija Nejasova z ČSÚ, v čem dnes vidí Češi hlavní problém.

Březnový spotřebitelský šok přitom není tuzemskou specialitou, protože pokles důvěry zasáhl podle Eurostatu celou Evropu. České rodiny sice patří mezi třetinu, která hledí do své ekonomické budoucnosti s největší nedůvěrou, skepse však narostla ve srovnání s předchozím měsícem ještě víc ve Francii, Španělsku, Rakousku nebo Maďarsku.

Pro vládu Petra Fialy je propad ekonomické důvěry varováním, že lidé začnou pochybovat o schopnostech jejích ministrů, není však nezpochybnitelným proroctvím.

Sociolog Hartl připomíná, že v nedávné historii existuje jedna výjimka z pravidla, že za poklesem spotřebitelské důvěry následuje pád vlády. Frustrace spotřebitelů vyrostla také počátkem roku 1999 za vlády Miloše Zemana (ČSSD), její existenci to však neohrozilo.

„Po roce 1999 došlo z pohledu voličů k výraznému zlepšení životní úrovně, a s tím vyrostla i popularita Zemanovy vlády,“ připomíná Jan Hartl. Výsledky jeho průzkumů však nedokázaly odhalit, jestli voliči zlepšení své ekonomické situace skutečně spojovali s akceschopností menšinového Zemanova kabinetu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované