Veřejnost je zmanipulovaná tím, že by se všichni měli vydat, říká Válková

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Spravedlnosti se nebojím,“ prohlašoval premiér Andrej Babiš ve čtvrtek, když Sněmovna hlasovala o jeho možném vydání k trestnímu stíhání.

K tomu ale nakonec nedošlo, vládní poslanci ho totiž podrželi a předseda hnutí ANO tak dalšího tři a půl roku nemusí čelit soudům. Tento výsledek si ostatně podle svých slov premiér přál. Dlouhodobě totiž mluví o tom, že „soudkyně ho nemá ráda, a proto ho odsoudila“.

Na mimořádné schůzi Sněmovny řečnil ve stejném duchu, justici ostatně obvinil z toho, že jedná účelově. „Vážené dámy a pánové, v Česku si lze objednat trestní stíhání a můžou špičky justice říkat, co chtějí,“ tvrdil. Řízení v ekonomické kauze Čapí hnízdo – ve které jde o podezření z dotačního podvodu ve výši 50 milionů korun – pak rád vykresluje jako „politický proces“.

Jeho kolegyně z ANO, právnička, exministryně spravedlnosti a nynější šéfka mandátového a imunitního výboru Helena Válková k tomu říká, že by podobná slova nepoužila. Zároveň ale dlouhodobě mluví o tom, že v řízení dochází k „procesním pochybením“ nebo že „kdyby Andrej Babiš nevstoupil do politiky, nebyl by v kauze stíhán“.

Pan premiér včera na začátku svého projevu zmínil, že je u nás možné objednat si trestní stíhání. Jak podle vás mohou podobná prohlášení působit na občany? Neměl by podobnými výroky šetřit, když i vy sama říkáte, že justici věříte?

To po mně chcete hodnotové soudy. Všichni znají pana premiéra, znají způsob jeho vyjadřování i na sociálních sítích. Já tu jeho rétoriku nebudu přepisovat ani hodnotit. Požádala jsem ho, aby se v rámci svého vystoupení zdržel zbytečných adjektiv, která by mohla vyvolat ještě větší emoce, než jaké už panují. Myslím si, že to splnil a v rámci možností nepoužil žádné výrazy, které by někoho mohly urazit nebo vyvolat ještě větší napětí.

Opakovaně říkáte, že nezpochybňujete nezávislost soudců. Na druhou stranu, nebylo by pro občany nejlepším vzkazem, kdybyste nechali rozhodnout soudy a premiéra vydali?

V tom konkrétním případě, kde už bylo tolik pochybení?

Narážíme na to, že vy na jednu stranu říkáte: „Věřím v nezávislost justice, ale ne v tomto konkrétním případě.“ Jak to tedy myslíte?

Já říkám, že jsou tady pochybnosti. A právě pro tyto případy tady máme institut procesní imunity. Stačí už jenom i pochybnosti, abychom ochránili toho politika, aby mohl v plném rozsahu nerušeně vykonávat svůj mandát.

A naopak vám to vrátím: Proč toho nevyužít, když ty pochybnosti mám a když nemám jistotu, že ten soud bude – nechci říkat závisle na někom, protože nevím na kom – ale zkrátka, že daný soudce, ať to asi řeknu drasticky, nebude dostatečně odborně kompetentní. Nebo si myslíte, že všichni soudci jsou tak výborní? Já bych vám na opatrovnických případech mohla vyjmenovat tak příšerné přehmaty, kterých se dopustili soudci. A proč by zrovna soudce jenom kvůli tomu, že sedí třeba na vrchním soudě a dělá trestní právo, teď nemohl být odborně, řekněme, slabší než jiný soudce?

A vy máte nějaké důkazy o tom, že jsou daní soudci nekompetentní?

Víte, já jsem četla velmi podrobně a několikrát ta rozhodnutí… A už mě to ani nebavilo. Ale když se podívám na soudce Šotta, který opravdu premiérovi nefandí – to je vidět i na těch protokolech z hlavního líčení, že mu občas lezl i Andrej Babiš na nervy v rámci toho hlavního líčení – tak ale postupuje podle trestního řádu. A v podstatě ho musí zprostit, protože nemá dostatek důvodů pro to, aby ho odsoudil.

A tohle ten vrchní soud nedělá. Mě třeba jako trestařku, advokátku šokovalo, že si vrchní soud dovolí změnit právní kvalifikaci v závěrečném stádiu, kdy z pomocníka udělá zase spolupachatele, neinformuje o tom obhajobu. A to nejsou jenom nestandardní chyby, to už jsou procesní nedostatky, závady.

Dobře, ale i přes to, nebylo by zkrátka lepším gestem směrem k veřejnosti, která stíhání sleduje, abyste ho prostě vydali? Přeci jen je premiér výrazná osoba…

Já vám rozumím velmi dobře, ale já si na gesta nepotrpím. Na gesto si potrpí možná někdo jiný. Já chci postupovat v souladu se svým svědomím a zákonem a ctím právní stát. A je mi jasné, že lidé budou říkat ve zkratce: „Nevydali ho, protože je to premiér,“ nikoliv: „Nevydali ho, protože to trestní řízení je špatně vedené.“

Vy jste zároveň včera řekla, že kdyby Andrej Babiš nevstoupil do politiky, nebyl by stíhán. Neříkáte tímto lidem, že se soudy dívají na politiky vlastně přísněji než na běžné občany?

Ono už včera na plénu zaznělo – a teď nevím, jestli od kolegy Gregora nebo Rajchla –, že nejsme „podlidi“ a že zesílenou ochranu občas potřebujeme i kvůli zesílené pozornosti ze strany veřejnosti i médií…

Ta otázka ale zní, jestli máte pocit, že soudy postupují tvrdším způsobem vůči politikům.

Je to možné, ale zase, těch soudců jsou tři tisíce a každý z nich je trošku jiný. A je asi zjevné, že mezi námi nepanují zrovna nějaké velikánské sympatie, když stále vracíme dokola valorizační mechanismy a jestli jim valorizovat, nevalorizovat jejich plat. Pnutí tam je, ale imunita je jednou z pojistek dělby moci, a vyvažuje tak situaci, kdy třeba soudní moc zasahuje do té zákonodárné.

Vláda má v programovém prohlášení, že obnoví důvěru v to, že zákony platí pro všechny stejně. Znova se proto ptáme, jak pak může působit to, že Sněmovna hlasy vaší koalice odhlasuje nevydání předsedů dvou koaličních stran?

Bude záležet na tom, jak se nám to podaří vysvětlit. A to není jednoduchý úkol, protože musíte jít právě do těch podrobností, které lidé nechtějí často slyšet, protože chtějí jenom novinový palcový titulek. Protože musíme vysvětlit, proč jsme tedy aktivovali procesní imunitu, a do toho bude opozice říkat všechno to, co včera říkala v sále.

Jak tedy plánujete nastalou situaci konkrétně vysvětlovat? Jak mají lidé pochopit, že na jedné straně premiér říká, že se spravedlnosti nebojí, ale na druhé straně tedy vydán není?

Veřejnost je trošičku zmanipulovaná tím, že by se všichni měli vydat, mluví o rovnosti před zákonem a podobně. Čili my jsme se už posunuli do určitého stádia, kdy obhajujeme svoje rozhodnutí, byť je většinové, demokratické, takže bychom ho obhajovat ani nemuseli.

A já to teď hrozně zjednoduším – toto nebude pro právníky, ti by mě za to možná kritizovali. Ale my vlastně říkáme: „Věřte českým soudům a justici, ale vyskytnou se případy, kdy, když sledujete ten případ do detailu, tak zjistíte, že tam někdo dělá chyby a vypadá to, nebo zneužívá procesních ustanovení už nepřípustným způsobem.“

Pokud ale existují pochyby, dá se to přeci řešit i soudně a napadnout právně to, že celá věc neprobíhá standardně. Tak proč nejsme svědky podobného postupu?

V případě, že obhajoba namítne, že dochází k podjatosti a také to doloží, tak ten, kdo o tom rozhoduje, řekne, že sice jsou tam nestandardní věci, ale pořád to ještě není na to, aby tento soudce o tom přestal rozhodovat a nechá mu to, tak máte vlastně vyčerpané prostředky. To je první věc.

A druhá věc je, že teď si vezměte, že třeba Andrej Babiš po všech těchto nestandardních krocích by byl odsouzený, protože vrchní soud, podle mého odborného přesvědčení, podpořeného několika odbornými vyjádřeními, dvěma profesory a jedním docentem, tak vlastně splní pokyn, odsoudí ho, a vy se můžete bránit dovoláním. K tomu máte dva měsíce od doručení pravomocného rozhodnutí. Dovolání běžně trvá minimálně rok, než se všechno vyřeší. A ten rok budete chodit jako odsouzený, byť budete potom zproštěný.

Nejsem soudkyně nejvyššího soudu a nevím, jak rozhodne, byť já na to mám svůj názor. Situace je ale podle mě taková, že prvky nestandardního postupu na několika stupních nebo mezi několika orgány trestní justice jsou natolik znatelné, že to stačí na to, aby se vyslovilo podezření, že je vlastně zneužito trestní řízení. Tady se ale nechci dostat do situace, kde bych říkala něco o padesátých letech a politických procesech, protože to takto není v tomto případě.

Celá tato vleklá kauza navíc vyvolala mezi opozičními politiky i debatu o tom, jak by měla být nastavená imunita. Hnutí STAN by ji rádo omezilo čistě na výkon funkce. Myslíte, že je to namístě? Podpořila byste je?

Debatu bych určitě podpořila. Komise pro ústavu by se tím měla začít zabývat a byla bych pro nějakou konkretizaci. Ale nezapomeňte, že imunitu má i prezident, veřejní ochránci práv nebo ústavní soudci. Takže to musíme správně vyvážit a v momentě, kdy imunita bude spravedlivě zakotvená pro všechny tyhle profese, pochopitelně o tom můžeme hlasovat. Cesta k tomu ale nebude jednoduchá. Potřebujete získat ústavní většinu i v Senátu. Takže dobře se tyhle fráze říkají do éteru, ale hůře se dělají.