Článek
Kabinet Andreje Babiše v pondělí navrhl zrušit hned několik usnesení bývalé vlády pro jejich „nadbytečnost“. Mezi nimi byl i záměr vyplatit městu Černošice 221 milionů korun na výstavbu nového městského úřadu. Z návrhu, který má redakce k nahlédnutí, ale vyplývá, že současná koalice tento záměr ruší.
Navrhovatelem je ministerstvo financí, které se podle mluvčího Stefana Fouse opírá o „rozpočtovou odpovědnost a efektivní nakládání s prostředky daňových poplatníků“.
Podle starosty Černošic Filipa Kořínka (Věci černošické) podobné rozhodnutí ohrozí budoucí fungování úřadu. „Jestli vláda zpětně usnesení zrušila, je to dost neuvážené – domluvené řešení padá a vláda musí přijít s jiným,“ říká s tím, že město s dotací po půlročním vyjednávání počítalo.
„Není to přijatelné,“ říká k výdajům na stavbu město
Samotný městský úřad už dvacet let sídlí v propůjčené budově ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v Podskalské ulici v centru Prahy. Resort ale už za bývalé vlády projevil o budovu zájem. Po zhruba půlročním vyjednávání došlo město společně s ministerstvem vnitra a MPSV k rozhodnutí, že černošický úřad může v budově bezplatně zůstat do roku 2030. Město má mezitím vystavět nový úřad.
„Souhlasili jsme s tím právě za podmínky, že stát poskytne dotaci na výstavbu, bez níž bychom závazek do pěti let se odstěhovat nebo začít platit nikdy nemohli podepsat. To bylo všemi stranami potvrzeno a vláda to pak schválila příslušným usnesením – za MPSV a město jsme až potom podepsali novou smlouvu o výpůjčce,“ popisuje starosta.
Úřad by teoreticky v budově i nadále zůstat mohl, nově by ale město muselo platit tržní nájemné. To ale podle starosty není vzhledem k velikosti úřadu možné. Černošice sousedící s Prahou, které mají necelých osm tisíc obyvatel, musí totiž ze zákona z roku 2003 zajišťovat fungování státní správy pro okres Praha-západ, jehož populace dlouhodobě roste. Aktuálně jde o necelých 170 tisíc lidí z přibližně 80 obcí.
A právě tato skutečnost je podle starosty důvodem, proč by mělo být i v zájmu státu, aby černošický úřad fungoval. „Doplácet ze samosprávných daňových příjmů našeho osmitisícového města na to, že vykonáváme státní správu pro obyvatele 78 jiných obcí ve dvacetinásobném správním území okresu, to samozřejmě není přijatelné,“ popisuje.
Ministerstvo financí k tomu říká, že Černošice si mají „stejně jako všechny ostatní obce“ vyřešit výstavbu primárně z vlastních kapacit a rozpočtových možností. „Státní rozpočet nemůže saturovat výstavbu radnic a obecního zázemí pro tisíce samospráv v Česku,“ sdělil mluvčí Stefan Fous.
Starosta Kořínek nicméně považuje za neférové to, že zatímco stát zpětně zruší vlastní závazek, smlouva s městem o konci bezplatného využívání budovy MPSV platí dál. Černošice tak aktuálně nevědí, jaká budoucnost čeká úřad, kam si lidé chodí pro občanské či řidičské průkazy či stavební povolení.
Ministerstvo financí mělo výhrady už dříve
Město mělo navíc už vyhlédnutý pozemek, na kterém mělo nové sídlo vzniknout. „Byli jsme ochotni poskytnout zdarma volný městský pozemek v hodnotě čtyřicet až padesát milionů korun a zaplatit třicet procent nákladů stavby nové budovy,“ upřesňuje Kořínek plány města.
Místostarosta Petr Wolf (TOP 09) k tomu dodává, že konkrétní pozemek se nachází v území mokropeského nádraží. Sám ale připouští, že podobnou otočku město do jisté míry čekalo. „Trochu jsme počítali i s tím, že rozhodnutí nemusí vydržet, vzhledem k radikální změně ve vedení státu. Žádné další výrazné kroky jsme tedy zatím nepodnikli,“ vysvětluje místostarosta s tím, že není například ani vyjasněno, kolika úředníků by se měl přesun z Podskalské ulice do nových prostor týkat.
V budově totiž sídlí i stavební úřad, který by měl – podobně jako ostatní – přejít pod stát. „My teď ani nevíme, pro kolik úředníků bychom měli tu budovu koncipovat. Stavební úředníci přejdou pod stát – půjdou tedy k nám, nebo jim vybudují novou budovu? Stavební úřad je u nás poměrně velká část zaměstnanců,“ vysvětluje Wolf.
Místostarosta i starosta se pak shodují, že už rozhodnutí o výstavbě nového městského úřadu do pěti let bylo do jisté míry hraniční. I tak ale podle nich šlo o nejlepší dlouhodobé řešení.
„Stát by si tím na roky zajistil náš závazek státní správu dál vykonávat. Pro město jde sice o velké výdaje, ale také o nějaká pracovní místa a výhledově o nemovitost v majetku města, i když dlouhodobě blokovanou pro výkon státní správy,“ vysvětluje starosta Kořínek. Namítá také to, že je v zájmu státu si úřad udržet. „Jakékoliv jiné řešení by asi bylo jen horší a dražší,“ dodává.
Podle ministerstva financí, které návrh už dříve rozporovalo, neměla vláda podobný záměr schvalovat. „Od roku 2017 totiž platná rozpočtová pravidla neumožňují poskytovat individuální dotace tohoto typu. Z našeho pohledu byl proto tehdejší návrh ministerstva vnitra, který byl nakonec prosazen i přes naše výhrady, od počátku nesystémový,“ napsal redakci mluvčí Fous.
Černošice dříve řešily premiérův střet zájmů
Mimochodem, pod černošický úřad spadají i Průhonice, ve kterých bydlí současný premiér. Městský úřad se tak v minulosti opakovaně zabýval střetem zájmů Andreje Babiše, dvakrát mu uložil pokutu. Krajský úřad Středočeského kraje nicméně obě rozhodnutí zrušil.
Že by byl současný postup vlády jakousi „pomstou“, si ale vedení Černošic přímo nemyslí. „Člověka to samozřejmě napadne, ale nemyslím si, že by to tím bylo úplně ovlivněné. Spíše si myslím, že jde primárně o rozpočtovou situaci vlády, která hledá úspory, kde se dá, včetně schválených výdajů předchozí vlády,“ shrnuje místostarosta Wolf.
Ministerstvo financí k tomu samo dodalo, že resort se opírá o dodržování zákonných norem, nikoliv o politické preference či minulá rozhodnutí samospráv. „Jakékoliv další spekulace zásadně odmítáme,“ dodal Fous.
Redakce vedle ministerstva financí oslovila i resort práce a sociálních věcí s několika dotazy, včetně toho, jaký záměr má resort s budovou od roku 2030. Do vydání textu ale nikdo nereagoval.
