Okamura mluví o svém konci, v SPD hledají jeho nástupce. A zmiňují Motoristy

Sestava SPD, Trikolory, Svobodných a hnutí PRO uvažuje o těsnějším spojení. Někteří lídři by chtěli, aby se k národovecké formaci připojili i Motoristé.

Lídr SPD Tomio Okamura už několik týdnů obchází novináře v parlamentu a svěřuje se jim, jak už ve své politické kariéře coby předseda Poslanecké sněmovny a vládní strany dosáhl maxima. A pak popisuje, jak se chystá na život mimo politiku. Tytéž úvahy nedávno předestřel i svým spolustraníkům.

„Tomio je s naším hnutím spojený od začátku, vždyť je to otec zakladatel. A ano, na naší dubnové ideové konferenci prohlásil, že by příště už možná nemusel kandidovat a stal by se třeba čestným předsedou,“ prozradil poslanec Jan Hrnčíř z SPD.

Proto se už hledá možný nástupce v čele národoveckých sil. Nabízel by se první místopředseda SPD Radim Fiala, ale ten už je nepřetržitě dvacet let poslancem, což je nevýhoda při oslovování protestních hlasů. Ambici stanout v čele určitě mají šéf hnutí PRO Jindřich Rajchl nebo šéf Svobodných Libor Vondráček.

Každopádně všichni teď deklarují, že se chtějí udržet pohromadě tak, jak kandidovali v loňských sněmovních volbách. SPD k sobě na kandidátky přibrala ještě Trikoloru, Svobodné a hnutí PRO.

„Tomio Okamura vykonal obrovský kus práce při budování hnutí a jeho vlastní rozhodnutí otevřít debatu o nástupnictví je projevem politické zralosti. Pro všechny partnerské strany i SPD by tím končila jedna velmi důležitá kapitola. Zároveň se však posouváme dál, vstupem do vlády fungujeme v nových podmínkách,“ připravuje se předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl.

Tři menší strany mají představu, že by se vlastenecké síly měly ještě více spojit. Třeba do nějaké koalice, aby byly pro své voliče srozumitelnější. „O tom se plánujeme začít bavit na podzim, po komunálních volbách. Uvidíme, jestli ta naše spolupráce bude formou nějaké nadstavby, jako to mělo třeba Spolu, či jakkoliv jinak,“ přemýšlí šéfka Trikolory Zuzana Majerová.

Při hledání budoucnosti bez Okamury dokonce existuje vážně míněný nápad, aby se k nynější čtyřčlenné sestavě ještě připojili Motoristé. „Je to trend, který vidíme na západ od nás, kde se národovecké strany úspěšně spojují s těmi pro svobodný ekonomický trh. Je k úvaze, jestli to máme udělat i u nás s Motoristy,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček. „Zrovna naše strana stojí přesně uprostřed mezi SPD a Motoristy.“

Poukazuje na příklad z Říma, kde vládne vítězná aliance tvořená stranami Bratři Itálie, Liga severu a Vzhůru Itálie. Inspiruje ho i polská sestava Konfederace, rovněž spojení nacionalistů se zastánci volného trhu.

Sebevědomí Motoristé zatím potřebu spojování se s někým dalším nemají. „Pro mě je to značně předčasné. Ale představa, že bychom se k někomu přidávali, mi v tuto chvíli příliš zajímavá nepřijde. Chceme primárně pracovat na sobě a rozvíjet se, nikoli taktizovat. Ale jak říkám, položme si tento dotaz znovu ve stejný moment roku 2029,“ reagoval na nápad Petr Macinka, šéf Motoristů a ministr zahraničí.

Menší strany - Trikolora, Svobodní i PRO - zároveň mají představu, aby se k „hnědé“ agendě, tedy varování před uprchlíky a cizinci, daleko více přidala ekonomická témata. Z jejich programu a projevů jejich politiků je patrné, že svou kritiku chtějí směřovat hlavně na Brusel.

„Hlavní misí v nové etapě a v naprostém souladu s našimi volebními sliby je nekompromisní ochrana národních ekonomických zájmů, aby hospodářský růst a bohatství pocítili v peněženkách všichni občané, nejen vybrané skupiny,“ říká Jindřich Rajchl. Ten například usiluje o zavedení 15procentní rovné daně, někdejšího hitu ODS, kterou by odváděli všichni - firmy, zaměstnanci i nakupující skrz DPH.

Klíčový pro další vývoj na národovecké scéně bude postoj SPD. Tedy, jestli bude trvat na tom, že její člen musí být společným lídrem. Nebo na tom, že protiimigrační rétorika musí být v programu tou dominantní. Menší zase mohou tlačit argumenty, že volební výsledky SPD setrvale klesají, takže změny jsou nezbytné.

A o jak velkou skupinu voličů vlastně lídři národoveckých sil usilují? Podle Michala Kormaňáka ze společnosti Ipsos mají potenciál mezi 15 až 20 procenty. Což jsou lidé, kteří o volbě SPD a spol. uvažují, ale ne vždy jim hlas nakonec dají.