Hlavní obsah

Vládu čeká měsíc pravdy. Hledání miliardových úspor otestuje její vztahy

Foto: Vláda ČR

Vládu Petra Fialy čeká zátěžový test v podobě domluvy na rozpočtových úsporách.

Seznam Zprávy mapovaly vyjednávání konsolidačního balíčku, jehož hrubá podoba by měla být známa do konce tohoto měsíce. Cílem je najít úspory ve výši 70 miliard. Březen prokáže pevnost vládní koalice Petra Fialy.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kabinet Petra Fialy si dal za úkol najít pro rozpočet příštího roku úspory ve výši 70 miliard korun. Vládní strany čeká nesnadný politický úkol, protože se na některých místech dostanou na hranu svých programových proklamací a slibů.

Následující měsíc proto otestuje pevnost vládní koalice. Seznam Zprávy mapovaly vyjednávání konsolidačního balíčku, jehož hrubá podoba by měla být známa do konce tohoto měsíce. Aby jednání zefektivnilo, vznikne úzká vyjednávací skupina politiků-expertů, kam každá z vládních stran vyšle jednoho svého zástupce.

„V současnosti se finalizují materiály z jednání z pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). V průběhu března se tyto pracovní skupiny zúží na formát pěti zástupců koaličních stran, za ODS to budu já,“ řekl Seznam Zprávám ministr financí 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Mezi dalšími zástupci jsou podle zjištění redakce poslanci Jan Jakob (TOP 09), Jakub Michálek (Piráti), Josef Bernard (STAN) a Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle Stanjury nyní bude tento tým projednávat ty materiály, u kterých je šance domluvit se. Oblasti, kde to mezi koaličními politiky skřípe, teď zůstanou úplně mimo vyjednávání.

Pracovní skupiny vládních stran vycházejí z návrhů NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů z loňského listopadu.

„Je potřeba, abychom v rámci koalice dosáhli shody na co možná největším počtu navrhovaných opatření. Zároveň jsme přesvědčeni, ze ke konsolidaci veřejných rozpočtu je nezbytné, aby se opatření týkala nejenom výdajové, ale i příjmové části rozpočtu,“ řekl Seznam Zprávám člen úzké pracovní skupiny poslanec Jan Jakob z TOP 09.

Ekonomičtí experti vládě doporučili z hlediska snížení výdajů několik opatření, mimo jiné návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu 2018, zrušení státní podpory stavebního spoření, snížení počtu vězňů a policistů, zkrácení doby pobírání rodičovského či snížení podpory v nezaměstnanosti.

NERV: Zvyšte daně

Z hlediska zvýšení příjmů veřejných rozpočtů členové NERV navrhli mimo jiné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, zpoplatnění vysokých škol, zvýšit daň z nemovitých věcí, reforma korporátní daně, snížení počtu osob v exekuci, zrušení školkovného či rozšíření dostupnosti předškolních zařízení.

Koaliční vyjednavači nechtějí v tuto chvíli veřejně komentovat, u jakých úsporných položek panují ve vládě neshody. Z dosavadních postojů se dá například vyčíst, že zejména ODS bude odmítat návrat superhrubé mzdy, čímž by se schodek rozpočtu snížil o 90 až 100 miliard. Předpokládá se, že lidovci zase nebudou chtít škrtat v oblasti prorodinných opatření - jako například zrušení daňové slevy na manžela či manželku.

Předseda pirátského klubu Jakub Michálek uvedl, že Piráti přinesli do koalice návrhy na ozdravení rozpočtu ve výši 140 miliard korun.

„Od začátku jsme říkali, že nepodpoříme kroky, které by nejvíce dopadly na rodiče s malými dětmi či lidi v tíživé situaci typu zavedení školného či zrušení karenční doby,“ řekl Seznam Zprávám Michálek. Jeho strana navrhuje systémová opatření.

„Užší navázání koruny na euro skrze vstup do ERM 2 může ušetřit desítky miliard na úrokových platbách. Zapojení předlužených lidí na legální trh práce by přineslo miliardy a stejně tak chceme například snížit náklady státu na příliš represivní trestní politiku a vysoký počet vězněných lidí,“ dodal předseda pirátského klubu.

Konec výjimek

Ministerstvo financí bude bude navrhovat v rámci konsolidačního balíčku redukci zhruba deseti daňových výjimek, které jsou ze své podstaty nesystémové a bez ohledu na svůj rozpočtový dopad podle ministra financí komplikují a zatěžují daňový systém.

„Navržené daňové výjimky by v případě jejich zrušení mohly přinést do veřejných rozpočtů vyšší jednotky miliard korun ročně navíc. Konkrétní daňové výjimky navržené ke zrušení v tuto chvíli nebudeme z důvodu plánovaných politických jednání nyní blíže specifikovat,“ uvedla mluvčí rezortu Michaela Lagronová.

Podle ní ministerstvo financí nebude navrhovat zrušení rozpočtově nejobjemnějších výjimek. „Jde zejména o základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti či osvobození důchodových dávek či dávek nemocenského pojištění, které mají důležitý sociální význam,“ dodala.

Jednání by měla být ukončena do konce března s tím, že výsledným materiálem se poté bude zabývat vedení koaličních stran. Tak aby mohl být konsolidační balíček, na kterém bude politická shoda v rámci vládní koalice, předložen ke schválení vládě a do konce jara odešel ke schvalování do parlamentu.

„S tím, že větší část výsledných opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard korun by se tak již měla promítnout do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, tedy měla by být byla účinná k 1. lednu 2024. Ministr Stanjura by chtěl mít první čtení tohoto konsolidačního balíčku hotové před poslaneckými prázdninami,“ dodala ředitelka komunikace ministerstva financí Michaela Lagronová.

Doporučované