Hlavní obsah

Češi by mohli cvičit ukrajinské vojáky, řekl Fiala po schůzce s šéfem NATO

Foto: Twitter/@jensstoltenberg

Jens Stoltenberg a Petr Fiala.

Reklama

23. 6. 15:57
aktualizováno • 23. 6. 16:29

Český premiér do Bruselu přijel na summit Evropské unie. Po boku Jense Stoltenberga potvrdil, že vláda chce v roce 2024 dávat dvě procenta HDP na obranu.

Článek

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poděkoval premiérovi Petru Fialovi z ODS za zbraně, které Praha posílá Ukrajině bránící se ruské agresi.

Předseda české vlády ale kontroval prohlášením, že se tenčí zásoby, které může ukrajinské armádě poskytnout.

Zároveň ale zmínil, že česko je připravené podílet se i na výcviku ukrajinských vojáků, což by byl nový aspekt pomoci Kyjevu. „Mohli bychom se na tom podílet v rámci širší skupiny, jsme připraveni o tom jednat. Nemá to v tuto chvíli tak konkrétní podobě, jako je naše vojenská a humanitární pomoc, je to debata, která probíhá, jak v rámci NATO, tak s evropskými zeměmi a my jsme připraveni se do takové pomoci zapojit,“ uvedl Fiala.

Jeho schůzka v centrále NATO v Bruselu potvrdila, že Česko se chce za vlády s konzervativní ODS v čele profilovat jako silový hráč s důrazem na bezpečnost.

Symbolicky to má stvrdit i české předsednictví Evropské unii, které začíná příští pátek. Premiér uvedl, že v Praze by se na podzim mohla dojednat a podepsat nová deklarace EU–NATO, která prohlubuje vzájemnou obrannou spolupráci.

„Připravuje už se nějakou dobu, do summitu NATO (v Madridu koncem května - pozn. autorky) to nebude, tak doufám, že se to podaří v těch budoucích měsících a pak by se logicky nabízelo, že bychom to mohli podepsat při nějakém jednání Evropské rady a třeba i v Praze. Vyjádřil jsem určitou nabídku či přání,“ řekl Fiala českým novinářů zpět v Evropské radě, kam poprvé český premiér přišel na takzvaný doorstep, tedy rozhovor

Fiala a Stoltenberg se v Bruselu setkali u příležitosti účasti českého premiéra na unijním summitu. Ten řeší i kandidátský status pro Ukrajinu. Ten je vnímán jako jistý kompromis v otázce začleňování Kyjeva do západních struktur – sbližování s NATO by příliš dráždilo Rusko.

Dvě procenta

Fiala přijel do sídla NATO coby předseda vlády, která avizuje, že po dvou dekádách planých slibů splní investiční kvótu na zbrojení – tedy 2 % HDP. Fiala v Bruselu po pravici Stoltenberga potvrdil, že vláda jí dosáhne v roce 2024.

Kabinet čeká hlavně rozhodnutí ohledně obnovy českého stíhacího letectva, protože brzy skončí pronájem gripenů. Čeká se jednání hlavně s USA o možných dodávkách supermoderních, ale velmi nákladných letounů F-35. 

Fiala v Bruselu v NATO také uvedl, že očekává „solidaritu zemí NATO, aby Česká republika mohla nahrazovat ty zbraně, které posíláme na Ukrajinu“. Česko už Kyjevu dodalo zbraně za 3,5 miliardy korun podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) z konce května.

Premiér už plně převzal otěže v záležitostech NATO - za vlády Andreje Babiše (ANO) na aliančních summitech Česko reprezentoval vždy prezident Miloš Zeman. Ale už od minulé vrcholné schůzky obranné organizace na summit jezdí jen Fiala, jistě i s ohledem na zdravotní stav hlavy státu.

Příští týden se v Madridu odehraje summit NATO, kde bude Aliance jednat o historickém rozšíření o Švédsko a Finsko.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované