Hlavní obsah

Proč jsou školy někde úspěšnější? O dítěti se může rozhodnout ještě před zápisem

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

18. 10. 2022 11:00

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

Článek

Propadání žáků, nedokončení základního vzdělání a průměrný počet absencí. Tři parametry, kterými se poměřuje takzvaná vzdělávací neúspěšnost. Data společnosti PAQ Research ukazují, že ty lepší obce dokážou tuto neúspěšnost snížit o 20 až 70 procent.

Dobře je to vidět při porovnání dvou sousedících obcí – Kadaně a Žatce v Ústeckém kraji.

Kadaň dokáže žáky na základních školách posouvat daleko lépe, než by odpovídalo tamní sociální situaci. Základní vzdělání zde nedokončí jen 4,5 procenta žáků. V obcích s podobnou životní úrovní je to dvakrát více – 9,9 procenta.

Městu se totiž daří zapojovat do předškolního vzdělávání 87 procent dětí od tří do pěti let, více než v obcích, kde jsou sociální podmínky srovnatelné.

Jako právě v sousedním Žatci. Tomu se ve vzdělávací oblasti tolik nedaří – základku tady nedokončí každý desátý žák. Účast v předškolním vzdělávání je tu podprůměrná.

„Čím méně dětí chodí do mateřské školy, o to více roste vzdělávací neúspěšnost v jednotlivých obcích s rozšířenou působností,“ říká analytik PAQ Research Václav Korbel, co platí univerzálně napříč Českem. Všechna zmíněná data jsou volně k dispozici na nové platformě DataPAQ. Pro každou obec k tomu PAQ Research připravil i vlastní analytickou zprávu.

Přijímačky a maturity se blíží, výrobce chybí

„Cermat je v obrovském zpoždění. Standardní bezpečný proces výroby zkušební dokumentace vždy začíná už v polovině prosince, kdy se vyrábí kontrolní nátisky. Hned od prvního týdne v lednu až do poloviny dubna probíhá ostrá výroba, a to téměř výhradně ve dvousměnném provozu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Čurda, šéf české pobočky Konica Minolta, která 12 let zajišťovala výrobu přijímaček a maturit.

Jak promlouvá do úspěchu ve vzdělávání už účast v mateřské škole, je vidět i v dalších obcích s rozšířenou působností, které leží vedle sebe – Tachov a Domažlice v Plzeňském kraji.

Zatímco v první z nich navštěvovalo loni mateřskou školu jen 86 procent dětí, v Domažlicích téměř 93 procent. To může částečně vysvětlovat, proč v Tachově oproti Domažlicím nedokončí o polovinu více dětí základní vzdělání a téměř třikrát tolik žáků muselo podle posledních dat opakovat ročník na prvním stupni.

„Obce, které se sice potýkají se špatnými sociálními podmínkami, ale daří se jim děti posouvat ve školách, mají kvalitně personálně zajištěnou výuku. Litvínov má například nejvíce asistentů pedagoga na žáka v celé republice,“ dodává Korbel příklad další obce s rozšířenou působností, kde se dětem ve školách daří nad očekávání dobře.

To je i případ už zmiňované Kadaně. Učitelé bez požadovaného vzdělání tady odučí jen 8,6 procenta hodin. To je nejen o dvě pětiny méně než v podobných obcích, ale dokonce i pod průměrem celého Česka – 8,9 procenta. K tomu se může Kadaň také chlubit téměř nejnižším počtem žáků na jednoho asistenta pedagoga.

Peníze, spolupráce a podpora

Takovým úkazem je rovněž jihomoravský Tišnov. Zdejší školy mají rovněž velký počet asistentů pedagoga, daří se jim ale shánět i nedostatkové školní psychology a speciální pedagogy. Tito odborníci působí na téměř dvou třetinách z nich. Z celé republiky je jen v Brně podíl takových škol vyšší.

„Příklady táhnou. Je to zdejším standardem, takže každá škola o takovou pozici stojí. My jim pomáháme místního člověka sehnat, pokud potřebují, protože z Brna sem nikdo dojíždět nebude. Jsem navíc velmi ráda, že už se ve školách daří zavádět i pozice sociálního pedagoga,“ říká manažerka projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání Tišnov Libuše Beranová.

Cestou ke zlepšení školství v obcích, kterým se tolik nedaří, je tak dostatek kvalifikovaných pedagogů a podpůrných profesí. S tím se pojí ale i nutnost finanční podpory od zřizovatele a státu. Právě v případě obcí, kde vzdělávání zaostává za sociální situací nejvíce, mají přitom školy k dispozici nejméně peněz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované