Článek
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na svém mimořádném jednání jednomyslně odvolala dosavadní předsedkyni Moniku MacDonagh Pajerovou z funkce předsedkyně rady. Zároveň jednomyslně zvolila novým předsedou Rady ÚSTR Jiřího Miholu, který je jejím členem od roku 2022. Informovala o tom mluvčí ÚSTR Petra Jungwirthová, důvody změn ve vedení rady neuvedla.
Ústav pro studium totalitních režimů se věnuje výzkumu, dokumentaci a vzdělávání v oblasti moderních dějin, zejména období nacistické a komunistické totality v bývalém Československu. Rada ÚSTR je vrcholným orgánem, který podle zákona dohlíží na činnost ústavu.
Nově zvolený předseda rady Jiří Mihola je historik, vysokoškolský pedagog a bývalý poslanec. Působí jako vedoucí Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje přípravě budoucích učitelů dějepisu. Soustavně se věnuje popularizaci a pořádání seminářů pro učitele základních a středních škol či otevřených konferencí k výročím sametové revoluce, včetně doprovodných publikací. Odborně se zaměřuje na raný novověk, církevní dějiny, dějiny kultury a politických stran i na stereotypy v historickém vědomí. V letech 2013 až 2021 byl poslancem, věnoval se především školství, vědě a kultuře. Mezi lety 2021 až 2024 působil jako projektový manažer v Muzeu města Brna.
„Mojí prioritou bude podpora odborné nezávislosti ústavu, spolupráce v rámci rady i s vedením ÚSTR, otevřenost vůči veřejnosti a posílení kontinuity a stability instituce,“ uvedl Mihola po svém zvolení.
Odvolaná předsedkyně ve výroční zprávě za loňský rok uvedla společně s ředitelem ÚSTR Ladislavem Kudrnou, že loňský rok byl pro instituci úspěšný mimo jiné i tím, že se jí povedlo sestěhovat do pražského Paláce Archa po osmi letech působení v různých prostorách. Díky přesunutí do Paláce Archa ústav opět otevřel Knihovnu Jána Langoše a Centrum pro československé válečné deníky a dopisy.
Vedle své základní činnosti ústav uskutečnil detailní a rozsáhlý archivní výzkum, díky němuž mohl vystavit seznam prominentů komunistického režimu, „čímž zásadně přispěl ke snížení jejich důchodů“, uvádí se ve zprávě. ÚSTR rovněž obdržel oprávnění podávat návrhy na přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu.
Navzdory značným investicím za bývalého vedení ústavu do edukativních nástrojů typu HistoryLab v minulých letech se podle Pajerové a Kudrny nepodařilo zabránit závažnému prohloubení neznalosti moderních dějin u mnohých žáků a studentů. Loni se to podle ústavu dařilo napravovat pouze částečně.
