Hlavní obsah

Summit bez vlajek. Fiala se přetahoval s Macronem

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Summit v Praze navenek působil trochu jako Babylon. Budoucnost projektu široké Evropy je zatím nejasná.

Reklama

6. 10. 21:54
aktualizováno • 6. 10. 22:30

Co všechno přinesl první den summitu Evropského politického společenství v Praze.

Článek

V oficiální příručce „Kdo je kdo“ na summitu Evropského politického společenství v Praze jsou jen fotky a civilní jména lídrů a lídryň. Jejich státnické tituly i vlajky zemí, které zastupují, chybí.

V diplomacii, která si potrpí na formality a vznešená oslovení typu „Vaše excelence“, je to rozhodně nezvyk. Na nové politické platformě, jež se v české metropoli ve čtvrtek narodila, je to ale nutnost.

Povedlo se dohromady svést země, které si doslova nemohou přijít na jméno, a tak se vsadilo na osobní vztahy mezi politiky. Citlivé je především Kosovo, jehož nezávislost neuznává hned několik účastnických zemí.

Na první pohled jde tak trochu o politický „eintopf“. V zahraničních médiích se setkání někdy přezdívá „antiputinovský klub“. Není to sice úplně přesné. Ale pražské setkání ukázalo, že Ukrajina za sebou nemá jen „obvyklé podezřelé“ z rodiny západních demokracií. Ale že obavy z Putinovy agrese dokážou alespoň pro tuto chvíli propojit třeba i dlouholeté rivaly.

Kdo je tu hostitel?

Petr Fiala vítal čtyři desítky politických VIP přes hodinu a půl. Stál na prvním nádvoří Pražského hradu na červeném koberci, podal si s nimi ruku a nejčastěji v konverzační angličtině poznamenal „Dnes je snad velký den pro Evropu“.

Projděte si fotogalerii. Jak proběhl supersummit v Praze.

Trochu jako rocková hvězda na Hrad vtrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Navzdory aranžmá bez vlajek, jeho limuzínu zdobila nepřehlédnutelná trikolora.

„Děkuji za tu myšlenku,“ řekl Macronovi Fiala na uvítanou. Macron totiž původně s ideou Evropského politického společenství přišel, Češi dostali uspořádání tohoto summitu tak trochu za úkol od EU v rámci českého předsednictví sedmadvacítce.

„Ale ne, Petře, to já děkuji tobě,“ odvětil Macron, kterého vlivný bruselský deník Politico označil za „de facto“ hostitele summitu.

Česko, zastánce rozšiřování EU, ale summitu určitě pomohlo s důvěryhodností akce. Pro nečlenské země, které usilují o vstup do EU, angažmá Prahy nepochybně trochu otupilo ostražitost vůči původně Macronovu projektu. Panovalo totiž podezření, že má jít o věčnou čekárnu pro kandidáty na členství.

Premiérové setkání evropských lídrů v rámci Evropského politického společenství v Praze se podle Fialy uskutečnilo v kritický okamžik pro kontinent. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy,“ dodal český premiér. Na tiskovou konferenci pak dorazili Fiala s Macronem po boku.

Vzhledem k velmi citlivému složení delegací se sledovaly všechny diplomatické kouřové signály. Nejdéle se například čekalo na německého kancléře Olafa Scholze, o jehož přistání v Praze spěšně informovali Fialu jeho lidé, když už český premiér stál na červeném koberci. Na poslední chvíli ale ještě dobíhal kyperský prezident Nicos Anastasiades. Aby se náhodou nepotkal s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem?

Rivalové u jednoho stolu

Čeští diplomaté tlumili v zákulisí novinářskou ostražitost vůči detailům, ale je jasné, že  organizace summitu byla ovlivněná tím, že se v jedněch prostorách nacházely strany, které mají dlouhodobé spory. A nikdo neměl ambice je jednou pro vždy vyřešit.

„Nejde o to založit novou evropskou organizaci nebo nahradit stávající formáty spolupráce. Těch je již dostatek. Nebudeme ani přijímat žádná oficiální usnesení. Záměr je jednoduchý - vést upřímnou diskuzi o záležitostech, které patří do společného zájmu, ale také o sporných tématech,“ uvedl ve svém zahajovacím projevu český premiér Fiala.

Po plenárním zasedání byli politici raději rozděleni do jednotlivých skupin a probírali daná témata. Český premiér s několika protějšky diskutoval o míru a bezpečnosti.

Foto: Tereza Šídlová, Seznam Zprávy

Příručka Kdo je kdo na pražském summitu – jen jména lídrů, nikoli jejich tituly či země, které zastupují.

Některé příkopy se ale v Praze dařilo alespoň posypat půdou pro další případné rozhovory. Na okraj summitu se například uskutečnilo setkání tureckého prezidenta Erdogana s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem. U diskuze byl také maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil francouzský prezident. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Oba lídři také později jednali s šéfem Evropské rady a znovu Macronem. Je to symbolický posun, vztahy těchto zemí byly dříve Putinovým hájemstvím.

Celkem vřelá slova si v Praze poprvé vyměnili i Macron a britská premiérka Trussová, což je v postbrexitové době cenné.

S tureckým prezidentem se setkal i český premiér Petr Fiala, na jednání s nimi byla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednání s Erdoganem se týkala podle Fialy energetiky, ale také role Turecka při řešení války na Ukrajině. Osobně a „separé“ se Fiala setkal rovněž s britskou premiérkou Liz Trussovou, která do Prahy přijela s razantními postoji proti Rusku a mluvilo se o vyzbrojování Ukrajiny. Bylo patrné, že český premiér byl spíš ve svém živlu, když mohl jednat s mimounijními partnery, a to hlavně o Ukrajině.

Jaká bude budoucnost formátu, který se zrodil v Praze? Je pravděpodobné, že bude budoucnost sedmadvacítky spoluutvářet. Určitě má pokračovat. Další kolo se má odehrát na hranicích s Ukrajinou, v Moldavsku. Tato země je považovaná za další možný cíl ruské agrese kvůli separatistickému prorusky orientovanému regionu Podněstří.

Na Pražském hradě už byl ale ve čtvrtek cítit ve vzduchu hlavní chod summitového programu - zítřejší zasedání sedmadvacítky EU. Jejím hlavním tématem bude energetika, nejcitlivější téma dneška. Bude to návrat z přehlídky symbolů, které byly zatím zadarmo, zpět do těžké a drahé reality.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované