Ujíždějící dům v Chomutově se zastavil. Část lidí oslaví Štědrý den doma

V srpnu se dům v Chomutově začal rozevírat tak, že do některých prasklin bylo možné strčit i ruku. Teď se polovina obyvatel mohla vrátit do svých bytů. Statik města jim řekl, že se pohyb základů zastavil a nebezpečí už nehrozí.

Čtyřpatrový dům v Čelakovského ulici má dva vchody. Obyvatelé se na Vánoce do toho, který je nejméně postižený nestabilním podložím, mohli vrátit.

Z dvanácti zpřístupněných bytů se nakonec zaplnily jen čtyři. Zbytek obyvatel se obává porušené statiky. Jiné byty majitelé pronajímali, nájemníci se odstěhovali a už nevrátili.

Do svého domova se vrátila Veronika Petrová. Tak jako posledních dvacet let, i letos stráví Vánoce ve svém.

„Letos budou svátky trošku jiné, moc jsme nestíhali, ale i tak jsme dokázali byt trochu vyzdobit. Ale pachuť z toho všeho zůstává. Bylo to celé hodně psychicky náročné,“ říká.

Přes tři měsíce bydlela rodina v bytě, který jim poskytl zaměstnavatel jejího manžela. „Vytrhl nám trn z paty. Teď jsme rádi, že jsme doma. Na stabilitu domu vůbec nemyslím, máme razítka od statiků a důvěřuji jim,“ dodává Veronika Petrová.

Historicky už praskliny v domě byly. Nikdy se ale nezvětšily tak jako letos v létě. Jejich pohyb nejdříve zaznamenala odborná firma, kterou si SVJ zaplatilo, aby stav domu hlídala. Na základě zjištěných dat se statik z hodiny na hodinu rozhodl, že je potřeba obyvatele vystěhovat, protože hrozí zhroucení domu.

Nejprve přijela policie 26. srpna k jednomu vchodu a lidem řekla, že musí okamžitě pryč. O tři dny později se situace opakovala i s druhým vchodem.

Události jsme se věnovali v epizodě podcastového pořadu Ve stínu, kterou si můžete pustit zde.

Hroutící se bytovka je ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek (SVJ) a to dlouho upozorňovalo město, že v okolí domu se něco děje. V domě se objevovaly praskliny, v okolí domu se zvedala hlína. Poruchy jsou vidět i na garážích, které jsou 50 metrů od domu, výše ve svahu.

V tuto chvíli není jisté, kdy, nebo jestli vůbec, se vrátí lidé i do druhého, více postiženého vchodu. Zdi se rozevřely tak, že přestaly držet stropní panely, které teď musejí podpírat kovové vzpruhy.

Vlastníci budovy řeší, že by se daly vyztužit základy a stáhnout i zdi, jenže nevědí, zda se bude podloží nadále hýbat. Stále totiž čekají na výsledky vrtů, které nařídilo město.

Rizikový je totiž celý svah o rozloze 600 na 200 metrů. Nachází se v něm desítky domů. Některé pozemky vlastní město, většinu ale soukromí vlastníci.

Na uhelném podloží je vrstva jílu, která bobtná a vysychá. Kvůli tomu se pak hýbou základy domů. Zároveň celý svah „ujíždí“.

„Nikdy to u sesuvů není tak, že se celý svah pohybuje stejnou rychlostí a stejným vektorem. Je to jako živý organismus. Někde se něco posune víc, jinde míň,“ popsal už dříve geolog Petr Kycl. „Představte si to jako plastelínu. Když ji dáte na nakloněnou plochu, tak se tvaruje gravitací,“ dodal.

Letos v srpnu - těsně před vystěhováním obyvatel policií - kvůli posunům zeminy zařadila Česká geologická služba svah do III., nejrizikovější kategorie sesuvných území.

Proč se ale statika domu tak náhle zhoršila? Kdo za to nese odpovědnost? Mohlo, případně mělo s celým svahem město cokoli dělat?

Na tyto otázky se vlastníci bytů snaží najít odpověď. Jsou totiž v situaci, kdy se jejich majetek stal bezcenným, statisíce pak platí odborné firmě za monitorování pohybů domu. Další statisíce až jednotky milionů by stála náročná oprava.

Z korespondence vlastníků s městem přitom plyne, že na praskliny i posuvy svahu upozorňovalo SVJ už v minulosti.

Před šesti lety, v prosinci 2019, dokonce psal jeden úředník Chomutova druhému, že by bylo dobré svah monitorovat.

„Martine, prosím tě, dle mého žádné pozorování svahu neprovádíme, ne? Opravdu by nejspíše bylo vhodné objednat pozorování, jak se svah chová. Zároveň upozornit SVJ v těch domech nad svahem. Vzhledem k tomu, že tyto domy vyvolají statické zatížení na svah, podobně jako Kaufland na naši opěrnou zeď,“ stojí v emailu.

Před lety totiž město Chomutov řešilo nestabilní svah o zhruba 600 metrů dále, kde nová prodejna supermarketu tlačila na opěrnou zeď a hrozilo její zhroucení.

Podle vystěhovaných lidí ale město žádné monitorování svahu neprovádělo, i když k tomu Chomutov urgovali.

Podcenění situace přiznal už dříve primátor Chomutova Milan Märc z hnutí Nový Sever. Reagoval totiž na kritiku vlastníků bytů i odborné firmy, kteří už na jaře a v létě město opakovaně vyzývali, aby urychleně udělalo vrty a zjistilo, co se se svahem děje.

„Mohli jsme k tomu přistoupit možná rychleji, s tím souhlasím,“ řekl primátor. „Ale není to tak jednoduché, jak se zdá. Důležitá věc, která musí zaznít, je, že svah není jenom v našem vlastnictví, ale i v soukromém. Jen určitá část je naše.“

K čemu tedy skutečně došlo? To se zatím neví, město i obyvatelé čekají na rozbor dat z průzkumných sond. Přesto primátor tvrdí, že chyba je i na straně samotných vlastníků.

„Pravděpodobně to je kombinace různých vlivů. Rychlý propad byl asi způsobený propadem nebo prohořením někdejší šachty v uhelném podloží. Pak tam jsou ale nekvalitně vykonané práce na kanalizaci a opravy domu,“ uvedl.

Otázkou také je, jak kvalitně s ohledem na geologicky složité podloží byla bytovka v 70. letech postavena. „Obecně lze konstatovat, že když se dům stavěl, udělal se zářez do svahu, přičemž okolní svahy nebyly nijak zajištěny ani stabilizovány,“ stojí v zápisu z jednání odborné skupiny v listopadu, která je složená z odborníků, zástupců města i vlastníků.

Tyto úvahy se mohou zdát jako pouhá teoretická debata. Jenže mají přímý vliv na to, zda se má celý svah zabezpečit. Cenovka by v tu chvíli dosahovala na desetimilionové částky. Primátor Milan Märc tvrdí, že město je připravené, i s pomocí státního fondu, do zabezpečení svahu investovat, nejprve ale musí město zjistit, co se konkrétně děje.

„Jestli se shodnou odborníci a řeknou: ‚Udělejte bariéru‘, tak to uděláme a budeme hledat dotační tituly. V tuto chvíli to ale nevíme,“ řekl.

Jenže kromě investice do svahů je otázkou i možné odškodnění. V okolí domu jsou totiž pozemky v majetku města. Vlastníci domu tvrdí, že po vedení Chomutova chtěli, aby udělalo vrty a zjistilo, co se se svahem dělo. Jenže nekonalo.

Vyjádření primátora Märce tak vnímají jako snahu říct, že problémy jsou pouze pod domem, tudíž se městských pozemků netýkají.

„Je to úplný nesmysl. Nikde k takovému tvrzení neexistuje žádný písemný doklad. Bylo to jen zmíněno jako pracovní verze uvažování o možnosti vzniku trhlin na jednání na zastupitelstvu, ale žádné podklady k tomu neexistují,“ odmítá verzi primátora o prohoření šachty a problémech na domu jeden z vlastníků Radovan Dušek.

Primátorovo vysvětlení odmítá i předsedkyně SVJ Hana Karasová. „Zajistili jsme si odbornou firmu. Podle té jsou v kanalizaci domu dvě drobné závady, praskliny. Nejsou ale nijak zásadní a nemají vliv na statiku domu,“ říká.

Opírá se i o vyjádření odborné firmy K1 Selective, která se zaměřuje na sanaci staveb. „Podle našeho názoru se sune celé území. Vrty, které město udělalo, to dle nás potvrdí. Dosud ale máme pouze útržkovité informace,“ uvádí firma.

Není to poprvé, kdy se museli lidé z této oblasti vystěhovat kvůli narušené statice. Problémy měl i soubor nedalekých bytovek. Od aktuálně popraskaného domu se nacházejí pouze o ulici výše ve svahu.

„V posledním období, tj. červenec až září 2003, se výrazně zhoršil stav domu. Na obvodových a vnitřních zdech se objevilo několik desítek nových trhlin. Trhliny staršího data se viditelně rozšiřují a prodlužují. S ohledem na nová fakta, žádám vás o včasné zjištění skutečného stavu domu. Pro vaši informaci dodávám, že v domě stále bydlí lidé,“ psal tehdy znepokojený nájemce na magistrát.

Tyto domy byly tehdy v majetku města. Chomutov si objednal statické posouzení a zjistil, že kvůli nestabilnímu podloží hrozí kolaps.

„Suterénní zdivo vykazuje takové lokální poklesy, že vzniklé spáry v ložné vrstvě v místě uložení stropu jsou již v rozsahu desítek milimetrů. Stav těchto poruch je již takového rozsahu, že může zapříčinit omezení nosné konstrukce a je ho nutno klasifikovat jako havarijní - bránící běžnému užívání,“ stojí v posudku statika z listopadu 2004.

Město tehdy muselo najít nájemcům městských bytů náhradní bydlení. V roce 2009 pak čtyři „prázdné domy z důvodu havarijního statického stavu“ prodalo za dva miliony korun stavební firmě. Ta je opravila, zpevnila základy a byty pronajímá.

Jenže problémy v jednom z domů přetrvávají. Už zmíněná Hana Karasová se byla podívat ve sklepě, kde jsou taktéž instalovány podpěry. „Ve sklepě jdete do kopce,“ popisuje, jak dům pracuje.

Co se stalo s domem o 50 metrů níže, bude jasnější v lednu. Město by mělo dostat podrobná data z vrtů okolo domu. O celou událost se zajímá i policie. Roli města prověřuje kvůli podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.