V některých řekách je jen 10 procent vody, říká k suchu v Česku odborník

Dopady letošního sucha jsou patrné na stavu vodních zdrojů a českých řek. Hladina řek také ovlivňuje vodáckou sezonu. Podle Petra Ptáčka z vodáckého serveru Raft.cz jsou nesjízdné menší toky, jako jsou Radbuza, Střela nebo Nežárka, ale také horní úseky větších řek. Problémy mají vodáci například na horní Sázavě, horní Vltavě v národním parku nebo na Otavě z Rejštejnu. Téměř všechny turisticky využívané řeky se podle něj pohybují na hranici sjízdnosti.

„Všechno je minimálně o měsíc posunuté. Už na začátku června se obvykle vyhledávané řeky ocitaly na hranici sjízdnosti. Podobnou situaci jsme z vodáckého ani hydrologického hlediska ještě nezažili,“ říká Ptáček. Vodáci proto musejí více sledovat aktuální stav vody a měnit plánované trasy, kam vyrazí na vodu.

Relativně příznivější situace sjezdu vody zůstává na Berounce, Jizeře od Malé Skály nebo Moravě od Postřelmova. Díky vypouštění vody z přehrad lze sjíždět také Mži pod Hracholuskami a Vltavu od Vyššího Brodu. Ani tam se však nelze dlouhodobě spoléhat na stejný průtok. Jak vážná je současná situace z hydrologického hlediska a co by ji mohlo zlepšit, vysvětluje Martin Pecha, vedoucí oddělení rozvoje předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a člen oddělení povrchových vod.

Jaká je aktuální hydrologická situace na českých řekách a jak se průtoky liší od hodnot obvyklých pro druhou polovinu července?

Aktuální průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými červencovými průměry většinou podprůměrné až výrazně podprůměrné a na některých tocích jsou až mimořádně podprůměrné. Teče kolem 10 až 40 % obvyklého množství vody. Lepší situace je však na severovýchodě území, zejména v horských a podhorských oblastech.

Uvádíte, že některými řekami nyní protéká pouze 10 až 40 procent obvyklého množství vody. Lze už současnou situaci označit za hydrologické sucho? Jak závažné to je?

Je samozřejmostí, že letní měsíce bývají sušší, ale především v jihozápadní polovině našeho území už můžeme říct, že je dost významné hydrologické sucho. Například do vodního díla Orlík nyní přitéká nejméně vody od roku 1982 a je to tak ještě méně než v suchých letech 2014 a 2020. Nemůžeme říct, že to je jen chvilková záležitost, protože i minulý rok bylo v této oblasti sucho. Navíc se nejedná pouze o jednu řeku, ale například o celá povodí Lužnice, horní Vltavy, Otavy a téměř všechny toky v povodí horní Berounky, ale aktuálně i třeba v povodí Sázavy či na přítocích dolního Labe. Dokonce některé menší potoky či potůčky úplně vysychají. Především pro jihozápadní polovinu našeho území platí také naše výstraha na sucho v povrchových vodách. Sledovat ho můžete na stránkách projektu HAMR.

Které řeky nebo oblasti mají nyní vzhledem k roční době nejnižší průtoky? Bylo by možné uvést konkrétní příklady?

Mimořádně podprůměrné průtoky řek jsou dlouhodobě. Aktuálně ale nižší průtoky jsou v povodí Lužnice, horní Vltavy, Otavy, ale také na některých tocích v povodí Berounky, Sázavy, anebo také přítoky dolního Labe. Stejně tak jsou výrazně podprůměrné průtoky na tocích, které odvodňují Českomoravskou vrchovinu. Například přítok do vodní nádrže Orlík je zatím nejmenší od roku 1982. Situace je zde tedy ještě horší než v loňském roce, ale i než v letech 2014 či 2020, kdy byla sucha.

Jak neobvyklá je letošní situace ve srovnání s předchozími roky, případně dřívějšími obdobími sucha?

Předně je potřeba zmínit, že jsou na našem území rozdíly ve vodnostech. Lepší situace je rozhodně na severu a severovýchodě území, kde jsou v posledních obdobích v průměru nižší teploty a vyskytuje se zde více srážek. Nejhorší hydrologická situace je v jihozápadní polovině našeho území. Co se porovnání týče, tak na mnoha místech už byl odtokově podprůměrný loňský rok a všichni si určitě ještě velmi dobře pamatujeme na poměrně dlouhé odtokově převážně výrazně podprůměrné období od roku 2014 zhruba do roku 2020.

Co současné nízké průtoky způsobilo a jakou roli hrají nedostatek srážek, vysoké teploty a stav podzemních vod?

Současné nízké průtoky jsou výsledkem hned několika faktorů. Už loňský rok byl po sněhově nevydařené zimě teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Průtoky byly také většinou podprůměrné a například na Lužnici a na horní Vltavě jsme zaznamenali nejmenší průměrné průtoky minimálně od roku 1961.

Poslední zima byla také jako celek teplotně slabě nadprůměrná a sněhově výrazně podprůměrná, hlavně ve vyšších a horských polohách, takže se znovu nedoplnily zásoby vody v krajině a již od jarních měsíců bylo nakročeno k suchu. Jelikož poslední měsíce byly znovu teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné, tak se sucho postupně výrazně prohlubovalo.

Jaký vývoj průtoků očekáváte v následujících týdnech?

Bohužel ani výhled na následující období není z hlediska hydrologické situace příliš optimistický. Víkend bude opět teplý, srážky se mohou vyskytnou až z neděle na pondělí. V pondělí, se přechodně i mírně ochladí, ale na druhou polovinu příštího týdne to zatím vypadá na další výrazné oteplení.

Znovu je možné, že budou teploty vystupovat i nad 35 °C a asi jen lokálně se mohou vyskytnout přeháňky či bouřky. Jak moc vysoké teploty nakonec budou, ale ještě budeme upřesňovat v dalších dnech. Je ovšem znovu zaděláno na další velmi teplé období, což by znamenalo znovu pokles průtoků v našich řekách.

Mohou situaci výrazněji zlepšit přeháňky, nebo by byly potřeba déletrvající srážky?

V těch povodích, kde jsou už průtoky mimořádně podprůměrné, tam situaci místní přeháňky rozhodně nezlepší. Většina slabých srážek se rychle vsákne a hladiny vodních toků ani nereagují. Velmi intenzivní srážky v bouřkách přechodně situaci zlepší, ale pokud se jedná pouze o jednorázovou událost, tak se stav za dva či tři dny vrátí na původní úroveň. Takže samozřejmě by byly lepší opakované, ideálně vydatnější, srážkové události. Ale ty zatím ve výhledu nejsou.

Pokud by následovalo několik dalších dnů s teplotami nad 35 stupňů bez výraznějších srážek, jak rychle by se mohla situace zhoršit?

Samozřejmě to není dobrá vyhlídka, protože když už teď potůčky vysychají a ve větších vodních tocích teče několik kubíků vody, tak pokud bude takové teplo, jako hrozí na druhou polovinu příštího týdne, tak by se průtok řek výrazně snížil. Nezachrání to ani podzemní vody, které dotují ty řeky. Ty jsou také podprůměrné, takže pokud by situace pokračovala, můžeme se dostat až na stav suchých let v období 2014 a 2020.

Jak dlouhé a intenzivní srážky by byly potřeba, aby se průtoky nezvýšily pouze přechodně, ale hydrologická situace se skutečně zlepšila?

Rozhodně nestačí, aby přišel jeden silný déšť. Jednodenní významná srážka může vylepšit vodní stav třeba na jeden den až dva dny, aby mohli například vodáci vyrazit na vodu, ale pak zas může rychle klesnout pod limit. Abychom se vrátili do nějakého normálu, tak by to chtělo delší srážkové období. Chtělo by to, aby ob den pršelo nebo aby během měsíce byl dvojnásobek srážek, než je normální. Víme, že se v poslední době příliš nestává, aby se v létě vyskytovalo hodně dní s trvalým deštěm, a tak je potřeba, aby se vyskytoval alespoň dostatek intenzivnějších přeháněk a bouřek během delšího časového období, a také aby se teploty snížily alespoň k normálu.

Druhá možnost je ještě taková, jako se vyskytla v září v roce 2024, kdy panovalo také období sucha, ale vyskytla se mimořádná srážková epizoda, kdy na velké ploše našeho území během týdne napršelo 100 až 200 milimetrů, například v Jeseníkách rekordně až 700 milimetrů. To jsou pak tak vydatné srážky, které situaci rychle výrazně změní a voda se vsákne i do podzemních vod.

Jde o přechodnou situaci závislou na aktuálním počasí, nebo už pozorujete dlouhodobější změnu vodního režimu českých řek?

V posledních 10 až 15 letech byly jednotlivé roky teplotně nadprůměrné. Pokud se podíváme na celkové množství srážek, vychází dlouhodobě přibližně průměrně. Tento údaj má ale důležitý háček, srážky jsou rozloženy nerovnoměrněji než dříve.

Jeden rok může být vlhčí, po něm ale následují dva nebo i tři suché roky. Poté může přijít mimořádně vlhký rok a po něm opět několik sušších. V průměru tak může spadnout podobné množství vody jako dříve, častěji se ale objevují delší suchá období.

Vyšší teploty zároveň způsobují větší výpar. Přestože tedy v dlouhodobém průměru naprší podobné množství vody, v krajině jí zůstane méně. Když se k vyšším teplotám přidá delší období s podprůměrnými srážkami, sucho se začne velmi rychle prohlubovat.

Pokud by současné sucho přetrvalo do podzimu a zimy, jak by se to mohlo projevit na podzemních vodách, naplnění nádrží a situaci v příštím roce?

Významný problém by nastal, pokud by sucho pokračovalo také na podzim a v zimě a nedoplnily se zásoby podzemních vod ani vody v nádržích. Ty se běžně přes zimu doplňují díky dešti a tání sněhu, aby mohlo během následujícího jara a léta docházet k nadlepšení průtoků. Pokud by se tak nestalo, příští rok by mohla být situace ještě horší. Ale toho, že by nám došla voda, se zatím bát nemusíme, protože nedošla ani v dlouhém období let 2014 až 2020.

Vážnější riziko by představovalo až dlouhodobé sucho trvající několik let bez doplnění zásob v zimním období. Důležité proto bude, aby byla nadcházející zima alespoň srážkově, ideálně hlavně také sněhově, bohatá.