Hlavní obsah

Zákonem dané výdaje už představují víc než polovinu státního rozpočtu

Foto: Seznam Zprávy

Nejvyšší kontrolní úřad.

Reklama

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii ČR. Hlavním problémem jsou dle Nejvyššího kontrolního úřadu mandatorní výdaje.

Článek

Největší zátěží pro rozpočet jsou podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřad Miloslava Kaly stále rostoucí mandatorní výdaje. Uvedl to ve stanovisku úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí.

Jen v letošním prvním pololetí činily mandatorní výdaje přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se s těmito výdaji vláda snaží bojovat. Výdaje nejen prověřuje, ale upravila například i některé valorizační vzorce v zákonech. „Jde spíš o to, abychom v nových zákonech nevytvářeli nové mandatorní výdaje, které zatím nejsou součástí státního rozpočtu. A to se často děje,“ řekl ČTK.

NKÚ ve svém stanovisku poukazuje na to, že i přes vysokou inflaci, která podpořila výběr příjmů, rostly výdaje rozpočtu meziročně rychleji než jeho příjmy. Příjmy se zvýšily o 130,2 miliardy korun, ale výdaje vzrostly meziročně o 162,6 miliardy.

Neradostně se podle Kaly vyvíjí i státní dluh. Ten v prvním pololetí převýšil tři biliony korun. „Ke zvyšování tempa růstu výdajů na obsluhu státního dluhu bude z důvodu pokračujícího zadlužování státu docházet i v dalších letech, což bude dále zvyšovat deficit státního rozpočtu,“ varuje.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Také podle dřívějšího opakovaného vyjádření Stanjury nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat. Vládě se letos podařilo prosadit konsolidační balíček, který má v příštích dvou letech zlepšit stav státního rozpočtu celkem o 150 miliard korun.

Reklama

Doporučované