20 měsíců strávil v české vazbě, soud ho očistil. Příběh Brita se uzavírá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před pár dny uplynulo tři a půl roku od doby, kdy se britskému obchodníkovi s plynem změnil život.

V té době – v lednu 2019 – dvaačtyřicetiletý Lakhbir Singh Sandhu přijel do Čech, aby Specializovanému finančnímu úřadu jako svědek popsal své působení ve firmě B&A Capital Trading. Právě tuto společnost v té době úředníci prověřovali kvůli rozsáhlému daňovému úniku.

„Vzal jsem si volno, abych přijel do Prahy a úřadům pomohl,“ vzpomínal Sandhu, když před soudem popisoval svůj příběh.

Jenže když výslech skončil, čekali ho detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří ho obvinili, že se podílel na krácení daně převyšující částku 200 milionů korun.

„Nechápu, jak k těmto obviněním proti mé osobě došlo,“ prohlásil Sandhu. Téměř dvacet měsíců pak strávil v Česku ve vazbě. „Přišel jsem o domov, práci, auto, celoživotní úspory, pověst, ale hlavně jsem v tomto období neviděl svou dceru,“ popsal.

Jenže soud britského obchodníka s plynem nakonec předloni v listopadu zprostil obžaloby. A státní zástupce proti tomuto rozhodnutí ani nepodal odvolání.

Sandhu se svým advokátem Jiřím Slováčkem z AK argumentum.cz pak požádal o odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti o jedné části letos na konci července rozhodlo.

„Žádost o odškodnění uznalo Ministerstvo spravedlnosti jako důvodnou. Konkrétní částku nemůžeme sdělit, ale nedosahuje výše uvedené v žádosti,“ uvedla Markéta Poslušná z tiskového oddělení.

Ministerstvo podle Slováčka však přiznalo zatím jen odškodnění za to, že byl Sandhu neprávem obviněn. Částka se pohybuje okolo 200 tisíc korun. „To je částka odpovídají zhruba čtrnáctidennímu příjmu pana Sandhu před jeho zadržením,“ doplnil Slováček.

Dříve pracoval Sandhu třeba pro britskou pobočku společnosti RWE nebo pro firmu Vitol, jež v oboru patří k největším firmám v Evropě.

Podle dat ministerstva spravedlnosti byla průměrná výše přiznaného odškodnění v roce 2021 přes 102 tisíc korun.

„Ty částky jsou samozřejmě nedostačující. Ale je naprosto běžné, že ministerstvo přizná lidem za nemajetkovou újmu jen desítky tisíc korun,“ popisuje vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.

U mediálně známých kauz však bývá běžně odškodnění vyšší. Lidé se ho ale musí domoci až u soudu.

Třeba bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové soud přiznal letos v dubnu částku ve výši 600 tisíc korun. Zdravotní sestra Věra Marešová, která skončila ve vazbě kvůli obvinění z pětinásobné vraždy, ale byla rovněž zproštěna obžaloby, má od státu za nemajetkovou újmu dostat 1,42 milionu korun.

Podle Slováčka však rozhodnutí o odškodnění neskončilo. Ještě se řeší, jaké odškodnění dostane Sandhu za dobu, kterou strávil jeho klient ve vazbě v Česku.

„Obžaloba v mých očích nebyla dostatečně věrohodná, aby mě držela ve vazbě dvacet měsíců nebo mě dokonce obvinila,“ prohlásil také Sandhu u soudu.

Doba zhruba dvaceti měsíců ve vazbě, jak dokládají statistiky Vězeňské služby, patří mezi obviněnými k těm delším. Podle těchto dat bylo v roce 2020 ve vazební věznici v Česku vedle britského obchodníka dalších 1 569 lidí. Z nich 138 v ní bylo stejně jako Sandhu mezi jedním až dvěma roky. A pouze 29 lidí trávilo ve vazbě déle než dva roky.

Kauza, ve které Sandhu figuroval, souvisí s jeho působením na pozici obchodníka s plynem ve zmíněné firmě B&A Capital Trading. Této společnosti zaplatila Pražská plynárenská v roce 2015 téměř miliardu korun za dodávku plynu přes německou burzu.

Jenže dodavatelé B&A Capital Trading poté mimo jiné neodvedli daň. A peníze, jež firmě Pražská plynárenská vyplatila, byly podle Specializovaného finančního úřadu vyvedeny do zahraničí a poté vybrány v Rumunsku, Turecku nebo na Kypru. Škoda byla podle vyšetřovatelů přes 200 milionů korun.

Podle posledních zpráv policie dříve obvinila další dvě osoby. Jejich stíhání ale žalobce v loňském roce zastavil.