Článek
Snížit rozpočtové výdaje z roku na rok o 150 miliard korun nejde, tvrdí vládní politici a dál se bouří proti prezidentskému vetu. Petr Pavel totiž ve středu zbrzdil přijetí vládní novely o rozpočtové odpovědnosti. Ta by měla zmírnit státní dluhovou brzdu a umožnit zvýšení rozpočtových výdajů o deset procent v případě zhoršení bezpečnostní situace.
„Je to aktivistické veto. Pokud by zákon neprošel, tak se musíme dostat s parametry na schodek 150 miliard korun a zásadně škrtat ve výdajích, které i sám prezident považuje za důležité,“ tvrdil v nedělním pořadu Poledne s Moravcem ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Jejich šéf Petr Macinka už při předešlých sporech mluvil o „extrémní kohabitaci“ vlády s prezidentem. Štastný nyní odmítl říct, zda je současný spor právě oním vyjádřením problematických vztahů v praxi. „Důvěra vůči prezidentovi je na bodu mrazu,“ dodal ministr.
Pavlovy aktuální kroky označil za cílený systematický postup k volební prezidentské kampani. Češi si půjdou budoucí hlavu státu vybírat počátkem roku 2028.
Prezident ve svém odůvodnění veta uvedl mimo jiné to, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vláda, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra v debatě řekl, že se spory mezi vládou a Hradem o některé kompetence mohou kupit. Ač s některými postoji hlavy státu nesouhlasí, v tomto případě je na straně Pavla. „Jeho vetu tleskám. Protože vetuje návrh, který má zahájit trajektorii zadlužování. Snaží se hájit základní principy rozpočtové odpovědnosti,“ reagoval.
Také premiér Babiš ve svém pravidelném nedělním příspěvku na sociálních sítích dál stupňoval výpady proti prezidentovi. „Nevetoval Stanjurův vylhaný rozpočet a teď vetuje ten náš,“ řekl s tím, že prezidentův postup považuje za „absolutně nezodpovědný“.
Stávající zákon o rozpočtové odpovědnosti, podle nějž má deficit státního rozpočtu dosáhnout maximálně 150 miliard korun a který chce vláda změnit, označil předseda kabinetu za „nášlapnou minu“ předešlé vlády Petra Fialy (ODS).
„Jak máme z roku na rok snížit deficit z 310 miliard na 150 miliard? To samozřejmě nejde, je to vyloučené. Je to ohrožení všeho,“ jmenoval Babiš zdravotnictví, sociální systém, výstavbu dálnic či výdaje na obranu.
Navzdory tvrdé kritice hlavy státu premiér tvrdí, že o spory s Pavlem nestojí. „Žádný konflikt s Hradem nechceme a určitě jsme ho nevyvolali. Byl jsem trpělivý a prezident nás systematicky kritizuje od nástupu do své funkce,“ řekl také ve videu.
Mimo jiné předseda vlády uvedl, že prezident ekonomice a financím nerozumí a vláda udělá vše, aby veto přehlasovala. Zmínil také, že ve vztahu k prezidentovi byl velice tolerantní a „rozchodil všechny ty podrazy.“
Pavel si přitom v uplynulých týdnech postěžoval, že v některých otázkách nabízí kompromisy, ale druhá strana o nich neprojevila zájem jednat. Týkalo se to třeba summitu NATO v turecké Ankaře. Prezident se tam vydal až na základě předběžného opatření Ústavního soudu.
