Článek
Archeologický průzkum odhalil v areálu Břevnovského kláštera celkem 1289 kosterních ostatků pruských vojáků, kteří padli v Praze a jejím okolí během válek v 18. století. K loňskému objevu 1055 pozůstatků přibylo letos dalších 234. Výzkum skončil v červenci a první zjištění archeologové publikovali na webu pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozsah objevu je naprosto nebývalý, řekl ČTK archeolog ústavu Matouš Semerád.
Archeologové ve spolupráci s antropology zkoumali místo za klášterní sýpkou, kde má vyrůst výtopna pro areál břevnovského arciopatství. Lokalitě se patrně podle dřívějšího českého lidového označení Prusů říká Prajzovka. Podle písemných pramenů sloužilo místo k uložení ostatků ve dvou válkách 18. století, během nichž pruská armáda využívala klášter jako polní nemocnici. Zhruba jedna šestina objevených hrobů pocházela nejspíše z doby obsazení Prahy pruskými vojsky v září 1744, drtivá většina pak ze sedmileté války, kdy Prusové v roce 1757 zvítězili v krvavé bitvě u Štěrbohol a poté téměř dva měsíce Prahu obléhali.
Archeologové zkoumali plochu asi 1000 metrů čtverečních. „Prameny hovořily o počtu 2500 ostatků, ale našli jsme jich 1289. Sondy další pohřebiště neodhalily,“ uvedl archeolog. Přesto se podle něj nedá vyloučit ani případné pohřebiště na jiném místě.
Datace ostatků byla možná například podle mincí zašitých ve vojenských kabátcích. Vedle zbytků látek liniové hroby obsahovaly přezky, víc než tisícovku knoflíků, různé ráže projektilů a zbytky kartáčových střel proti pěchotě. Vědci našli na pohřebišti třeba i zavírací nože, fragmenty peněženky, růžence a svaté obrázky. Část koster byla ve společných hrobech.
„Jelikož všichni pohřbení zemřeli v bitvě či na následky zranění, eventuálně s nimi spojených nemocí, bylo objeveno i více než 200 střel různých ráží z rakouských zbraní, což nám ve spojení s jejich identifikovanými ničivými následky na kosterních ostatcích může mnoho prozradit o tehdejším vojenském životě, válčení a lékařství,“ uvedli archeologové NPÚ. Jde podle nich o unikátní nález v Česku i v Evropě, a to díky množství nalezených ostatků a době, ze které pocházejí.
Při druhé etapě výzkumu učinili archeologové další důležitý objev - odkryli kamennou konstrukci středověké ohradní zdi kláštera, kterou některé starší hroby narušovaly.
Bitva u Štěrbohol v květnu 1757 si podle odhadů vyžádala až 14 000 padlých na pruské a stejný počet obětí na rakouské straně. Z rozhodnutí pruského krále Friedricha II., který se usídlil v letohrádku na Bílé hoře, byla část pruských vojáků pohřbena v Břevnovském klášteře.
Jejich ostatky zde zůstaly, a to na půdě klášterní sýpky. Podle NPÚ mají být po průzkumu takzvaně přepohřbeny, mají se tedy důstojně uložit na jiné místo v klášterním areálu. Nové pohřebiště má vybrat benediktinské arciopatství.
Vědci budou celý soubor podrobně zkoumat až po dokončení základního popisu a evidence. První závěry hodlají vedoucí průzkumu prezentovat na konci září na konferenci o archeologii konfliktů v Hradci Králové.
