Audit k Bečvě, který nechtěl dát Brabec z ruky: Inspekce nevěděla, co dělat

Když jedovaté chemikálie před třemi lety otrávily řeku Bečvu, od počátku nebylo zřejmé, kdo velkou ekologickou havárii zavinil ani kudy se jedy do toku dostaly. Tehdejší šéf České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erik Geuss odmítal chyby a bránil státní úřad, podobně hovořil také exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Auditoři z jeho resortu přesto čtvrt roku po havárii začali roli inspekce při havárii prověřovat. Výslednou 22stránkovou zprávu dokončili v květnu 2021. K čemu došli, však dlouho nebylo zřejmé.

Brabcovo ministerstvo odmítalo dát dokumenty z ruky, zamítlo také žádost Seznam Zpráv podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Resort se hájil, že by publikace mohla ohrozit policejní vyšetřování. Ministerstvo pak v půli června 2021 v tiskové zprávě uvedlo, že audit „žádné zásadní pochybení“ inspekce neodhalil.

Redakce získala dokument až nyní poté, co Okresní soud ve Vsetíně ukázal jako na původce havárie firmu Energoaqua. Trest však neuložil, protože obžaloba neprokázala, jak konkrétně k havárii došlo.

Seznam Zprávy přináší pět základních poznatků „výsledné zprávy“ z ministerstva. Auditoři mimo jiné prověřovali postupy inspekce či výběr míst odběru vzorků.

Inspekce kontrolorům předložila dva dokumenty, které popisují, jak postupovat při oznámené havárii na vodách - od vybavení služebního vozidla až po postup po příjezdu na místo havárie.

Má to však háček. „Na těchto dokumentech není uvedeno datum vzniku… V době havárie na Bečvě neexistovaly,“ konstatují ve zprávě auditoři.

V době největší ekologické havárie poslední dekády v Česku inspekce neměla stanovená pravidla, jak přesně postupovat.

Rybáři poprvé viděli nestandardní chování ryb v neděli 20. září po deváté ráno. Bylo to asi 680 metrů od Choryňského mostu, kde později masově hynuly ryby. Zpráva místo popisuje jako bod 0. Poblíž se nachází výpusť chemičky DEZA a také některé další podezřelé výpustě, jejichž podzemní síť nebyla příliš zmapovaná.

Místo leží na pomezí dvou krajů a taky dvou inspektorátů ČIŽP, olomouckého a brněnského. Právě do jihomoravského pravděpodobné místo kontaminace spadalo, přesto se brněnská pracovnice na nedělní službě spokojila s telefonickými konzultacemi.

„13.43: Pracovnice Oblastní inspekce Brno vyhledává telefonické spojení na vodoprávní úřad Valašské Meziříčí, nalezeno mobilní telefonní číslo na referenta krizového řízení a požární ochrany. Na tomto čísle nebyl nikdo dostupný ani se nikdo neozval zpět. Na webových stránkách HZS nebyly k nalezení žádné informace o případném výjezdu HZS ve Zlínském kraji,“ tlumočí zjištění auditoři.

Naopak příslušný vodoprávní úřad (VPÚ) si postěžoval na špatnou komunikaci s kolegy z inspekce. Zaměstnanec valašskomeziříčského úřadu Petr Křístek, který v den otravy situaci řešil, u soudu namítal, že inspektoři z Brna nedorazili ani na jeho opakovaná volání.

„Žádných pochybení na straně Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí si nejsme vědomi. S havárií takového rozsahu neměl do 20. září 2020 nikdo zkušenosti a VPÚ Valašské Meziříčí postupoval dle tehdy platných nařízení,“ reagoval mluvčí radnice Jakub Mikuš.

Nicméně uvedl, že po havárii tamní vodoprávní úřad personálně posílil. „Bohužel, příspěvek na státní správu je zcela nedostatečný a zvyšování počtu úředníků je pak na úkor ostatních výdajů města,“ dodal.

Dokument popisuje i další nedostatky. Ředitel brněnského inspektorátu se od svých podřízených o havárii v neděli nedozvěděl. „…přestože předpis o služební pohotovosti uvádí povinnost ředitele inspektorátu informovat,“ konstatují kontroloři.

Ze zápisů je zřejmé, že brněnská inspekce upozornila úředníky z Valašského Meziříčí na nutnost výpusti ovzorkovat. „14.42: OI upozorňuje na blízkost společnosti Deza, VPÚ Valašské Meziříčí potvrzuje, že společnost již byla telefonicky kontaktována,“ tlumočili kontroloři.

V místě havárie od pěti odpoledne zasahovali hasiči z Frenštátu pod Radhoštěm z Moravskoslezského kraje, kteří mají k dispozici chemickou laboratoř. Podle zprávy se domluvili s úředníky VPÚ Valašské Meziříčí, že odeberou vzorky v klíčových místech nad Choryňským mostem. „Tyto vzorky však dle získaných informací ČIŽP nejsou k dispozici,“ konstatují auditoři.

Jak už vyplynulo z výpovědí od soudu, v úvodních třech dnech havárie inspekce odebrala nad bodem 0 - tedy v pravděpodobném místě úniku - jediný vzorek. A to u výpusti firmy Energoaqua, kterou soud považuje za viníka havárie.

Další desítky vzorků na odběr si inspekce u Povodí Moravy objednala až s několikadenním zpožděním, kdy už byla řeka pročištěná. „V den nahlášení havárie nebyla zjištěna příčina kontaminace toku, přesné místo znečištění ani jeho původce… Z jednání zúčastněných složek je patrné, že určování míst k odběru vzorků nebylo koordinovaně řízeno,“ píše se ve zprávě.

Zpráva také konstatuje, že pracovníci státních úřadů neměli přehledný souhrn výustí či vtoků do Bečvy. Inspektoři tak prověřovali jen výpustě, které znali.

„Není vypracován souhrnný dokument, který by dával přehled o bodech možného znečištění s největším potenciálem ohrožení a tím výrazně urychlil a zjednodušil postupy pracovníků při zásahu, zejména v době bezprostředně následující po vzniku havárie,“ sdělují auditoři.

Tři roky po havárii ministerstvo registr výpustí nadále připravuje. Do roku 2025 má být v první fázi zmapováno úvodních 2000 kilometrů řek, kde je riziko havárie největší.

Olomoučtí pracovníci inspekce v úterý ráno, dva dny po havárii, sepsali dosavadní poznatky k havárii. Upozorňovali na lokalitu, kterou oficiální verze popírá.

„Pravděpodobný únik látky byl lokalizován do oblasti Lhotka nad Bečvou - Choryně (Valašské Meziříčí),“ píše se ve zprávě. Ač na stejnou lokalitu od počátku ukazují rybáři a úředníci od počátku zdůrazňovali blízkost chemičky Deza, z jejího vyvinění stačilo málo.

Úředníci z Valašského Meziříčí v den havárie do fabriky volali. „Dle sdělení tam nedošlo k žádným nestandardním situacím a zaměstnanci podniku Deza již odebrali vlastní vzorky,“ uvádí zpráva.

O den později brněnským inspektorům stačila vizuální obhlídka. Spokojili se s tím, že v odtokovém žlabu firmy Deza podle nich plavaly živé ryby. Jak už zaznělo, vzorky nikdo neodebral, a to ani v okolních výpustích, jejichž využití bylo nejasné.

Jelikož inspekce odmítala chyby, dlouho z nich vedení odmítalo vyvodit důsledky. „Jsem přesvědčen, že naši lidé jednali přesně v rozsahu vymezených kompetencí a chybu jsme neudělali,“ opakoval novinářům Erik Geuss. V roli šéfa skončil teprve loni na konci roku.

Až nový šéf inspekce přiznal „rezervy“. „Okamžitá reakce zaměstnanců po havárii, to bylo doposud velmi podceněno,“ přiznal letos v červnu Seznam Zprávám nový šéf České inspekce životního prostředí Petr Bejček. Úřad změnil některé postupy.