Babišův sen o městečku pro 10 tisíc úředníků končí. Stanjura ho zarazil

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Andrej Babiš se nezapíše do historie jako politik, který vymyslel největší stěhovací akci v dějinách českých úřadů.

Ještě jako premiér za hnutí ANO mluvil o tom, že nechá prodat sídla řady státních institucí v centru Prahy a 10 tisíc úředníků přesune do nového administrativního komplexu na okraji města.

Plán za 10 miliard korun ukončily podzimní volby. Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pod něhož by tato akce „Kulový blesk“ spadala, podle zjištění Seznam Zpráv veškeré přípravy zarazil.

Podle ministra Stanjury především nedává projekt úřednického městečka v Letňanech ekonomický smysl. Prodej historických domů v centru Prahy, kde například některá ministerstva sídlí už od první republiky, by byl také kvůli památkové ochraně složitý.

„Z těchto důvodů nebyl administrativní komplex v Letňanech zahrnut do programového prohlášení vlády a jeho příprava nebude pokračovat,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Záměr měl za Babišovy éry dotáhnout do konce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ministr Stanjura ale nařídil, ať v něm tato instituce už nepokračuje.

Babiš vytáhl letňanský projekt nečekaně začátkem roku 2019.

Babiš tvrdil, že se úřednické centrum v Letňanech samo zaplatí - právě z výnosů prodeje současných administrativních budov po Praze, které jsou často náročné na vytápění nebo potřebují stamilionové opravy. A že se skoro desetimiliardová investice vrátí do pěti let.

„Stát se má chovat jako rodinná firma. Víme, kolik nás stojí nájem a kolik nás stojí údržba. My počítat umíme,“ reagoval Babiš, když ho Seznam Zprávy konfrontovaly s faktem, že neexistuje žádná věrohodná analýza o výhodnosti přesunu úředníků do Letňan.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sice vytvořil tabulky, že prodej stávajících úřednických sídel vynese 9,2 miliardy. Jenže se jednalo jen o velmi hrubé odhady úředníků, nikoli o podrobnou studii realitního trhu či znalecké posouzení stavu budov.

Úředníci ostatně v interních dokumentech, jež Seznam Zprávy získaly, přiznávali, že se na domy, které se měly podle plánu prodávat, ani nešli podívat - vše spočítali od stolu. Také se v jejich propočtech objevovaly položky, které neuměli vysvětlit. Cenu některých domů násobili například hodnotou 0,80, což měl být „index historické hodnoty“. Jak k tomuto indexu došli a co vlastně znamenal, také vysvětleno nebylo.

A stejné to bylo s náklady na postavení komplexu v Letňanech. Babiš je měl vyčíslené na 10 miliard, ale opět bez řádné studie. Úředníci k sumě došli tak, že prostě jen vynásobili zastavěnou plochu obvyklými, tabulkovými cenami stavebních prací.

Napjatý byl i časový harmonogram: Andrej Babiš počítal s deseti lety na přípravu a projekty, dalších pět až sedm let měla trvat stavba komplexu.

„Než se do něčeho takového pustíte, musíte mít přece studii proveditelnosti. A ta evidentně neexistuje. Ale pan premiér tomu asi rozumí lépe,“ podotkl předloni Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Ministr financí Stanjura nyní projekt ukončil i kvůli dopadům, na něž upozorňoval pražský primátor Zdeněk Hřib: Pokud z centra Prahy zmizí důležité státní úřady, ještě víc to přispěje k proměně historických čtvrtí v mrtvá ghetta pro turisty.

„Kromě značných finančních nákladů by přesun úřadů na periferii negativně přispěl k procesu vylidňování středu Prahy,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Weiss.

Vedení Prahy bylo proti letňanskému projektu dlouhodobě, Babiš však radní potřeboval na svou stranu, protože pozemky pod úřednickým městečkem patří městu. Nakonec primátor Zdeněk Hřib (Piráti) svolil, že s premiérem bude jednat. Ale za podmínky, že stát pomůže Praze se zaplacením části městského okruhu kolem Letňan.

Primátor Hřib zároveň nikdy Babišovu záměru nevěřil, v rozhovoru pro Seznam Zprávy před třemi lety jasně řekl, že premiérova čísla o výhodnosti projektu jsou „vycucaná z prstu“.

Babiš pak dál pokračoval v přesvědčování, že je akce Letňany přínosná. Například uspořádal mezinárodní konferenci, kde zástupci různých států a evropských měst mluvili o svých zkušenostech se soustředěním úředníků na jednom místě.

Na konferenci se ukázalo, že může jít o správnou cestu. Ale také to, že žádná ze zemí nepodnikla takhle rozsáhlé sestěhování státních zaměstnanců v tak krátkém čase, jak to zamýšlel tehdejší český premiér.