Hlavní obsah

Babišovo úřednické městečko: Máme důkazy, že ani stát neví, jestli se vyplatí

19. 3. 2019

V Letňanech má podle premiérových plánů pracovat 10 tisíc státních úředníků. (Video: Seznam, Seznam.cz)

Prodáme státní budovy za 8,4 miliardy, plánuje Babiš přesun úředníků do Letňan. Čísla ale ve skutečnosti nesedí.

Článek

Na papíře vypadá vše propočítané do poslední koruny.

Například administrativní dům Na Příkopech, v 19. nejdražší ulici světa, nyní tady sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj. Ale budova se prodá, což může vynést 492 687 360 korun.

Nebo budova Ministerstva kultury na Hradčanech: na realitním trhu má hodnotu 406 933 632 korun.

Stát těmito částkami dokládá, že se vyplatí zhmotnit velký plán premiéra Andreje Babiše – prodat za téměř 8,5 miliardy staré, na údržbu a vytápění náročné státní budovy v centru Prahy a výnos použít na vybudování nové úřednické čtvrti na okraji hlavního města v Letňanech.

„Ten projekt je velice detailně spočítán,“ říká Babiš.

Video: Pět nejdražších budov, jak je „spočítali“ úředníci

Přehledně: Pět nejdražších budov podle úředníků ÚZSVM. (Video: Vojtěch Blažek)

Seznam však získal dokumenty, které předkládané tržní hodnoty budov zpochybňují. Sami úředníci, již mají projekt na starosti, v nich přiznávají, že ve skutečnosti se jedná jen o velmi hrubé odhady. A došli k nim na základě nejrůznějších indexů a koeficientů, jejichž smysl nedokáže nikdo vysvětlit.

„Je nezbytné podotknout, že se jedná o velmi hrubý orientační odhad,“ stojí v dokumentech.

Kolik stojí „historický význam”?

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zveřejnil koncem února na svých stránkách přehled 33 budov určených k prodeji. Včetně předpokládaných cen.

Udělal to poté, co i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) začal pochybovat, jestli vůbec Babiš myslí přesun úředníků vážně. Praha vlastní pozemky pod zvažovaným úřednickým městečkem a tlačila Babiše, ať dodá detailní podklady, že tenhle „kulový blesk“ bude ekonomicky výhodný.

ÚZSVM nechtěl už v lednu, kdy se o to Seznam poprvé zajímal, konkrétně vysvětlit, jak přišel k částkám za prodeje domů. Přitom právě na nich stálo tvrzení, že se přesun úředníků vyplatí: Městečko pro státní zaměstnance bude podle Babiše stát 10 miliard, většinu nákladů ale podle něho pokryje právě prodej.

Interní dokumenty, které Seznam prostudoval, přibližně ukazují, jak úředníci k částkám došli. Vzali základní hodnotu stanovenou podle celkové užitné plochy (180 tisíc korun za metr) a pak k ní připočítali položky jako „potenciál pozemku“, „zohlednění stavebně-technického stavu“ nebo „kulturně-historický význam“.

Výsledek dal konečných 8,44 miliardy.

Úřad: Posudky budou, ale později

Seznam se opakovaně ptal, co „potenciál pozemku“ nebo „kulturně-historický význam“ v praxi znamenají – co je to vlastně za hodnoty a jak se projevily v celém vzorci. Například v případě už zmíněné budovy Na Příkopech je „kulturně-historický význam“ ohodnocený koeficientem 0,80.

ÚZSVM nic z toho nevysvětlil.

„Jak jsem vám psal, jedná se o odhady vlastních zaměstnanců, kteří se oceňování majetku státu dlouhodobě věnují a které vznikly způsobem, jaký jsem vám popsal. Výstupem je odhad ceny u každé konkrétní budovy,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Úřad prý při stanovování předpokládaných tržních cen čerpal informace ze speciálního registru všech budov, kam jednotlivé instituce například zanášejí náklady na provoz a opravy. „Na základě těchto komplexních údajů byly stanoveny již zmíněné potenciály, které korigují vstupní základní ukazatel, a to včetně posouzení kulturně-historického významu,“ dodal mluvčí Ležatka.

Ze seznamu 33 budov má úřad k dispozici jen u třech skutečné znalecké posudky, protože už dříve se počítalo s jejich prodejem. Hodnoty těch ostatních tedy úředníci odhadli tímto způsobem. Znalecké posudky na všechny budovy si úřad chce objednat, až Praha svolí, že pro administrativní centrum v Letňanech uvolní pozemky.

„Za situace, kdy stát nevlastní pozemky, nechceme vynakládat prostředky daňových poplatníků na externí studie ani znalecké posudky. V případě, že by byly prodeje realizovány, bylo by ocenění formou znaleckých posudků samozřejmě zajištěno,“ uvedl mluvčí úřadu Ležatka.

Zaměstanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (právě tento úřad akci Leťnany připravuje) se podle těchto materiálů získaných Seznamem nebyli na stav budov ani podívat. V dokumentech vysvětlují, že to nemohli časově zvládnout. Takže vycházeli například z informací z katastrů, cenových map nebo se podívali na internetové Mapy.cz.

Je to vycucané z prstu, říká primátor

Seznam už v únoru přinesl zprávu, že se kolem úřednického městečka v Letňanech objevují pochybnosti, jestli je projekt opravdu tak dobře ekonomicky propočítaný, jak tvrdí premiér Babiš spolu s Kateřinou Arajmu, ředitelkou ÚZSVM. Například proto, že neexistuje žádná nezávislá studie, která by to potvrzovala.

Neexistuje ani přesný plán na využití některých historických domů, z nichž by sice úředníci odešli do Letňan, ale stát by si je jako cenné památky nechal. Podle Babiše by v nich mohly být muzea a galerie. Žádný přesný záměr ale premiér nemá.

Problém také je, že celý projekt může až do otevření trvat klidně i 20 let. „Než se do něčeho takového pustíte, musíte mít přece studii proveditelnosti. A ta evidentně neexistuje. Ale pan premiér tomu asi rozumí lépe,“ řekl ironicky Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků, který Babišovi už dříve nabízel kvůli Letňanům pomoc.

Primátor: Babišovo úřednické městečko mi připadá vycucané z prstu. (Video: Seznam.cz)

Podle Babiše se investice do úřednického centra vrátí do pěti let od dokončení.

„Který investor je dneska schopný mít návratnost pět let? Myslím, že žádný,” prohlásil v lednu premiér.

Silné pochybnosti, že je celý letňanský záměr reálný, má nadále pražský primátor Hřib. V pořadu V centru na Televizi Seznam minulý týden řekl, že mu Babišova čísla o výhodnosti projektu připadají „vycucaná z prstu”.

Doporučujeme