Hlavní obsah

Problém Babišova úřednického městečka: pozemky v Letňanech chtějí restituenti

Na pozemky v Letňanech a Vysočanech podali restituenti 11 žalob. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

Reklama

1. 2. 2019 9:00

Stát chce tyto pozemky vyjmout z restitucí. Restituenti to však berou jako další podraz. Rozhodnout musí soudy.

Článek

Plán Andreje Babiše na postavení úřednického městečka na okraji Prahy dostává reálnou podobu – vedení města premiérovi ve středu předložilo podmínky, za by areál pro 10 tisíc státních zaměstnanců mohl vyrůst zčásti na státních, zčásti na městských pozemcích.

Seznam ale zjistil, že o několik důležitých parcel o rozloze mnoha hektarů by mohl stát už zanedlouho přijít. U soudu se totiž vydání těchto pozemků domáhá hned několik restituentů.

Pokud by vyhráli – a nejsou bez šance – nemuseli by se stavbou souhlasit. Anebo by mohli samozřejmě požadovat, aby od nich stát strategické pozemky v blízkosti metra vykoupil za tržní ceny. A ty jdou nejméně do desítek milionů.

Žalobu na získání parcel podali podle informací Seznamu potomci lidí, jimž půdu sebrali komunisté a zastavěli ji. Po pádu režimu pak tito restituenti mohli žádat stát, ať jim vydá jiné, náhradní parcely. Nebo si vybrat nějaký volný státní pozemek určený k restitucím a podat žalobu, ať ho stát vydá.

A to je právě případ parcel, na nichž by měl vyrůst projekt prosazovaný premiérem Babišem.

Podle Státního pozemkového úřadu, který restituce vyřizuje, je na pozemcích v Letňanech potřebných pro Babišovu úřednickou čtvrť podáno celkem 11 žalob (o jeden pozemek se může zároveň soudit několik lidí).

První rozsudek už v březnu

Například čtyřhektarovou parcelu rozkládající se mezi autobusovým nádražím v Letňanech a průmyslovou zónou chtějí hned tři restituenti.

První je Jindřiška Mrkvičková, jejíž rodina přišla o pole pod dnešními sídlišti na jihu Prahy. V žalobě uložené na katastru nemovitostí popisuje, jak složitě se dodnes snaží za tuhle křivdu dostat náhradu.

Paní Mrkvičková žalobu podala na konci roku 2016. „Dosud nebylo rozhodnuto,“ uvedla soudní úřednice Marie Tichá z Obvodního soudu pro Prahu 9.

Další žalobu zhruba měsíc po Jindřišce Mrkvičkové – v lednu 2017 – podali Miroslav a Michal Holečkovi. Pozemky ležící v Chuchli jim vyvlastnil stát v roce 1957. V jejich případě už Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl loni v říjnu – s tím, že mají zhruba na čtvrtinu pozemku nárok.

„Žalobě bylo vyhověno,“ uvedla soudní úřednice Tichá. Rozsudek ale ještě není pravomocný, protože právníci státu podali odvolání. Bude ho už začátkem března řešit Městský soud v Praze.

Poslední žalobu kvůli pozemku v Letňanech podal loni v červnu Karel Rott, který žije v Německu. Pan Rott je dědicem po svém otci, který také přišel o pozemky v Chuchli. Ani v jeho případě soud ještě nerozhodl.

V Letňanech jsou pak ještě další restituentské žaloby – mimo jiné na tříhektarový pozemek ležící přímo v sousedství stanice metra.

„Stát nás chce zase obrat"

Vedení Státního pozemkového fondu tvrdí, že má plán, jak pozemky uhájit pro Babišův záměr. Podle zákona totiž smí vyloučit z náhradních restitucí parcely určené na veřejně prospěšné stavby. Právě stavby typu administrativního centra mezi ně patří.

Už nyní je navíc část pozemků podle územního plánu pro veřejné stavby určena.

Stejně by to však znamenalo, že u soudů by stát musel argumentovat konkrétními dokumenty prokazujícími, že se v Letňanech chystá výstavba důležitá pro státní správu. Andrej Babiš však zatím představil jen mapy a předběžné výpočty, kolik by se stěhováním úředníků z centra na okraj Prahy ušetřilo. Rozhodnuto ještě nic není.

Dá se přitom čekat, že restituenti by se proti takovému postupu tvrdě bránili. Už teď berou úvahy o tom, že by jim stát vzal možnost dokončit aktuální žaloby, za další křivdu. Rodina Holečkových například říká, že pozemky v Letňanech zažalovala už před dvěma lety, tedy mnohem dřív, než se objevila konkrétní myšlenka na vládní čtvrť.

Připomínají, že v 50. letech přišli nedobrovolně o pozemky pod dnešním chuchelským dostihovým závodištěm a dodnes za ně nedostali pořádnou náhradu.

„Holečkovi jsou věřitelé státu téměř 30 let a stát místo toho, aby svůj dluh vůči nim nejprve vyrovnal, tak jim dosažení restituce jejich majetku opět znemožňuje a pozemky chce zabrat pro vlastní účely, aniž by nabídl na území Prahy jiné vhodné náhradní,“ uvedla jejich advokátka Ilona Kindlová.

Situaci kolem restitucí nadto komplikuje i to, že lukrativní pozemky v Praze určené k restituci jsou téměř rozebrané. Takže restituenti a jejich právníci bojují o každých pár stovek metrů, které se ještě dají získat. Právě v Letňanech leží jedny z posledních ucelených pozemků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené