Článek
„Dozvěděla jsem se o tom náhodou. Řešila jsem na pobočce úplně jinou záležitost, paní bankéřka se podívala do zpráv a řekla, že mám problém s půjčkou, protože se banka rozhodla mi zrušit účet. Nedostala jsem o tom žádnou zprávu, protože ji poslali do země, kde nežiju,“ říká Katerina Levčenko.
V Česku žije už tři roky. Jako zdravotní sestra dojíždí z Rokycan za prací do Plzně.
„Ten účet jsem dostala v době covidu, jako poděkování zdravotníkům v České republice. A za dva roky ho zruší. Mám z toho nyní takový špatný pocit,“ popisuje svoji čerstvou zkušenost.
Česká pobočka rakouské Raiffeisenbank zrušila Katerině účet na konci srpna s účinností od listopadu. Pokusila se proti tomu ohradit, ale banka odpověděla, že podle platných podmínek nemusí svoje rozhodnutí nijak zdůvodňovat.
„Je nám líto, ale banka důvody výpovědi smlouvy klientům nesděluje,“ píše se v odpovědi na reklamaci.
„Ze sociálních sítí jsem zjistila, že nejsem sama, vím o dalších dvaceti nebo třiceti lidech, jsou to občané Ruska a Běloruska nebo lidé s českým a zároveň ruským občanstvím. Polovina z nich dostala dopis o zrušení účtu od stejné banky ve stejný čas jako já,“ popisuje Katerina.
Žádné vysvětlení toho, proč zrovna ona přišla o bankovní účet, prý nemá.
„Já chápu, že je možná dost lidí, kteří se zajímají o nějaké kryptoměny nebo dělají nějakou rizikovou práci. Ale ti, se kterými jsem mluvila, jsou většinou zodpovědní a slušní lidé. Udělali jsme si takovou anketu, mysleli jsme, že to třeba souvisí s délkou pobytu nebo tím, jestli má člověk trvalý, nebo dlouhodobý pobyt. Všechny možnosti jsme probrali, ale žádný důvod jsme nenašli,“ dodává.
Raiffeisenbank redakci Seznam Zpráv potvrdila, že se zaměřila na občany z rizikových zemí.
„Raiffeisenbank jako tuzemská banka dodržuje všechny české, ale i mezinárodní zákony a regulace. Klienty ze zemí, které český Finanční analytický úřad nebo EU aktuálně označují za vysoce rizikové, tedy musíme velmi silně ověřovat. Mezi takové země patří dnes například Írán, Rusko, Nigérie, Albánie nebo Filipíny. Těmto klientům posíláme s dostatečným předstihem výzvy k doložení povinných dokumentů. Pokud klienti požadované dokumenty ani přes upozornění banky včas nedoloží, informujeme je o jednostranném ukončení vztahu s bankou,“ popsala mluvčí Tereza Kaiseršotová.
Redakce oslovila Českou bankovní asociaci s dotazem, zda probíhá plošná kontrola těchto účtů či zda kroky Raiffeisenbank souvisejí s protiruskými sankcemi.
„Strategii jednotlivých členských bank nekomentujeme, ani nám nepřísluší na jejich obchodní kroky či aktivity vyjadřovat jakýkoliv názor. Děkujeme za pochopení,“ odpověděla mluvčí ČBA Markéta Dvořáčková.
„Možná chtějí snížit počet ruských účtů,“ říká podnikatel
S výzvami k doložení některých dokumentů se setkal i podnikatel v IT s ruským pasem Evgeny Kubesh.
„Více než rok jsem měl v Raiffeisenbank dva účty, jeden soukromý a druhý firemní. Mám trvalý pobyt na území České republiky, všechno bylo v pořádku. Najednou mi ale firemní účet zrušili. Měl jsem ho pro podnikání, jako OSVČ. Neměl jsem žádný problém s platbami a peníze mi přicházely jenom z Rakouska a Německa, v rámci Evropské unie. Na začátku roku banka chtěla nějaké dokumenty, faktury a podobně. Tak jsem jim je dodal a žádnou další reakci jsem od nich neměl, zřejmě to bylo v pořádku,“ říká Kubesh.
Ani jemu banka nevysvětlila, proč účet ruší.
„Odpověď byla, že to banka prostě může zrušit. Pokud se mnou nechtějí spolupracovat, tak proč mi nezrušili i můj osobní účet?“ ptá se mladý ajťák.
A předestírá i možné vysvětlení, byť pro něj nemá žádné důkazy.
„Myslím, že je to nějaký plán, zřejmě musí trochu snížit počet účtů, které Rusové mají v Raiffeisenbank. Možná to souvisí se sankcemi, ale vážně nevím,“ říká Kubesh.
Rakouská Raiffeisen Bank International je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu. Evropská centrální banka na ni tlačí, aby vysoce ziskové podnikání v Rusku ukončila.
Rakouský šéf Johann Strobl na začátku srpna prohlásil, že banka svoje ruské podnikání oddělí od mateřské firmy a založí nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou. Ve hře je ale i prodej ruské dceřiné banky.
Přestože se ruské podnikání významně podílí na zisku celé skupiny, příjmy z Ruska zůstávají zablokovány v místní dceřiné společnosti kvůli protiruským sankcím. Kritici poukazují na to, že daně odváděné do ruského rozpočtu přímo přispívají k válečnému tažení.
Bez účtu není pobyt, bez pobytu není účet
Zrušení bankovního účtu představuje velký problém pro ruské studenty v Česku. Pro povolení k pobytu za účelem studia totiž musí doložit, že mají na celé studium dostatek prostředků. A to dokládají právě výpisem z účtu.
„Začalo to všechno asi před půl rokem. Z Raiffeisen mi začali psát, že potřebují nějaké dokumenty. První z nich bylo potvrzení, že peníze, které mi přicházely na účet, jdou od mých rodičů,“ popisuje Igor Minenko.
Student třetího ročníku Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy by se rád prosadil jako vývojář počítačových her. Teď ale řeší, jestli vůbec bude smět v Česku dál studovat.
„Za měsíc mi napsali, že potřebují doklad, že moje maminka vůbec ty peníze má, nějaký doklad o mzdě. To jsme sehnali, nechali přeložit. Měl jsem z banky osobního asistenta, který to celé kontrolovat, trvalo to asi půl roku. Ptal jsem se ho, jestli je všechno v pořádku, ale on mi řekl, že neví, proč to kontrolují. Že jenom dohlíží na to, že jsou dokumenty správně vyplněné,“ říká Minenko.
V srpnu se dozvěděl, že jeho účet je zrušený. Když se osobně v bance ptal, co se stalo, zjistil, že o zrušení banka rozhodla už v červenci. Dopis mu ale poslala do Ruska, kde nežije. Vysvětlení v dopise nebylo, pouze informace, že banka jednostranně odstupuje od smlouvy a ruší jeho bankovní účet.
„Já jsem byl v Česku už před válkou a vůbec žádný problém nebyl. Špatné je, že na otevření účtu potřebuju povolení k pobytu, ale aby mi ho jako studentovi dali, potřebuju mít účet,“ dodává Minenko.
Aktualizace: Rozšířili jsme vyjádření Raiffeisenbank.
