Článek
Licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře. Po pátečním jednání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky to novinářům řekl národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
Kratom a jeho extrakt patří zatím mezi jediné psychomodulační látky s nižšími riziky, které je možné v Česku za přísných podmínek prodávat dospělým. Do specializovaných licencovaných prodejen nesmějí děti. E-shop mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se kontroluje. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Licenci má asi 170 obchodů, upřesnil Bém.
„Regulované - ať už kamenné či on-line - obchody jsou kontrolovány, pravidla jsou vymáhána. Z kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygieniků či policie a dalších orgánů je patrné, že ty licencované regulované prodejny fungují dobře a úspěšně ve smyslu ochrany, aby kratom nebyl prodáván mladším 18 let, nebo dokonce dětem,“ řekl Bém. „Tam, kde je regulace zavedena a vymáhána u kamenných obchodů či on-line shopů, které mají licenci, ta regulace funguje. Je to argument pro to, že není třeba tu látku zakazovat,“ dodal.
Vláda měla v polovině března jednat o návrhu zákazu prodeje většiny kratomových rostlin a produktů z nich. V praxi by to znamenalo téměř zrušení regulovaného prodeje. Obchodníci a distributoři se bránili. Poukazovali na své investice i pořízené licence, které zaplatili státu. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak návrh stáhl a novinářům řekl, že se nejprve vyhodnotí výsledky licencovaného prodeje.
Podle Béma problém představuje spíš černý trh a obcházení pravidel. Uvedl, že se rada v pátek zaměřila na to, „jak zajistit, aby černý trh nefungoval a neexistoval“. Proti nelicencovaným prodejcům by měl být postup nekompromisní, řekl koordinátor. Vedle důsledného vymáhání pravidel se debata vede mimo jiné také o nastavení spotřební daně. Bém podotkl, že se uskutečnilo už několik jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).
Zavedení spotřební daně u psychomodulačních látek jako kratom by podle expertů z think tanku Racionální politiky závislostí mohlo státu přinést několik miliard korun ročně. Vybrané peníze by se podle nich daly využít na prevenci a vzdělávání.
Bém zmínil také posunutí věku, kdy by bylo možné psychomodulační látky pořídit, z 18 na 21 let. Podle koordinátora to Babiš má za nezbytnost. Pravomoc povolit provozovnu by mohly mít i radnice, a to podobně jako u heren s hracími automaty. Zakázat by ji mohly třeba do určité vzdálenosti od škol, popsal Bém.
Do konce dubna plán s opatřeními proti závislostem
Pavel Bém předloží do konce dubna plán s kroky proti závislostem do roku 2028. Vláda by mohla dokument projednat do konce června. Opatření se mají týkat mimo jiné i alkoholu. Bém to řekl na tiskové konferenci po páteční jednání rady vlády.
„Je předpoklad, že vláda projedná akční plán do 30. června,“ uvedl koordinátor. Ministerstva, kraje či různé instituce po předložení materiálu mohou poslat připomínky. „Určitě chceme aspoň měsíc na to, aby resorty měly možnost se s návrhy - kde řada bude představovat kontroverze - vypořádat a my byli schopni vypořádat jejich připomínky. Myslím, že se pouštíme v plánu do realistických kroků,“ řekl Bém.
Dokument by měl zahrnovat opatření, která se týkají prevence závislostí i případné léčby a následných služeb. Upřesnit by měl případné změny, které je potřeba provést v legislativě. Zaměřit by se měl nejen na nelegální látky, ale také na alkohol, tabák, zneužívání léků či digitální závislosti.
Podle nové zprávy o závislostech v Česku denně kouří až 2,1 milionu lidí nad 15 let. Až milion osob každý den pije alkohol. Psychoaktivní léky pak zneužívá až 1,4 milionu žen a mužů. Až 450 000 lidí hrozí digitální závislost. Podle Béma kvůli kouření veřejné rozpočty ztrácejí kvůli zdravotním a jiným dopadům ročně 100 miliard korun, kvůli alkoholu 59 miliard.
Média informovala o tom, že by ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chtěl k omezení pití prosazovat zákaz prodeje alkoholických nápojů v noci. Proti se postavil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Raději bych si ukousl část končetiny, držel protestní hladovku či přistoupil k jinému druhu aktivismu, abych zajistil, že tento zhoubný nápad za mého života nikdy nespatří světlo světa,“ sdělil Seznam Zprávám ministr.
Jaká opatření by plán mohl obsahovat k omezení nadměrného pití, koordinátor nechtěl upřesnit. „Slíbil jsem, že se k alkoholu nebudu vyjadřovat. Jedna věc je odborný pohled, druhá politické vyjednávání… Do okamžiku politického konsenzu se nebudu vyjadřovat,“ řekl koordinátor. Nastavení dostupnosti je podle něj součástí komplexního řešení.
Bém řekl, že v minulosti kritizoval velké plány, na které nejsou peníze. „Tento problém se snažíme vyřešit, abychom neměli skvělé dokumenty a konstatovali, že když se podíváme na spotřebu alkoholu na hlavu na rok, tak se umisťujeme na předních místech v celosvětovém srovnání. To asi nechceme,“ uvedl.
Aby tomu tak nebylo, je podle něj potřeba začít prevencí, včasnou intervencí, léčením, doléčením a rozumnou regulací. „K ní patří i rozumná spotřební daň. Když se zvýší - a tím pádem významně vzroste cena alkoholického nápoje, tak není zas tak překvapivé, že se objeví černý trh,“ řekl koordinátor. Podotkl, že koruna investovaná do prevence uspoří téměř 18 korun za léčbu, doléčování a další dopady závislostí.
