Článek
Od roku 2024 patří knihy, e-knihy i audioknihy do nulové sazby DPH. Do té doby se na knihy uplatňovala sazba deset procent. Minulá vláda, která daň zrušila, spolu s knihkupci a nakladateli doufala, že tento krok vzkřísí trh. To se podle předsedy Svazu knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky povedlo.
Dopady snížené sazby se ukázaly rychle. „Nyní jsme ve fázi, že jsme nulovou sazbu DPH již plně integrovali a nedovedeme si profesní život a existenci našich firem bez ní představit,“ uvedl Vopěnka.
Pokud by podle něj vláda sazbu nesnížila, trh tištěných knih by v roce 2024 klesl o sedm procent, a to bez započtení inflace. Díky nulové sazbě ovšem trh o tři procenta vzrostl. To ovšem pokrylo v podstatě jen inflaci, míní Vopěnka.
Podle Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025 se v tomto období knižnímu trhu skutečně dařilo. Například tržby jen z prodaných tištěných knih bez dovozu zahraniční literatury dosáhly zhruba 7,4 miliardy korun, což při vyjádření bez DPH za rok 2023 znamená meziroční růst asi čtyři procenta.
Na tlak způsobený vysokou inflací, nepředvídatelnými cenami energií a s tím souvisejícím dramatickým růstem cen papíru doplatili dle šéfa marketingu Knihy Dobrovský Adama Pýchy především nakladatelé.
Ti totiž nesou největší riziko, protože musejí pracovat s marží distribuce i knihkupců a zároveň financují samotnou výrobu knih. Jejich náklady se před nulovou DPH staly téměř neudržitelnými a změna jim pomohla stabilizovat podnikání a udržet produkci, podotýká Pýcha.
Snížená daň podle něj pomohla například tomu, že se trh nemusel uchýlit k masovému prodeji komerčních titulů, ale nadále může vydávat i kvalitnější tituly s menšími prodeji.
Změnu DPH pocítila i knihkupectví. „Knihkupcům nulová DPH pomáhá držet krok s rostoucími nájmy i s vyšší cenou práce. I tak se mnozí pohybují na hraně přežití a upínají se k Vánocům, které teprve rozhodují o výsledku za celý rok. A nakladatelé, ti potřebují investovat do nových titulů, otvírat nové projekty. To se samozřejmě dělá snáz, když od finančního úřadu dostáváte každý měsíc nějakou tu vratku, místo abyste naopak peníze posílali tam,“ míní Vopěnka.
V posledních letech se podle něj zvýšily také honoráře autorů, překladatelů, ilustrátorů i grafiků. Díky nulové sazbě DPH se rovněž na trhu stále udržuje stabilní síť knihkupectví. A to navzdory tomu, že po březnovém krachu Levných knih zmizí z trhu více než 50 prodejen. Bez snížené DPH by takových krachů bylo víc, myslí si Vopěnka.
„Je důležité zdůraznit, že nulová DPH primárně pomohla vyrovnat výrazný nárůst nákladů z předchozích let. V praxi tedy šly tyto prostředky především do kompenzace vyšších cen nákladů souvisejících s výrobou knih od papíru, energií, logistiky, licencí až po kvalitní redakční práci,“ hodnotí Jan Stanko, marketingový ředitel distributora knih Euromedia Group, pod kterého spadá například síť knihkupectví Luxor.
Vedle toho, že daňová úleva pomohla přežít mnohým kamenným knihkupectvím, podpořila i vydávání nákladnějších typů knih, typicky dětských publikací, dodává.
Trh visí na bestsellerech, míní expert
Změna se dotkla i spotřebitelů. Nejprve klesly ceny u knih, které už byly na skladech. Později nulová DPH pomohl zbrzdit růst cen nových titulů. „Spotřebitelé určitě nakupují knihy levněji, než by tomu bylo v případě, že by sazba DPH byla 12 procent. Jiná věc je, že pocitově se knihy mohou zdát drahé, i když ve skutečnosti v dlouhodobém časovém horizontu nezdražily zdaleka tolik, jako třeba potraviny nebo služby,“ podotkl Vopěnka.
K výraznému zlevnění knih každopádně nedošlo. „Hlavním efektem bylo zpomalení, případně zastavení zdražování. Bez tohoto opatření by cenová spirála pokračovala a zasáhla by prakticky všechny tituly,“ potvrzuje i Pýcha.
Letošek má pro knižní trh opět patřit k těm složitějším rokům. „V roce 2026 se některá nakladatelství i knihkupecké sítě potýkají s výraznými provozními problémy. Důvodem je kombinace několika faktorů: dopady covidu, válka na Ukrajině, nestabilní situace na trzích, vysoké ceny energií i změna spotřebitelského chování,“ řekl Pýcha.
Knižní trh je silně závislý na velkých bestsellerových titulech, na rozdíl od loňského roku, kdy na trh dorazily novinky od Dana Browna nebo Patrika Hartla, se letos vydání podobně silných titulů neočekává.
Současně se proměnilo také chování zákazníků. Jak uvedl Pýcha, klesla návštěvnost kamenných prodejen, zejména v obchodních centrech, a významně posílil sekundární trh, tedy prodej použitých knih.
Nástup AI zasahuje i knihy
Největší výzvou knižního trhu je podobně jako v jiných oblastech nástup umělé inteligence, která ovlivňuje globální trh. AI podle Pýchy začíná zásadně zasahovat do redakčních procesů – od posuzování rukopisů přes práci redaktorů a korektorů až po překlady.
Zároveň se podle něj otevírá otázka, jakým způsobem AI využívat v dalších oblastech, například při tvorbě obálek. U audioknih se tento trend už dostal do praxe, objevují se například první tituly namluvené pomocí AI, a to i u velkých českých nakladatelství.
„Pokud jde o specifické výzvy českého trhu, zásadním tématem zůstává debata o zavedení pevné ceny knihy. Ta by mohla významně přispět ke stabilizaci trhu a je dlouhodobě diskutována odbornou veřejností. Další důležitou oblastí je nastavení dotačních programů ve spolupráci s Ministerstvem kultury a vytvoření větší jistoty pro fungování sektoru v následujících letech,“ popsal Pýcha.
Trh čelí také rostoucí koncentraci trhu. Nakladatelské, distribuční i knihkupecké aktivity se soustřeďují do rukou velkých hráčů. Tento trend komplikuje situaci menším a nezávislým subjektům, které mají stále těžší podmínky pro fungování.
Redakce Seznam Zpráv Byznys oslovila i Ministerstvo kultury, aby zhodnotilo dopady nulové sazby DPH na knihy, to ovšem ani po několika dnech neodpovědělo.
