Hlavní obsah

Část ordinací už nezvládá přijímat děti z Ukrajiny. Pomoci mají nemocnice

Foto: Jakub Jirásek, Seznam Zprávy

Přibližně polovinu běženců z válkou zmítané Ukrajiny tvoří děti.

Reklama

Praktičtí lékaři pro děti a dorost řeší, jak se vypořádat s příchodem dalších dětských pacientů z Ukrajiny. Podle šéfa infektologické společnosti Pavla Dlouhého mezi nemocnými převládají běžné virové nákazy.

Článek

„Troufám si říct, že už před válkou na Ukrajině byla v Česku až třetina ordinací, které již kvůli kapacitě neregistrovaly ani české děti. Snaží se pár dětí ještě pobrat, ale je to velký problém. A to zejména ve velkých městech, na Vysočině, v Brně a okolí či ve Znojmě,“ popsala Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Celkem je v Česku kolem 2 tisíc dětských praktiků.

Jako přechodné řešení proto lékařka vítá zřízení tzv. UA Pointů – nízkoprahových ambulancí pro ukrajinské uprchlíky, které se nyní zřizují při fakultních nemocnicích.

„Požádali jsme pana ministra, zda by bylo možné posílit terén o lékaře, kteří jsou třeba nyní na dětských nemocničních odděleních a stejně by se do terénu v rámci svého vzdělávacího programu dostali,“ dodala Hülleová. Akutní péči dětští praktici nadále poskytují i nově příchozím.

Česko doposud vydalo skoro 200 tisíc speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Polovinu běženců zároveň tvoří děti. Pokud jde o akutní zdravotní problémy, lékaři u nich řeší nejčastěji běžná nachlazení.

„Tím, jak tito lidé byli delší dobu na cestě ve stísněném nevětraném prostoru, tak se mezi nimi šíří úplně běžné a převážně virové infekce. Rýma, kašel, zánět dutin a průdušek. Objevilo se několik případů chřipky a dále jsou to střevní infekce. Podmínky během cesty bývají velmi špatné,“ přiblížil šéf Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

„Nejčastější jsou to rotavirové infekce, které někdy probíhají dramaticky s vysokou horečkou a zvracením, průjmem a dehydratací. V našich nemocnicích už se objevily ukrajinské děti, zejména ty malé, které musely dostat kapačku,“ dodal. Pokud jde o tuberkulózu, je podle něj třeba obezřetnost, zavlečení se ale spíše neobává. Ukrajinské děti jsou proti ní povinně očkovány.

Dohnat očkování, zahnat děsy

Dětští praktici však řeší také celkovou péči a vakcinaci ukrajinských dětí proti povinně očkovaným nemocem. Patří mezi ně třeba záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, spalničky či zarděnky.

Podle Ilony Hülleové je i v rámci nich na Ukrajině proočkovanost zhruba o deset procent nižší než v Česku. Očkovací kalendář je ale podobný.

„Nejsložitější je, pokud podle rodičů děti očkovány byly, ale nemohou to doložit. U některých se podaří alespoň získat kopii průkazu zaslanou z Ukrajiny příbuznými,“ uvedla lékařka. Očkovací povinnost nicméně podle ní platí pro všechny v Česku pobývající ukrajinské děti. Vyšetření protilátek je možné, ale je také placené. Dětští lékaři počítají s tím, že se řada dětí bude nyní v Česku očkovat.

„Už jsme jednali o tom, aby byl odhadnut a alokován větší objem vakcín a abychom je měli k dispozici, když to bude nutné a děti budou potřebovat naočkovat,“ dodala šéfka dětských praktiků.

Lékaři také upozorňují, že děti prchající před válkou mohou trpět mnoha traumaty a budou potřebovat odbornou psychiatrickou či psychologickou pomoc. Dětských psychiatrů je přitom v Česku dlouhodobý nedostatek.

„Snažíme se pomoci, nebo alespoň vyslechnout. Hodně se hovoří o tom, že by měly jít malé děti do školek, aby jejich maminky mohly pracovat. Ale není to po těchto traumatizujících zážitcích jednoduché. Myslím, že by dítě mělo mít čas se adaptovat a být nějaký čas s maminkou. Aby se nachystalo na příchod do kolektivu. Není to otázka pár dnů, ale jsou to týdny, možná měsíce,“ míní lékařka.

Reklama

Doporučované