Hlavní obsah

Čech čeká na nový lék čtyřikrát déle, než Němec. Má to čtyři důvody

Foto: Pixabay, Seznam Zprávy

Na inovativní léky mohou lidé čekat mnohem déle podle toho, kde žijí. Ilustrační foto.

Reklama

17. 6. 5:00

Ze 160 schválených inovativních léčiv jich mají čeští pacienti k dispozici 88. Na léky se nicméně čeká dlouho – průměrně 573 dnů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pacienti v tuzemských nemocnicích mají k dispozici méně inovativních léků na rakovinu či vzácné nemoci, než ti v sousedním Německu. Zároveň ale výrazně více než v Polsku či na Slovensku.

Vyplývá to z dat, která pravidelně shromažďuje Evropská federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a pro letošek srovnávala 39 zemí včetně 27 států Evropské unie.

Odborníci se zaměřili na 160 přípravků, které byly schváleny mezi lety 2017 a 2020. Zvláštní zřetel brali na onkologické léky, kterých bylo schváleno celkem 41. 

Kromě toho data zahrnují 57 orfanů, tedy přípravků na vzácná onemocnění, jako jsou cystická fibróza či nemoc motýlích křídel. Zbytek tvoří kombinované terapie a další.

Češi 88, Němci 147

Česko v aktuálním žebříčku obsadilo 11. příčku (9. mezi zeměmi EU). Z celkových 160 přípravků je jich pro české pacienty k dispozici 88. Pro srovnání: v Německu je to 147 preparátů.

Průzkum však odhalil téměř propastné rozdíly a Česko z celkového srovnání vychází ještě poměrně dobře.

V některých státech se pacienti dostanou jen ke zlomku schválených nových léků. Například na Slovensku je to pouze 36 přípravků, v Polsku 42.

Foto: W.A.I.T. Report / EFPIA, Seznam Zprávy

Celková dostupnost podle roku schválení.

„Dostupnost nových léků v České republice se v posledních letech zlepšuje. Ve sledovaném období jsme na tom s dostupností lépe než země V4. Na druhou stranu zaostáváme za některými zeměmi západní Evropy, například Francií, Rakouskem nebo Německem,“ přibližuje pro Seznam Zprávy David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Pokud jde o české umístění, Ministerstvo zdravotnictví vyzdvihuje především to, že jsme v celkové dostupnosti léčiv nad evropským průměrem. „Výsledek považujeme za dobrý. Jedná se o výrazné zlepšení výsledků oproti předchozím průzkumům,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Čekání až dva roky

Samostatnou kapitolou je však čas, který pacienti čekáním na nové léky stráví. Data ukázala, že se tato doba může v rámci Evropské unie lišit až o dva roky.

Nejlépe jsou na tom opět pacienti v Německu - čekají průměrně 133 dní. V Rakousku je to 315 dní a například v Maďarsku 418. V Česku se na nastavení úhrady registrovaného léku čeká průměrně 573 dnů.

Foto: EFPIA, Seznam Zprávy

Počet dní mezi registrací a datem dostupnosti pro pacienty v jednotlivých zemích.

Příčiny odlišného času vstupu léčiv do systému zdravotního pojištění a tedy rozdílné dostupnosti pro pacienty v různých státech jsou podle Davida Koláře čtyři.

„Je to individuální nastavení pravidel systému zdravotního pojištění členských států EU, ekonomická situace, velikost trhu a aktivní léková politika konkrétních států. Například v Německu dochází ke vstupu nových léčivých přípravků většinou ve stejnou chvíli, kdy jsou tyto schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Jejich hodnocení německým regulátorem probíhá až po jejich vstupu na trh,“ vyjmenovává.

V České republice je situace opačná: léčivo nejprve prokazuje, že splňuje veškeré náležitosti související s jeho vstupem na trh. Teprve na základě toho dochází ke stanovení ceny a úhrady ze zdravotního pojištění a lék se může dostat k pacientům.

„Podíváme-li se ještě blíže na české nastavení pravidel systému zdravotního pojištění, vidíme, že například nový lék může být dostupný až ve chvíli, kdy je mu stanovena cena a úhrada ze zdravotního pojištění ve třech jiných státech EU. Do budoucna je tedy otázkou, zda by například tato podmínka nemohla být legislativně upravena, abychom se na pomyslném žebříčku dostupnosti nejmodernějších terapií pro pacienty nemohli dostat o pár příček kupředu,“ dodává šéf AIFP.

Cesta léku

Nové léky zpravidla centrálně schvaluje Evropská léková agentura (EMA) a její rozhodnutí je platné ve všech státech EU. Faktická dostupnost léčiva v dané zemi ale ještě nemusí znamenat jeho reálnou dostupnost pro pacienty. Ve státech probíhá jejich vlastní a často komplikované úhradové posouzení. Do hry vstupují například také indikační omezení, která ovlivňují, kteří pacienti se k léčivu mohou dostat a v jaké fázi jejich léčby. „Tato omezení se mohou stát od státu lišit,“ upřesňuje David Kolář.

Na zcela opačném konci žebříčku než Německo se potom umístily Rumunsko, kde jsou léčiva dostupná až po 899 dnech, Albánie s 882 dny či Polsko s 844 dny.

Podle mluvčího zdravotnictví Ondřeje Jakoba je dostupnost léků pro resort prioritou a chce ji i do budoucna podpořit. Za zásadní však považuje zejména to, že se už nyní daří některé procesy krátit.

Foto: EFPIA, Seznam Zprávy

Podíl dostupných nových léčiv ze 160 schválených mezi lety 2017 a 2020. Zelenou barvou jsou uvedeny dostupné látky bez omezení, žlutou s omezením, růžovou pouze ze soukromých zdrojů a červenou nedostupné léky.

„Je to výsledek úsilí SÚKL, kterému se podařilo zásadně zkrátit dobu vedení řízení, ale i zdravotních pojišťoven, které uzavírají smluvní ujednání týkající se nákladů na léčbu s držiteli rozhodnutí o registraci, a tím umožňují vstup léčivých přípravků do systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl.

Situaci má zlepšit také letošní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta v reakci na praxi upravila podmínky dočasné úhrady podle poznatků z praxe. Jde například o prodloužení doby, na kterou se dočasná úhrada stanovuje. Kromě toho zavádí novou definici vysoce inovativních léčivých přípravků. Cílem je garantovat vliv na léčbu závažné nemoci, bezpečnost, účinnost i zvýšení kvality života pacienta.

„Rovněž byla zavedena zcela nová možnost pro stanovení výše a podmínek úhrady léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. S ohledem na délku a složitost řízení, je však příliš brzy na přehodnocení a případné další změny,“ uzavírá Jakob.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované