Hlavní obsah

Papilomaviry berou životy každý den, zájem o očkování ale v Česku klesá

Foto: Profimedia.cz

Dívky i chlapci mezi 13 a 14 lety mají očkování proti HPV hrazené pojišťovnou. Přesto proočkovanost klesá. Ilustrační foto.

Reklama

22. 5. 8:40

Při přepočtu na zmařené roky života patří HPV nejspíš mezi největší zabijáky, ačkoliv proti nim existuje účinná prevence. Vliv na vadnoucí zájem o očkování mohou mít dezinformační kampaně i chybějící osvěta.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Cestu z ordinace domů si vůbec nepamatuji. Hodně jsem plakala, ale musela jsem se dát rychle dohromady už kvůli pětiletému synovi, který mě potřeboval živou a zdravou,“ vypráví pro Seznam Zprávy 34letá Veronika z Brna.

Diagnózu rakoviny děložního čípku si vyslechla před více než rokem. Lékaři jí při operaci museli spolu s nádorem odstranit také dělohu a vejcovody. Kvůli proniknutí rakovinotvorných buněk do uzlin následovalo ještě ozařování a chemoterapie. Mladá žena věří, že nyní je již z nejhoršího venku.

Náročná léčba byla vyčerpávající, přesto Veronika patří k těm šťastnějším. Na zhoubné nádory děložního hrdla zemře v Česku přibližně každý den jedna žena. Vysoce rizikové papilomaviry (HPV), které za nimi stojí, mívají na svědomí i další zhoubná onemocnění – u mužů i žen.

Situace je o to tragičtější, že účinné zbraně proti HPV existují. Například rakovina děložního čípku by kombinací screeningů a očkování mohla prakticky přestat existovat. Samotná účinnost vakcín se pohybuje kolem 90 procent.

Porazit HPV se ale Česku nedaří. A jak ukazují aktuální data, která Seznam Zprávám poskytnul Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), proočkovanost dokonce nadále klesá.

Zatímco v roce 2012 bylo proočkováno 75,6 procenta dívek ve věku 13 let, o pět let později to bylo 63,7 procenta. Za loňský rok potom podle ÚZIS proočkovanost nejspíš nepřesáhne 61,9 procenta.

„Proočkovanost opravdu klesá. Myslím, že nelze rezignovat na kampaň, vzdělávání lékařů, ale i tlak na doporučování vakcín. V některých zemích došlo k rapidnímu poklesu například v důsledku antivakcinačních dezinformací. Jinde nejsou vakcíny hrazené,“ míní viroložka a odbornice na lidské papilomaviry Ruth Tachezy.

Například Česko však patří mezi země, které tyto vakcíny hradí z pojištění. Od letošního roku mají chlapci i dívky mezi 13 a 14 lety hrazené i látky s širší ochranou, a to až proti devíti typům HPV. V celosvětovém srovnání si sice Česko nestojí nejhůře, od mety 90procentní proočkovanosti se nyní ale spíše vzdaluje.

Foto: Profimedia.cz

Začátek rakovinného bujení. V Česku zemře jen na nádory děložního hrdla každý den přibližně jedna žena.

Samostatnou kapitolou jsou pak preventivní prohlídky u gynekologa a osvěta okolo možností vyšetření. Od loňského roku například mají ženy od 35 do 45 let hrazené i tzv. HPV DNA testy, které dokáží odhalit přítomnost virů v těle. Protože ale stát neorganizuje adresné zvaní na prohlídky, řada žen o vyšetření vůbec neví.

„Negativita testu HPV DNA, respektive délka přetrvávání negativní predikce testů HPV DNA, umožňuje prodloužit interval kontrol na až pět let, což může vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit. Standardní screening totiž každoročně využívá jen kolem 57 % českých žen, což je jedním z důvodů, proč je u nás zaznamenán dvojnásobný počet nových případů rakoviny děložního čípku než v západoevropských zemích,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy profesor Jiří Sláma, vedoucí onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

Jde i o chlapce

Klíčovou roli hraje podle odborníků také všeobecná znalost a informovanost o HPV mezi lidmi. Jedním z dlouhodobých mýtů je například domněnka, že se celá problematika týká pouze dívek.

Chlapci, kteří mají očkování proti HPV v Česku hrazeno již několik let, jsou nyní proočkováni asi ze 40 procent. Na rozdíl od dívek u nich proočkovanost stoupá, stále je ale nedostatečná.

„Globální prevalence genitální infekce HPV je u mužů bez ohledu na věk dokonce vyšší (50 až 60 %) než u žen. Ale zdá se, že u mužů tyto viry přetrvávají méně často. A právě přetrvávající infekce je tím rizikovým faktorem. Nicméně stejné typy vysoce rizikových HPV jsou spojené s iniciací většiny karcinomů anu, análního kanálu a orofaryngu, především patrových tonsil (ústní části hltanu, pozn. red.) u obou pohlaví,“ připomíná Tachezy.

Data ze zahraničí navíc dokládají, že k vymizení HPV z populace dochází nejrychleji při očkování dívek i chlapců, ideálně před zahájením pohlavního života. Je totiž třeba buď vysoké proočkovanosti dívek (až 90 procent), nebo nižší proočkovanosti obou pohlaví. U karcinomu děložního hrdla je efekt pozorovatelný už nyní - všechny případy až na výjimky jsou způsobené HPV, proti nimž vakcína cílí. U ostatních karcinomů je dopad pozorovatelný méně, jen část z nich je totiž vyvolána virem. Účinnost vakcinace proti vzniku karcinomu děložního hrdla nicméně ukázaly i údaje z Velké Británie: u dívek očkovaných v roce 2008 (narozených 1995 a mladších) se tyto nádory již neobjevují.

Ruth Tachezy navíc upozorňuje, že očkování má smysl i v pozdějším věku či po prodělaném onemocnění. „Důvodem je ochrana proti typům HPV, kterými se člověk dosud neinfikoval a vakcína proti nim je účinná. Navíc bylo prokázáno, že vakcinace snižuje riziko návratu onemocnění,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované