Hlavní obsah

Změny ve zdravotním pojištění. Podívejte se, na co máte nově nárok

Foto: Shutterstock.com

Od ledna se o rok posouvá hrazení umělého oplodnění u žen z veřejného zdravotního pojištění až do 40. narozenin.

Reklama

14. 1. 7:00

S novým rokem začala platit novela zákona o zdravotním pojištění. Za některá očkování nově nemusíte platit. Změny se týkají také inovativních léčiv, domácí péče nebo reprodukční medicíny. Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Novinky se od ledna týkají hned několika oblastí zdravotnictví. Vznikaly ještě pod bývalým šéfem resortu Adamem Vojtěchem (za ANO), podle kterého jde o největší novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let. Změnily se desítky z 61 paragrafů zákona.

Moderní léčba na dosah

V tuzemsku žije více než 500 tisíc pacientů, kteří se potýkají s některým z několika tisíc vzácných onemocnění. K jejich léčbě se využívají vysoce inovativní a často nákladné léky – takzvané orfany – a lidé o jejich dlouhodobou úhradu často musí pojišťovnu mimořádně žádat.

Pacienti doposud spoléhali na složité individuální domáhání se úhrady přes paragraf 16. Ten se pro řadu z nich stal synonymem zdlouhavého administrativního boje s nejistým výsledkem.

Nově má ale do rozhodovacího procesu vstoupit poradní orgán ministerstva zdravotnictví, ve kterém budou mít pacienti své zástupce. Větší zřetel se má brát na sociálně-zdravotní dopady léčby, a nikoliv pouze na nákladovou efektivitu.

„Jako pacientská organizace budeme zastupovat naše pacienty a dokazovat, jaký dopad má daná léčba na kvalitu života,“ přiblížila pro Seznam Zprávy Simona Zábranská z Klubu cystické fibrózy.

Vzácné nemoci a léky

  • Vzácné choroby jsou často dědičná onemocnění, která postihují méně než pět lidí z každých deseti tisíc.
  • Zároveň existuje více než 8 000 různých vzácných chorob, řadí se mezi ně například svalová dystrofie, cystická fibróza nebo amyotrofická laterální skleróza, postihují především děti.
  • Získáním statusu tzv. vysoce inovativního léčivého přípravku je lék hrazen pouze dočasně. Pro žádosti přes § 16 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění neexistují jednotná pravidla, navíc zdravotní pojišťovna lék schvaluje pro konkrétního pacienta, nikoliv plošně.

Kromě zástupců pacientů mají v komisi místo odborné lékařské společnosti, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. Jejich společné stanovisko je poté závazné pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, který o úhradě rozhoduje.

„Bude to tedy řešeno systémově. Všichni pacienti, kteří splňují indikační kritéria, by lék dostali. Už by se nemuselo opakovaně individuálně žádat. Je to obrovský posun,“ dodává Zábranská. K pomoci by se měla rychleji dostat řada pacientů trpících například různými metabolickými, nervosvalovými nebo jinými vzácně se vyskytujícími poruchami.

Více vakcín z pojištění

Ve veřejném prostoru se nyní skloňuje zejména očkování proti covidu-19, s novým rokem ale přišly změny hned v několika dalších vakcínách.

Senioři nad 65 let mají od ledna propláceny všechny očkovací látky proti chřipce, které jsou v České republice dostupné. Na plně hrazené očkování proti chřipce mají nárok také všichni zdravotníci a další odborníci ve zdravotnictví.

Za zmínku stojí, že Česko zatím patří mezi nejhůře proočkované státy proti chřipce. Jak připomíná Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), každoročně se u nás nechá očkovat asi 7 až 8 procent populace. V rizikových skupinách je proočkovanost asi 21,8 procenta. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je cílem dosažení 75% proočkovanosti rizikové populace.

Varování před epidemií HPV

Od ledna jsou plně hrazeny také všechny očkovací látky proti lidskému papilomaviru. Ty jsou příčinou karcinomu děložního hrdla a dalších zhoubných onemocnění. V Česku lékaři ročně objeví rakovinu děložního čípku u více než 800 žen a téměř 400 z nich na ni zemře.

Doposud přitom byla zdarma pouze vakcína chránící proti dvěma nejčastějším onkogenním typům HPV. Nově pojišťovna hradí i látky s širší ochranou, a to až proti devíti typům HPV.

„Lidské vysoce rizikové papilomaviry jsou příčinou zhoubných onemocnění v řadě anatomických lokalizací mužů a žen. Jedná se o 100 % nádorů hrdla děložního, 16 % nádorů vulvy, 70 % nádorů vaginy, 87 % análních nádorů, 29 % nádorů penisu a 20 % nádorů orofaryngu. I když vysoce rizikových typů papilomavirů je mnoho, většina zmíněných nádorů je vyvolána právě typy, proti nimž chrání vakcinace devítivalentní vakcínou,“ popsala pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy, odbornice na lidské papilomaviry z Národní referenční laboratoře v ÚHKT.

Účinnost vakcíny se různí podle druhu karcinomu, pohybuje se ale okolo 90 procent. Kromě toho vakcína chrání například i proti genitálním bradavicím, nejčastějšímu virovému pohlavně přenosnému onemocnění, a laryngeální papilomatóze.

K vymizení HPV z populace dochází nejrychleji při očkování dívek i chlapců, ideálně před zahájením pohlavního života. „Úžasná jsou data z Velké Británie, která ukazují, že u dívek očkovaných v roce 2008 (narozené 1995 a mladší) se karcinomy hrdla děložního neobjevují,“ dodala Tachezy s odkazem na britská data.

V Česku mají dívky očkování hrazené od roku 2012, proočkovanost mezi nimi však klesá. „Máme tu výhodu, že v roce 2018 u nás začalo být nabízeno očkování za úhradu ze zdravotního pojištění nejen dívkám, ale i chlapcům. Byli jsme třetí zemí na světě, která toto privilegium měla. Z dat mně dostupných vyplývá, že počáteční proočkovanost 13letých dívek poklesla ze 76 % na 64 % v roce 2020. U chlapců naopak od roku 2017, kdy to bylo pouhých 16 %, se zvýšila s úhradou na 32 % v roce 2018 a na 43 % v roce 2020,“ dodává viroložka.

Další hrazená očkování

Očkování proti klíšťové encefalitidě je od ledna 2022 nově plně hrazené zdravotní pojišťovnou pro všechny občany starší 50 let. V České republice je hlášen nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí EU, proočkovanost je však ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze 33%.

Vakcína proti meningokoku: Očkování proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B je nově hrazeno, pokud je zahájeno do dovršení 12. měsíce věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Očkování proti skupinám A, C, W, Y je plně hrazeno v případě, že je člověk očkován jednou dávkou od dovršení 1. do dovršení 2. roku věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku pojištěnce. (AIFP)

Umělé oplodnění a zmrazení vajíček

Novela nemění jen přístup k lékům či očkování, dotýká se i celých oblastí zdravotnictví. Novinku od ledna přináší třeba onkologickým pacientkám. Zdravotní pojišťovny jim nově hradí zmražení vajíček, aby po ukončení onkologické léčby mohly mít vlastní děti. Léčba totiž může kvalitu vajíček a plodnost žen ovlivnit.

Doposud si pacientky zmrazení vajíček pro budoucí použití musely samy hradit a mohlo je to vyjít až na 60 000 korun. Změna se dotkne především mladých onkologických pacientek, které mají dobrou prognózu a ještě nemají děti.

„Největší část z nich jsou ženy s nádory prsu, ale týkat se to může i žen s melanomy, kolorektálním karcinomem, nádory zažívacího traktu, nádory vaječníků a řadou dalších onemocnění, u nichž pacientky prochází zajišťovací léčbou,“ uvedla už dříve pro ČTK Katarína Petráková, která působí na Klinice komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu. Podle lékařů si nyní nechává zamrazit vajíčka ročně asi 150 až 200 žen s onkologickou diagnózou. Pojišťovny budou nyní hradit i uchování vajíček po dobu deseti let.

Od ledna se také o rok posouvá hrazení umělého oplodnění u žen z veřejného zdravotního pojištění až do 40. narozenin. Pojišťovny doposud hradily ženám do 39 let až čtyři pokusy o mimotělní oplodnění, zpravidla ale ženy i tak musejí doplácet na léky částky v řádech tisíců korun. Podle klinik umělého oplodnění je nyní průměrný věk žen, které si k nim přicházejí pro pomoc, 37 let.

Sestry a domácí péče

Mezi oblasti zdravotnictví, jež se novinkami v zákoně mění, patří také domácí péče. Kromě toho, že se rozšiřuje seznam lékařů, kteří mohou tuto péči předepsat, se posílily kompetence zdravotních sester. Nově mohou za určitých podmínek předepisovat některé zdravotnické prostředky. Podle prezidentky Asociace domácí péče ČR Ludmily Kondelíkové jde o první krok k posílení pravomocí sester.

Zákon uvádí, že sestra bude moci předepisovat některé zdravotnické prostředky v rozsahu, který stanoví ošetřující lékař. Tedy pokud se léčba u pacienta nebude měnit, může zdravotní sestra opakovaně předepisovat například krycí materiály, jako jsou náplasti, obinadla či materiály k podpoře hojení a čištění ran, dále pomůcky pro pacienty s inkontinencí a střevními vývody a také prostředky pro kompresivní léčbu, tedy stahovací obinadla či punčochy.

Kompletní znění zákona o veřejném zdravotním pojištění naleznete například na webu Zákony pro lidi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované