Hlavní obsah

Češi znovu na Antarktidě. Krom tání ledovců zkoumají i hladinu stresu

Foto: Czech Antarctic Research Programme

Čeští vědci na Antarktidě.

Reklama

11. 1. 12:50

Dva měsíce stráví o samotě na ostrově více než pětkrát větším než Praha, kde jim společnost dělají jen tuleni nebo tučňáci, leč jen sporadicky. Čeští vědci se znovu vydali zkoumat tání ledovců na Antarktidě. A nejen to.

Článek

Po dvanáctidenní karanténě v Chile a také ztrátě části batohů dorazila tentokrát šestnáctičlenná posádka přesně na silvestra na ostrov Jamese Rosse.

Nyní už se skupina zabydlela na stanici Johanna Gregora Mendela. „V prvních dnech našeho pobytu napadlo asi 30 centimetrů sněhu, který nyní postupně taje. Podle měření, které máme k dispozici, se jednalo o vůbec první sněžení zhruba od začátku listopadu,“ popisuje aktuální počasí v okolí stanice Johanna Gregora Mendela Filip Hrbáček.

S vedoucím vědecké výpravy, geomorfologem Filipem Hrbáčkem z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, si redakce Seznam Zpráv chtěla zatelefonovat. Plánovaný rozhovor přes satelitní telefon se však kvůli špatnému signálu způsobenému masivní sněhovou bouří nezdařil. Přes satelitní spojení se však šlo spojit alespoň přes e-mail.

Na stanici na Antarktidě působí brněnští vědci už od roku 2007. Letošní výprava má dva nové úkoly – zahájí pětileté permanentní sledování zamrzlé půdy a pustí se také do výzkumu hladiny stresu u vědců na Antarktidě. Kromě „tradičních“ účastníků polárního výzkumu, tedy geologů, klimatologů nebo mikrobiologů, se proto k letošní výpravě přidali i odborníci na sledovaní změn v lidském těle.

„Medicínské výzkumy budou vyhodnoceny až po návratu do ČR. Zatím jsme tady jen krátce, abychom byli schopni pozorovat nějaké změny nebo předběžné výsledky,“ reagoval Hrbáček na otázku, jestli již pozorují nějaké změny sami na sobě.

O změnách okolí již nelze polemizovat. Globální oteplovaní se totiž nejvíce projevuje právě v polárních oblastech, kde způsobuje masivní tání ledovců. To byla také jedna z prvních věcí, kterých si vědci po příjezdu na polární stanici všimli.

„Podle prvních dat byl loňský rok nadprůměrně teplý (cca 1,5 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem). Díky tomu odtála velká část pravidelně se tvořících sněžníků (byť nyní napadl sníh). Konkrétnější výsledky týkající se dlouhodobých měření na ledovcích nebo v aktivní vrstvě permafrostu budeme mít až v druhé polovině expedice,“ popisuje geomorfolog.

Zřejmě i díky teplému roku na ostrově Jamese Rosse měli letos jednodušší přípravy stanice po příjezdu. „Stanice je ve velmi dobrém stavu. Odzimování a spuštění všech základních systémů do plného provozu (tj. energie, vodní hospodářství) proběhlo v letošním roce velmi rychle. V prvních dnech jsme se věnovali především rutinním pracím v okolí stanice. Na expedici je celá řada členů poprvé, takže část času byla věnována také nezbytným provozním školením,“ shrnuje první dny na polární stanici Hrbáček.

Zatím prý ve skupině panuje především dobrá nálada a spokojenost. Široko daleko jsou jediné lidské bytosti. „Na ostrově Jamese Rosse jsme jediní s vědeckou stanicí. Velmi často tady pracují kolegové z Argentiny v rámci jejich terénních kempů, ale nejsme s nimi v kontaktu. O jiné expedici, která by mířila do této oblasti, nevíme,“ líčí vědec z Brna „zalidněnost“ na ostrově, jenž je více než pětkrát větší než Praha.

Polární stanice Johanna Gregora Mendela

  • Plánování vzniku stanice se datuje do devadesátých let minulého století, postavili ji v letech 2005 a 2006 a do užívání vědců byla předána 22. února 2007. Vlastní ji Masarykova univerzita.
  • Její vybudování stálo přibližně 60 milionů korun a Česká republika se stala jednou z třiceti zemí, které mají v okolí jižního pólu výzkumnou stanici.
  • Československo otevřelo svoji první stanici jménem Eco-Nelson na Antarktidě již v roce 1989. Stojí za ní polárník Jaroslav Pavlíček, jelikož je v soukromém vlastnictví a používají ji mezinárodní expedice, nepovažuje se za českou polární stanici.
  • Mendelovu polární stanici provozuje Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, vedoucím českého antarktického výzkumu je geomorfolog Daniel Nývlt.
  • Standardně se na stanici provádí čtyři výzkumy – klimatický a atmosférický pod vedením klimatologa Kamila Lásky, geologický pod vedením Filipa Hrbáčka, biologický pod vedením fyziologa rostlin Miloše Bartáka a mikrobiologický pod vedením Ivo Sedláčka. Tento rok přibyl i výzkum entropického stresu, který na stanici bude zkoumat výzkumnice molekulárního metabolismu a chronických onemocnění Lucie Ráčková.
  • Příspěvky z polární stanice lze sledovat na facebookové stránce projektu, detailněji je výzkum popsán na webu.
Foto: Czech Antarctic Research Programme

Mendelova polární stanice.

Vrátí se počátkem března

Stejně jako je na ostrově minimum lidí, neoplývá ani bohatou faunou a flórou. „Zvířat tu běžně moc nebývá, například nejbližší tučňáčí kolonie je od nás cca 60 km. V letošním roce jsme tedy zatím pozorovali první jednotky tučňáků a tuleňů,“ říká Hrbáček. Rostliny jsou na ostrově jen ve velmi omezeném množství a aktuálně pod sněhem.

Na stanici, pojmenované po otci moderní genetiky Johannu Gregorovi Mendelovi, budou výzkumníci minimálně do druhé poloviny února. V březnu se pak očekává návrat do České republiky. „To pro nás představuje dostatek času na práci. Očekáváme, že se nám podaří zajistit veškerá dlouhodobá měření a experimenty, které jsou plánované v rámci našich projektů,“ říká geomorfolog.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované