Hlavní obsah

Česko překročilo hranici epidemie. Infekcí dýchacích cest přibylo o pětinu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

V Česku přibylo lidí, kteří mají chřipkové příznaky. Ilustrační fotografie.

Reklama

Akutními respiračními infekcemi v Česku aktuálně trpí 1750 lidí na 100 000 osob. Oproti minulému týdnu počet stoupl o 22,2 procenta. Pokud nemocnost přesáhne 1600 až 1700 nemocných na 100 000 obyvatel, hovoří odborníci o epidemii.

Článek

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stouply za předchozí týden o více než pětinu na 1750 na 100 000 obyvatel. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jde při pohledu na celostátní čísla o epidemii, nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském a Karlovarském kraji a na Vysočině, informoval ústav v tiskové zprávě. Podle informací profilu Hygienické služby ČR na sociální síti X, který spravuje Ministerstvo zdravotnictví (MZd), nebylo zatím hodnoty pro epidemický práh dosaženo ve všech krajích.

„Nemocnost akutními respiračními infekcemi v ČR ve čtvrtém kalendářním týdnu roku 2024 dosáhla úrovně 1750 nemocných na 100 000 osob, což je vzestup o 22,2 procenta oproti minulému týdnu. Nárůst je evidován ve všech krajích i všech věkových skupinách,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

O epidemii akutních respiračních infekcí odborníci hovoří, pokud nemocnost přesáhne 1600 až 1700 nemocných na 100 000 obyvatel. SZÚ posuzuje počet případů přepočtený na počet obyvatel ČR, krajské hygienické stanice v jednotlivých krajích. „Z lokálního hlediska lze epidemiologickou situaci v některých krajích ČR hodnotit jako rozvíjející se epidemii,“ uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Jde o kraje Karlovarský, Liberecký, Vysočinu, Jihomoravský a Moravskoslezský.

Dominantním původcem akutních infekcích je podle Kynčla v současné době chřipka, od předchozího týdne přibylo lidí, kteří mají chřipkové příznaky, při přepočtu na 100 000 obyvatel o 75 procent. Nejvyšší nemocnost je u malých dětí do pěti let věku, nejnižší u seniorů nad 65 let. Nejvyšší nárůst nemocnosti lékaři zaznamenali podle Jakoba mezi dětmi ve věku šest až 14 let, kde se zvýšila o více než 25 procent.

Naopak klesá od přelomu roku počet pozitivně testovaných na covid-19. Od předchozího týdne se jejich počet snížil zhruba o pětinu na 11 případů na 100 000 obyvatel. V nemocnicích bylo podle dat MZd 78 pozitivně testovaných, osm na jednotkách intenzivní péče.

Reklama

Doporučované