Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Věznice Ebongweni v jihoafrickém městě Kokstad. Pro vězně maximální ostraha, izolace a jeden telefonát týdně. Tak v současnosti vypadá život jednoho z nejznámějších českých kriminálníků Radovana Krejčíře. Zde si odpykává pětatřicetiletý trest za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami.
České úřady projevily zájem ho dostat zpět už roku 2007. O návrat usiluje i samotný Krejčíř. Zatím marně. Naposledy byl v Česku v nepřítomnosti odsouzen v roce 2015 k patnáctiletému trestu. Na základě tohoto rozsudku upravila Česká republika žádost o vydání a v roce 2020 ji znovu předala Jihoafrické republice. Od té doby je rozhodnutí na její straně.
„Zatím nemá Ministerstvo spravedlnosti od jihoafrických orgánů informaci o tom, zda a jakým způsobem bylo o extradiční žádosti rozhodnuto,“ říká mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Všechny žádosti selhávají
Formální rozhodnutí sice zatím nepadlo, letos v dubnu ale jihoafrické úřady naznačily, že Krejčířův návrat do Česka nepřichází v úvahu. Vydání bude možné až poté, co si odpyká celý trest – státy totiž nemají dohodu o výměně vězňů.
Podle toho se odvíjí i činnost Ministerstva zahraničních věcí: „Naše ambasáda v Pretorii poskytuje standardní konzulární pomoc vyplývající ze zákona, tedy zprostředkováváme komunikaci advokátů a rodiny s místními úřady. V případě žádosti dotyčného českého občana uskuteční konzul návštěvu ve věznici,“ komentuje mluvčí ministerstva Daniel Drake.
Seznam Zprávy hovořily také s jihoafrickým soukromým kriminalistou a forenzním expertem Paulem O’Sullivanem, který se podílel na vyšetřování kauz Radovana Krejčíře.
„Zůstává vězněn s maximální ostrahou ve věznici v Kokstadu, bez kontaktu s vnějším světem, kromě jednoho telefonátu týdně, který musí být veden v angličtině a je nahráván,“ popisuje aktuální život odsouzence.
„Jeho rodina ho sice může volně navštívit, pokud si to přeje, ale vzhledem k tomu, že jsou na ně u nás vydány zatykače, tak by to pro ně byla jednosměrná cesta,“ vysvětluje Paul O’Sullivan, kterého se podle jeho slov pokusil Radovan Krejčíř v minulosti několikrát zavraždit.
„Stále podává soudní žádosti, které si píše sám, ale všechny selhávají. Neuspěl ani v jednom pokusu o zvážení deportace zpět do Česka. Mám v úmyslu zajistit, aby Krejčíř zůstal ve vězení v Jižní Africe po zbytek svého života,“ dodává odhodlaně.
„Nikdo si nechce pálit prsty“
Na Krejčířovo vydání údajně netlačí ani česká strana. Podle investigativního novináře Jaroslava Kmenty je pro většinu institucí pohodlnější, že je muž mimo dosah. „Všichni tuší, že je dobře, že je někde pryč. Problémy s jeho ostrahou, s jeho životem a tak dále má na triku někdo jiný. Nikdo si s ním nechce pálit prsty,“ míní autor knih o tuzemském podsvětí.
Kdyby se Krejčíř vrátil do Česka, podle Kmenty by mohl usilovat o obnovení některých procesů – a v některých případech by teoreticky ani nemusel skončit ve vězení.
Navíc vzbuzuje i po letech strach. „Někteří lidé se ho stále bojí – kvůli vlastnímu bezpečí, ale také kvůli informacím, které si mohl uchovat. Ozvěny jeho kauz se pořád mohou dotýkat i politiky. Takže i proto tady de facto nikdo Krejčíře nechce,“ dodává novinář.
Neznámější Krejčířovy kauzy
- Na počátku 90. let spoluzaložil firmu Corado a coby její jednatel odcizil milionové akcie od společnosti Frymis.
- Během dodávky pohonných hmot pro jihlavskou firmu M5 se dopustil daňového podvodu a při převozu přes hranice také celního úniku.
- Neshody s podnikatelem Jakubem Konečným vyústily v jeho údajný únos. Podnikatel je od roku 2005 nezvěstný.
- Tunelování společností Čepro a Technology Leasing.
- V kauze firmy Tukový průmysl se dopustil finančního podvodu a přípravy vraždy, kterou chtěl celou záležitost smést ze stolu.
- V roce 2005 při prohledávání vily policistům utekl. Interpol jej spolu s manželkou a synem vypátral na souostroví Seychely a dva roky nato byl zadržen na hranicích Jihoafrické republiky.
Legendární útěk z vily
K události, která Radovana Krejčíře „proslavila“, došlo přesně před dvaceti lety. 18. června 2005 utekl během domovní prohlídky ze své luxusní vily v Černošicích – i přestože byla plná policistů. Jeho útěk se zapsal do historie jako jeden z největších skandálů polistopadového Česka.
„Vezměte si: Přijde policejní jednotka společně se zásahovou jednotkou URNA (Útvaru rychlého nasazení) do vily miliardáře. Dělá se domovní prohlídka od půlnoci do osmi rána. A najednou se zjistí, že z nějakých záhadných okolností podezřelý, který byl zadržován a měl po domovní prohlídce ráno směřovat do cely předběžného zadržení, zmizel,“ popisuje Kmenta.
Skandál tehdy otřásl českou policií i politikou. Rezignoval policejní prezident Jiří Kolář a několik dalších vysoce postavených osob. Odsouzen byl nicméně pouze velitel zásahu Jan Špitálský – podmíněně.
Případ měl také dopad na fungování celé policie. Zásahy se od té doby zpřísnily a profesionalizovaly.
Nejasnosti zůstávají
Ani po dvaceti letech nejsou známy všechny okolnosti Krejčířova útěku. A především chybí jasná odpověď na klíčovou otázku: Jak přesně z vily zmizel? „Neexistuje dodnes jasný závěr, který by byl schválený nezávislým soudem,“ konstatuje Kmenta.
Sám Krejčíř tvrdil, že mu odchod umožnil jeden ze státních zástupců. Podle Kmenty ale není možné jeho slovům zcela důvěřovat. „Jeho informace mohly být zabarvené jeho snahou pomstít se některým lidem v Česku, včetně policistů a státních zástupců,“ vysvětluje.
Pravděpodobnější podle něj je, že Krejčíř využil momentu překvapení a únavy. Po osmihodinové prohlídce se totiž jeden z policistů zeptal, zda si může dojít na toaletu. Majitel vily ho tam doprovázel – a v ten moment utekl.
„Pro některé z nich to byl velký zápřah a už ztratili pozornost, kterou celou dobu měli mít. Měli před sebou zločince, o kterém netušili, jak dokonalý zločinecký mozek má,“ domnívá se investigativní novinář.
„Krejčíř si je takhle lehce vychutnal a zostudil. Policie podle mého ztratila i společenskou prestiž na dlouhou dobu dopředu. Jediný, kdo ví na beton, jak to bylo, je sám Krejčíř,“ dodává Kmenta.
