Článek
Velkými ocelovými portály, které informují řidiče o provozu či dojezdových dobách, chtějí silničáři do pěti let osadit nejvytíženější části všech dokončených úseků Pražského okruhu. Kolem roku 2035 má podobnou technologii získat také D1 na obchvatech Brna a Ostravy, řekli v úterý zástupci Ředitelství silnic a dálnic.
„S postupnou dostavbou Pražského okruhu by úseky včetně dálničních radiál měly mít liniové řízení dopravy. A to nejen na snížení rychlosti v dopravních špičkách, ale pro informace o dojezdových časech,“ uvedl šéf silničářů Radek Mátl. Velké informační tabule zatím fungují jen na několika částech okruhu a podle ředitele mají občasné výpadky.
Podobné plány mají silničáři také s Brnem a Ostravou, kde by inteligentní portály mohly přibýt do deseti let. „Brněnská aglomerace a D1 si zaslouží mobilní liniové řízení zhruba od 160. do 230. kilometru. Jak u Brna rozšíříme dálnici na šestipruhové uspořádání, chytré portály tam chceme umisťovat,“ doplnil ředitel.
Podle něj má být chytré značení součástí jednotlivých zakázek na rozšiřování D1, vše je otázka dostatku peněz. Kolem Brna doposud funguje jen několik pevných i mobilních „tabulí“, které povětšinou podle situace snižují nejvyšší povolenou rychlost.
Co je liniové řízení dopravy
Je to inteligentní systém pro plynulé řízení a regulaci provozu na dálnicích a silnicích, který sestává s proměnného dopravního značení. Dělí se na pevné a mobilní, které se často využívá u delších stavebních prací či uzavírek a omezení.
Detektory měří hustotu provozu, rychlost vozidel a tvořící se kolony. Chytré tabule tak v reálném čase informují řidiče o hrozícím nebezpečí nebo ukazují aktuální rychlostní limity či varovné nápisy.
Mátl o tom hovořil v Ostravě, kde se zástupci ŘSD pochlubili novým Národním dopravním informačním centrem. Moderní velín, kterému vévodí 13 velkoplošných obrazovek, nově sídlí v Hornopolní ulici v Moravské Ostravě. „Zajistí modernější a bezpečnější zázemí pro provoz centra,“ sdělil Mátl. Přes třicet pracovníků centra nepřetržitě sbírá hlášení o nehodách, uzavírkách či kolonách a sdílí je s navigacemi, informačními portály či rádii.
Do nového sídla se přesunuli z ostravské části Přívoz, také tamní pracoviště před dvěma lety zasáhly ničivé povodně. Národní centrum také využívá telematické systémy, kamerové a meteorologické systémy i detekci kolon.
Jen za loňský rok evidovalo více než 700 tisíc unikátních událostí a přibližně 521 tisíc zpráv. Nejvytíženější je v letních měsících, kdy je provoz na dálnicích nejsilnější. „Na zdejší callcentrum se každý rok dovolá asi 65 tisíc řidičů. Nejčastěji chtějí vědět, jak vypadá provoz na D1 mezi Prahou a Brnem,“ doplnil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Dopravní informace pro řidiče mají být v následujících letech ještě detailnější. Výrazně to má ovlivnit nová evropská legislativa, která požaduje širší dostupnost dopravních dat a jejich poskytování v jednotném formátu.
„Mají být k dispozici data o proměnném značení či dalších změnách na všech komunikacích, kde jezdí denně více než sedm tisíc aut,“ vysvětlil Mátl. Fakticky se to týká větších měst a krajských správců silnic, kteří budou nově dodávat dopravní data v jednotném datovém formátu. „Tohle je nejbližší a největší úkol národního centra,“ doplnil ředitel Mátl.
