Hlavní obsah

Lázně v Karlových Varech bývaly nejmodernější na světě. Teď dostaly nový háv

Foto: Petr Hájek Architekti, Seznam Zprávy

Červený multifunkční sál je vestavěný do zastřešeného atria.

Reklama

Císařské lázně v Karlových Varech zahajují provoz. Po čtyřleté rekonstrukci za 1,4 miliardy. Kromě prohlídek a expozice lázeňství zde bude sloužit multifunkční sál, který do atria historické budovy vestavěl architekt Petr Hájek.

Článek

Císařské lázně patří k zásadním památkám Karlových Varů, přesto byly dlouho opomíjené. Mohl za to jejich nelichotivý stav, do kterého se dostaly během druhé půlky 20. století. V 80. letech zde byl ukončen lázeňský provoz a od té doby stavba skomírala.

V těchto dnech se opět vrací na výsluní. Od roku 2010 jsou lázně národní kulturní památkou a před čtyřmi lety přistoupil Karlovarský kraj, který budovu vlastní, ke kompletní renovaci za 1,4 miliardy korun, s přispěním státních a městských peněz.

Kromě obnovy historických částí přibyl i bonus – moderní multifunkční sál v červené barvě, který architekt Petr Hájek vestavěl do zastřešeného atria.

Pojal ho jako samostatnou ocelovou konstrukci, která jako by se vznášela na šesti nohách, aniž by se dotýkala historických stěn. „Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi. Někomu tvary sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu,“ popsal architekt Hájek.

Sál má unikátně řešenou akustiku s polohovatelnými přetáčivými panely, které prostor přizpůsobí pro různé účely, včetně koncertů Karlovarského symfonického orchestru.

+11

Více než sto koupelen

Neorenesanční Císařské lázně, zprovozněné roku 1895, navrhli významní rakouští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.

Z jejich kreslících prken pochází i řada jiných staveb v Karlových Varech, včetně Grandhotelu Pupp či Tržní kolonády, ale také třeba vídeňský Volkstheater, Státní opera v Praze, Mahenovo divadlo v Brně nebo Opera v Oděse.

Tento největší lázeňský dům v Karlových Varech byl ve své době údajně nejmodernějšími lázněmi světa. Ve více než stovce koupelen dokázal obsloužit téměř 2000 lidí denně. Jméno dostal po císaři Františkovi Josefu I., který však budovu navštívil jen jednou a nikdy nevyužil zdejší císařskou koupelnu.

Od vzniku Československa se budova jmenovala Lázně I. Na přelomu 40. a 50. let prošla přestavbou, během doby socialismu chátrala. Od konce 80. let, kdy zde skončil lázeňský provoz, fungovala jako kasino a příležitostně jako kulturní a společenský prostor.

V prohlídkových okruzích je vedle luxusní císařské koupelny a nového sálu možné vidět třeba bohatě zdobený Zanderův sál, který původně sloužil ke gymnastice. Fungovat zde má také expozice lázeňství s 360stupňovou panoramatickou projekcí.

Reklama

Doporučované