Článek
Velké škody i civilní oběti hlásí státy Blízkého východu poté, co Spojené státy a Izrael zahájily letecké údery na Írán, přičemž Teherán reagoval odvetnými kroky. Při útocích zasáhl řadu okolních zemí, například Kuvajt, Irák nebo Katar.
Paralyzovaný je v oblasti letecký prostor, tisíce lidí včetně českých turistů v zasažených zemích zůstávají bez možnosti vrátit se domů.
V regionu pomáhají mezinárodní humanitární organizace a situaci sledují i ty české, které zatím spíše vyčkávají. Například organizace Člověk v tísni v Íránu momentálně nepracuje, i tak ale dění pozoruje. „Situaci bedlivě sledujeme, zejména jestli se nebude vyvíjet do nejhoršího scénáře vleklé krize s velkým množstvím uprchlíků odcházejících do vedlejších zemí,“ popsal vedoucí humanitární pomoci Člověka v tísni Marek Štys.
Do pomoci se zatím nezapojuje ani Český červený kříž, je ale připraven reagovat na výzvu k pomoci. „S ohledem na naše zkušenosti předpokládáme, že bychom realizovali finanční sbírku, ale to až v případě, že si to standardní postupy v rámci hnutí vyžádají,“ uvedl prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Mezinárodní červený kříž v Íránu i Izraeli už mobilizoval personál i dobrovolníky napříč územím, ti nyní ošetřují zraněné, poskytují základní humanitární služby a podporují v místě lidi postižené současnými událostmi.
Příprava na krizový plán
Dlouhodobě v Íránu působí například organizace Lékaři bez hranic. Podle zástupkyně vedoucího komunikace české kanceláře Terezy Wyn Haniakové je situace znepokojivá, organizace ji proto monitoruje a zvažuje případné další kroky. „Už od uplynulých protestů nabízíme tamním úřadům, že je v nouzi můžeme případně podpořit nad rámec našich aktuálních projektů. Běžně v jiných kontextech spouštíme krizové zásahy a nové dočasné projekty. Jsme tedy připraveni, ale uvidíme, jak se situace bude nadále vyvíjet,“ uvedla.
Organizace ADRA přímo v Íránu nepůsobí, poskytuje ale humanitární pomoc v Sýrii, Libanonu a Jemenu. „Naši kolegové v Libanonu se připravují na aktivaci krizového plánu a navýšené pomoci pro lidi, kteří museli nebo budou muset opustit své domovy,“ popsal vedoucí oddělení komunikace Vít Hněvkovský.
I Hněvkovský popsal, že je ADRA připravena pomoci na místě podle situace, ať už poskytnutím potravin, pitné vody, ubytování, nebo psychosociální pomoci zasaženým. „Situace ale zůstává nejasná a je závislá na financování. Nemáme přesná čísla a doufáme, že postižených lidí bude co nejméně. Humanitární potřeby v Sýrii a Libanonu byly vysoké již před tímto konfliktem,“ řekl Hněvkovský.
„Čísla uprchlíků jsou zatím malá“
Z pohledu humanitárních organizací záleží na tom, jak se bude situace vyvíjet do budoucna. Pro Člověka v tísni je v tomto kontextu důležitá Arménie, Afghánistán a Irák, kde má organizace zřízeny kanceláře a kam by potenciálně mohli utíkat lidé z Íránu.
„Zatím jsou ta čísla uprchlíků velice malá. Na potenciální příliv se připravují i v Turecku, na přechodech ale registrují jen nepatrné zvýšení. Situace se zatím nerozvíjí, velký potenciál nucené migrace a uprchlictví ale vnímáme u Afghánců, kterých v Íránu žije asi 4,5 milionu,“ uvedl Štys.
Kromě možné uprchlické vlny sleduje organizace i vnitřní dění v zemi. „Pokud by režim zkolaboval úplně a země by se začala například fragmentovat, zvažovali bychom humanitární pomoc přímo v zemi. Zatím se ale zdá, že od takového scénáře jsme daleko,“ řekl Štys. Nevyloučil ale, že se během následujících týdnů situace drasticky změní.
„Devastace českého humanitárního rozpočtu“
Člověk v tísni v souvislosti s děním okolo Íránu varoval před škrty v humanitární pomoci, které plánuje vláda. Už v polovině února řada organizací v dopise vyzvala premiéra a kabinet, aby tento krok přehodnotili. Podle dopisu zodpovědnou vládní politiku nemohou samy organizace nahradit z peněz od jednotlivců a firem.
Na ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé sobě) apeluje Štys. „Tato situace se vyvíjí v momentě, kdy vláda a Ministerstvo zahraničních věcí projednávají škrty v humanitární pomoci, které po 25 letech budou znamenat úplnou devastaci českého humanitárního rozpočtu,“ řekl.
Vláda by podle něj měla reflektovat, jestli chce, nebo nechce poskytovat humanitární pomoc v zahraničí, a svůj postoj přehodnotit. „Rozpočet na humanitární pomoc plánuje vláda zcela zlikvidovat,“ doplnil.
