Článek
Čtvrteční otřes země v Česku, který v 18 hodin zaznamenaly seismické stanice v Česku i v Evropě, nezpůsobilo zemětřesení, ale běžný průmyslový odpal u Berouna ve velkolomu Čertovy schody. Uvedl to v páteční tiskové zprávě Geofyzikální ústav Akademie věd. Původní zprávy za zahraničí, o nichž informovala některá média, přitom hovořily o silném zemětřesení o síle 5,5 stupně s epicentrem na Rokycansku.
Informace vycházely z údajů německého seismologického centra Geofon v Postupimi, které záznamy evropských seismických stanic nesprávně identifikovalo jako silné zemětřesení. K chybě podobného rozsahu za více než 20 let dosud nikdy nedošlo, sdělil ČTK tiskový zástupce GFZ.
„K nesprávné identifikaci došlo chybným vyhodnocením seismogramů, kterého se dopustil automatický vyhodnocovací systém. Tyto nesprávné údaje převzalo Evropské-Středomořské seismologické centrum a odtud se informace jako lavina šířila redakcemi sdělovacích prostředků. Později zásahem odborníků Geofonu bylo vyhodnocení seismického jevu korigováno, magnitudo sníženo na 1,5 a seismický jev označen jako pravděpodobný průmyslový odpal,“ uvedl Geofyzikální ústav.
„Jde o riziko rychlého, automatizovaného vyhodnocování 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Takové případy však také pomáhají zpochybňovat a zlepšovat kritéria pro vyhodnocování a zveřejňování,“ uvedl na dotaz ČTK Joachim Saul z postupimského centra GFZ.
„V tomto případě došlo ke smíchání dat o odstřelu v lomu, která pocházela z regionálních seismometrů, s daty ze stanic, které se nacházely mnohem dále,“ vysvětlil dále Saul. „Údajná síla údajného zemětřesení vycházela z příliš malého množství a především nesprávných dat. To je obvykle blokováno, v tomto případě bohužel ne. Příčinou byla chybná konfigurace,“ dodal.
Observatoře české seismické sítě a datová centra seismické služby naopak podle ústavu fungovaly příkladně - průmyslový odpal zaznamenaly, ale nevyhodnotily jej jako významné zemětřesení, o kterém je třeba informovat veřejnost.
„Z denního seismogramu naší nejcitlivější seismické stanice v Kašperských Horách ze včerejšího dne je zřejmé, že k žádnému zemětřesení, které by mohlo být pocítěno, v Čechách po celý den nedošlo. Slabý záchvěv těsně po 18. hodině středoevropského letního času, který výše uvedená seismologická centra chybně vyhodnotila jako důsledek silného zemětřesení, způsobil běžný průmyslový odpal u Berouna ve velkolomu Čertovy schody,“ uvedl Geofyzikální ústav.
Ve velkolomu se podle jeho ředitele Igora Nováka ve čtvrtek nic mimořádného nestalo. „Střílíme normálně a nic se nemění. Máme přísné limity, je to nesmysl,“ řekl Novák.
Dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení v Česku bylo v prosinci 1985 v západních Čechách u Nového Kostela na Chebsku a mělo sílu 4,6 stupně. Ředitel geofyzikálního ústavu Aleš Špičák řekl, že zemětřesení o magnitudu 5,5 by bylo přibližně ještě třicetkrát silnější a pokud by mělo epicentrum ve středních Čechách, pocítili by ho obyvatelé prakticky na celém území republiky. Velmi pravděpodobně by už také způsobilo škody na budovách v blízkosti epicentra.
Zemětřesení se v Česku nejčastěji objevují v západních Čechách na Chebsku, opakovaně i na Opavsku a kolem Hronova. V posledních letech přístroje zaznamenaly otřesy několikrát také u Mirotic na Písecku o síle 3,4 a 3,1 stupně a také u Orlíku, až o síle 2,7 stupně.
Denní seismogramy observatoří České regionální seismické sítě jsou dostupné na adrese https://www.ig.cas.cz/denni-seismogramy/, jsou aktualizovány každých deset minut.
