Hlavní obsah

Čtvrtstoletí po něm pátrala policie. Český pas mu ale vydávali bez problémů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Josef Šindelek, Seznam Zprávy

S platným pasem procestoval Josef Šindelek řadu zemí. Fotografie ze Zlatého chrámu v Patanu v Káthmándú.

Reklama

Na Josefa Šindelka byl vydán evropský i mezinárodní zatykač. On celou dobu pobýval v zahraničí legálně, s platným cestovním pasem, který si pravidelně a osobně na ambasádách vyzvedával.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nikdy jsme nepřekročili hranice ilegálně, neusilovali jsme o falešné doklady, neměnili jsme jména a vždy se přesouvali s platným českým pasem,“ napsal Josef Šindelek Seznam Zprávám o pětadvacetiletém životě na útěku s partnerkou Blankou Šírovou. Až počátkem listopadu ho na základě mezinárodního zatykače zadržela argentinská policie.

Momentálně sedí ve vazební věznici ve městě El Dorado a čeká na vydání do České republiky.

Po dvaašedesátiletém Josefu Šindelkovi bylo 23. září 1998 vyhlášeno pátrání poté, co nenastoupil do vězení. Odsedět si měl 30 měsíců za podvod. Šindelek ale zvolil útěk do zahraničí. V dubnu 2008 na něj byl vydán evropský zatykač, o 10 let později i mezinárodní zatykač.

Během 25 let na útěku procestoval Josef Šindelek řadu zemí na několika kontinentech. Vždy prý používal platný český cestovní doklad. Když pasu docházela platnost, standardně si na českém velvyslanectví zažádal o nový a o pár týdnů později ho osobně vyzvedl. Jednou v australském Sydney, dvakrát v Kuala Lumpuru v Malajsii.

Nejméně třikrát mohli úředníci několika úřadů upozornit policii na to, že si mezinárodně hledaný Josef Šindelek v daný čas na daném místě přijde osobně vyzvednout cestovní doklad. On však zadržen nebyl.

+13

„Byla ve mně malá dušička. Důkladně jsme se s Blankou rozloučili, poradili se, co dál, až zůstane sama. Jako bych nešel pro pas, ale na popravu,“ popisuje Josef Šindelek v ručně psaném dopise z argentinské vazební věznice den, kdy si šel v Sydney poprvé od útěku vyzvednout na ambasádu nový pas.

„A teď si dovedete představit tu úlevu, radost i krevní puls, když ke mně slečna z ambasády přes pult přisunula můj nový pas a s úsměvem popřála šťastnou cestu,“ píše.

„My jsme jen pošťák“

„My jsme jen prodloužená ruka státu, zprostředkovatel, pošťák, aby náš občan nemusel pro nový pas do České republiky,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.

Úředníci na konzulárních odděleních přijmou žádost, posílají ji ke zpracování na Ministerstvo vnitra a to ji předá příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Splní-li žadatel podmínky, úřad nechá pas vyrobit a zašle zpět na příslušnou ambasádu.

Konzulární pracovníci nemají žádnou povinnost kontrolovat jména žadatelů o cestovní doklad v policejní databázi hledaných osob, která je veřejná a může se do ní kdokoliv podívat.

„Žádný zákon takovou povinnost neukládá,“ uvádí mluvčí rezortu zahraničí Daniel Drake.

Nepracujeme s policejním systémem

Seznam Zprávy mají k dispozici kopii posledního cestovního pasu Josefa Šindelka. Zažádal si o něj na velvyslanectví v Kuala Lumpuru v Malajsii a Magistrát města Brna mu ho 12.října 2016 vydal. Cestovní pas mu platí 10 let.

Ani magistrátní úředníci, kteří cestovní doklady vydávají, nemají povinnost kontrolovat, jestli je žadatel v databázi lidí, po nichž policie pátrá.

„Magistrát města Brna jako správní orgán příslušný k vydání cestovního pasu nepracuje s informačním systémem Policie ČR, kde jsou uvedeni lidé v pátrání,“ konstatuje mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.

Žadatelé jsou „lustrováni“ v Informačním systému cestovních dokladů, kde jsou evidováni pouze lidé, jimž bylo na základě soudního rozhodnutí odepřeno vydání nebo nařízeno odnětí cestovního dokladu. To může učinit jen soud.

Pouze soud může odebrat nebo zrušit pas

Ústavní soud k 31. 12. 2010 zrušil část zákona, která umožňovala správnímu orgánu zabavit trestně stíhaným lidem cestovní doklad. Ve svém rozhodnutí ÚS upozornil, že takto postižení lidé by neměli šanci na přezkum takového rozhodnutí. O nevydání či odnětí cestovního dokladu se rozhoduje v trestním řízení podle zvláštního právního předpisu a může o něm rozhodnout pouze soud.

„Magistrát pracuje jen s údaji v Informačním systému cestovních dokladů, který ale obsahuje informace spočívající v zákazu vycestování do zahraničí a označení soudu, který tento zákaz uložil,“ vysvětluje Filip Poňuchálek.

My to nevíme

Policie přiznává, že se nemá jak a od koho dozvědět, že si hledaná osoba vyzvedává cestovní doklad, a ani nemá možnost do Informačního systému cestovních dokladů vložit osoby, po nichž pátrá.

„Policie ČR nijak do procesu vydávání pasů nevstupuje, nejedná se o problematiku, kterou bychom řešili, a je to agenda spadající pod jiné orgány. Nemáme jak se dozvědět o tom, že si někdo vyzvedává pas, nežli od toho, kdo ho vydává,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

„V případě zahraničí navíc musí být informována místní policie, protože tam naši příslušníci nejsou,“ dodává.

Celý proces vydávání cestovních dokladů má v kompetenci Ministerstvo vnitra. Ani jeho úředníci „neprojíždějí“ žadatele o pas databází hledaných osob.

„Jediným důvodem pro odepření vydání cestovního dokladu jsou zákonné důvody, samotná skutečnost, že je člověk uveden v pátrání, mezi ně nepatří. Z toho důvodu se k prověření žadatele v systému pátrání po osobách nepřistupuje,“ popsala mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.

Na konkrétní otázku, proč nikdo v řetězci ambasáda – Ministerstvo zahraničních věcí – Ministerstvo vnitra – samospráva databázi nezkontroluje, aby mohl policii na hledanou osobu upozornit, rezort ani po několikeré žádosti neodpověděl.

Po zkušenosti ze Sydney byl už Josef Šindelek při druhé žádosti o vydání nového pasu v Kuala Lumpuru o něco klidnější. „Vydání dalších pasů už u mě neprovázely takové infarktové stavy,“ píše v dopise z argentinského detenčního zařízení.

Podle Blanky Šírové už argentinský soudce žádost o vydání jejího přítele do Česka podepsal a prý běží pětačtyřicetidenní lhůta na to, aby si Josefa Šindelka česká policie „odvezla“. Po příletu do ČR by si měl ve vězení odsedět 30 měsíců, ke kterým byl v roce 1998 odsouzen.

Reklama

Související témata:

Doporučované