Článek
Rakovnicko. Dvoučlenné domácnosti stát uznává výdaje na bydlení do výše 10 734 korun, u tříčlenné rodiny je to 13 291 korun. Tyto částky fungují jako strop. Když platíte víc, stát k tomu, co je nad limit, už nepřihlíží. Když platíte méně, kalkuluje se s nižší částkou.
Tyto stropy jsou samotným srdcem superdávky. Jde o klíčový údaj, který se zásadně propisuje do toho, jak vysokou podporu od státu lidé získají. Zatímco dnes se města a obce dělí jen do tří velkých skupin podle počtu obyvatel – zvlášť Praha s Brnem, města nad 70 tisíc lidí a zbytek republiky –, nově by se měly limity od října počítat podrobněji. Díky poslanecké úpravě se budou určovat detailně pro každý ze 77 okresů.
Hrozí však, že u početnějších rodin nebude mít ministerstvo práce a sociálních věcí dost dat. Problém tkví v detailnosti celého systému. Stát totiž stanovuje hned několik různých stropů: zvlášť pro domácnosti s jedním, dvěma, třemi, čtyřmi nebo pěti a více členy. Všechny tyto kategorie se navíc ještě dělí podle toho, zda v bytě žijí běžní žadatelé, nebo zranitelné osoby, jako jsou samoživitelé a senioři.
Analýza výzkumné organizace PAQ Research, kterou má redakce k dispozici, ukazuje, že v některých případech nebude soubor dat dostatečně robustní.
„V takto malém počtu se mohou normativy (zmíněné stropy nákladu na bydlení, pozn. red.) v některých okresech z roku na rok výrazněji měnit nebo snáz dojde ke zkreslení, pokud budou ve větším množství zastoupeny například obecní byty nebo nájmy obchodníků s chudobou. V těchto případech tak normativy nemusí odpovídat realitě,“ varuje analýza.
Pirátská poslankyně Hana Ančincová pak zmiňuje i možnost ovlivnění stropů dominantním poskytovatelem bydlení v regionu. „Praxe ukáže, jestli to nové nastavení podle okresů je správné. My tam máme nadále otazníky u menších okresů, kde dominantní majitel může zamávat s cenami v dané lokalitě,“ vysvětluje Ančincová.
„Pokud bych měl ilustrovat vliv normativu, tak si představme domácnost, která dá za bydlení 15 tisíc korun a normativ je také 15 tisíc korun. Kdyby byl normativ o tři tisíce menší, tak se dávka také o tři tisíce sníží. U domácností, které dávají za bydlení více než normativ, nebo jsou na hranici, se posun ve výši projevuje do dávky jedna ku jedné,“ říká spoluautor analýzy Samuel Galan.
Menší domácnost měla nárok na více peněz na bydlení
Podle propočtů PAQ Research může mít stát problém s nedostatkem dat v některých lokalitách, zejména u větších domácností. Organizace na základě šetření Českého statistického úřadu odhaduje, že například na Rakovnicku budou stropy vycházet jen z přibližně 120 domácností u tříčlenných rodin a třeba jen 60 pětičlenných domácností.
Na Prachaticku, Rokycansku a Tachovsku pak mohou stropy vycházet ze vzorku zhruba 40 pětičlenných domácností.
Ředitelka odboru komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Anna Vacková uklidňuje, že data jsou dostatečně robustní a vychází ze statisíců dávek. Analýza PAQ Research pak podle ní vzorek pouze odhaduje.
Samuel Galan připouští, že skutečná data se mohou od odhadů v analýze lišit. „Potřebné údaje ministerstvo nezveřejňuje, takže velikosti vzorků odhadujeme z loňského počtu vyplacených příspěvků na bydlení v jednotlivých okresech,“ říká s tím, že si i dopočítávají zastoupení různě velkých domácností na základě vlastního šetření.
„Přesto by bylo překvapivé, kdyby byly skutečné vzorky podstatně větší, než odhadujeme. Příjemců části superdávky na bydlení zřejmě nebude o mnoho víc než příjemců končícího příspěvku, ze kterého vycházíme. Navíc kdyby byly vzorky dostatečné, tak bychom nepozorovali vady, které poslanci narychlo opravovali,“ podotýká analytik PAQ Research.
Odkazuje na paradoxní problém, kterému se už poslanci věnovali - a následně prohlasovali opravu. Cenové stropy na bydlení u početnějších domácnosti byly v některých případech nižší než pro menší domácnosti, které ovšem potřebují méně prostoru.
Třeba tříčlenné domácnosti na Rakovnicku pobírající superdávku mají mít uznatelné náklady na bydlení až do 13 291 korun. Čtyřčlenná rodina ale měla mít – kdyby poslanci nezasáhli - uznatelné náklady pouze do 12 508 korun a pětičlenné domácnosti do 12 060 korun.
Poslanci ovšem schválili pojistku, že se bude v takových případech pracovat s vyšším stropem pro menší domácnost.
Krok správným směrem
Řešením současného problému by pak podle Samuela Galana mohla být jakási střední cesta mezi třemi původními velikostmi měst a obcí a zaváděnými 77 okresy.
„Ministerstvo může problém řešit nastavením normativů podle několika hrubších pásem okresů odstupňovaných podle výše nájmů. Podle našich propočtů by fungovalo například šest pásem. Pásma okresů umožní zacílit normativy a zároveň stabilizují systém, protože vycházejí z většího počtu údajů,“ míní analytik.
Jak Samuel Galan, tak i třeba poslankyně Hana Ančincová si lokálnější uznatelné stropy chválí.
„Ceny nájemního bydlení nezávisí na velikosti obce, ale na konkrétní situaci v jednotlivých regionech. Dosavadní nastavení proto v některých levnějších lokalitách poskytovalo vyšší podporu, než odpovídalo skutečným nákladům, zatímco lidé v obcích v zázemí velkých měst nebo v regionech s rychle rostoucími nájmy naopak dostávali nižší podporu,“ vysvětloval důvod změny ministr práce Aleš Juchelka v tiskové zprávě.
„Změna normativů od ministerstva správně usiluje o lepší zohlednění regionálních rozdílů v cenách bydlení ve výši podpory. Předchozí určování normativů podle velikostí obcí totiž jen slabě souviselo s lokálními cenami nájmů. Normativy byly tak například vyšší v Ústí nad Labem a Ostravě než v drahých obcích kolem Prahy či v Mladé Boleslavi,“ dodává Samuel Galan.
