Článek
Na konci loňského roku Češi raději vydrželi a i když měli kaz, k zubaři nešli. Vychází to z informací České stomatologické komory. Částečnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění na bílou plombu šlo totiž poprvé čerpat až od letošního 1. ledna.
„Listopad a prosinec byl katastrofický, protože pacienti čekali na nový rok, až dostanou od pojišťovny 900 korun na bílou plombu. Leden a únor byl pak naopak pro zubaře docela intenzivní, teď už je ale vše vyřešené a zubaři zase hodně stojí,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které je registrovaných skoro 60 procent všech lidí v Česku, eviduje první čísla za úvodní čtyři měsíce roku. Za bílé plomby u dospělých zaplatila 731 milionů korun: 212 milionů stály nevrstvené výplně z fotokompozitu a 519 milionů korun plastické výplně.
„Právě v těchto případech přispívají zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2026 na ošetření 900 korun, případný doplatek si hradí pacient sám,“ upřesňuje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Skoro tři čtvrtě miliardy korun tedy stála nově hrazená ošetření. Pokud by výdaje zůstaly stejné, za celý rok by to bylo 2,2 miliardy korun. Důvodová zprávě k novele, která změnu zavedla, počítala až s 2,8 miliardy korun.
„Vzhledem k tomu, že v minulém roce nebyly u dospělých kvalitní bílé fotokompozitní plomby vůbec hrazeny, a to ani částečným příspěvkem, komplikovaněji se odhadovalo, kolik takových plomb se reálně v České republice zhotoví,“ říká zubařka a odbornice na analytiku ve zdravotnictví Bára Jurčíková, která je členkou správní rady VZP.
Dá se však předpokládat, že se začátkem letních prázdnin začne pacientů ještě přibývat. S tímto výhledem také počítá VZP. Od 1. července totiž nemohou čeští zubaři až na výjimky aplikovat amalgám.
Česku totiž společně se Slovinskem vypršela výjimka, kterou si vyjednalo u Evropské unie. Jinak už ve zbytku sedmadvacítky platí zákaz amalgámu od loňska. Omezení nebylo motivované tím, že by amalgámové plomby byly pro pacienty bezprostředně nebezpečné. K tomuto kroku Evropská unie dospěla, aby zakročila proti dalšímu používání rtuti. A právě amalgám je jeden z nově zakázaných materiálů, který rtuť obsahuje.
„Aktuálně očekávané saldo hospodaření základního fondu VZP za rok 2026 je 16 miliard korun. V tuto chvíli je nižší zhruba o dvě miliardy oproti očekávaní na začátku letošního roku. Důvodem je lepší výběr pojistného i nižší produkce v některých segmentech, mimo jiné i u stomatologů, kteří dosud vykázali méně výplní, než jaká byla očekávaná predikce,“ dodává Plívová, že i největší zdravotní pojišťovna počítala s větším výdaje za zubní výplně.
Budou se počítat kazy
Jak moc Češi budou potřebovat nové zubní výplně, ale není jasně také proto, že se v tuzemsku skoro dvě desetiletí neuskutečnila populační studie, která by se zaměřila na kazivost chrupu.
„Žádnou aktuální studii nemáme, a tak jsme navrhovali, aby vznikla znovu a navázala na poslední, kterou máme někdy z roku 2008,“ říká Šmucler, že je nutné, aby měla podobnou metodiku, a tak byla data porovnatelná historicky i mezinárodně.
Že by Česko mělo takovou studii zorganizovat, řešila nedávno poradní skupina ministerstva zdravotnictví pro reformu primární péče.
„Studie by měla přinést zejména aktuální informace o výskytu zubního kazu a dalších onemocnění dutiny ústní u dětí i dospělých, o regionálních rozdílech ve stavu orálního zdraví i o dostupnosti stomatologické péče. Zároveň by měla poskytnout důležité podklady pro plánování sítě poskytovatelů, nastavení úhrad a cílené preventivní programy tam, kde jsou nejvíce potřeba,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Hana Plačková, že se studie chystá.
Jak upozorňuje Jurčíková, Česká republika nedělá žádnou komplexní prevenci zubního kazu u dětí. „Je pak trochu irelevantní zaobírat se tím, jestli plomba je bílá nebo černá a jaký je na ni příspěvek od pojišťovny,“ míní.
Dětské zuby? V Česku katastrofa
Právě data o tom, jak moc mají především děti zkažené zuby, by mohla pomoci s nasměrováním preventivních programů.
„Zuby u dětí jsou v Česku katastrofa. V rámci Evropské unie jsme poměrně specifičtí, protože všude jinde dramaticky klesá poptávka po léčebné zubní péči, to znamená extrakce, plomby nebo čištění kořenových kanálků. U nás ale moc neklesá u dětí. Rodiče totiž dost kašlou na jejich první zuby, a máme tak hrozně moc kazů u čtyřletých dětí,“ vysvětluje zubař Roman Šmucler.
Zubním kazům se přitom dá jednoduše předcházet. Při správné hygieně a vhodné stravě se lze většině z nich vyhnout. Z pohledu mezinárodních měřítek se nejčastěji jako cíl stanovuje, aby 80 procent šestiletých dětí bylo zcela bez kazu. Při posledních zjišťovaní se došlo k tomu, že Česko je sotva na hranici 50 procent. Přitom zkažené mléčné zuby mohou způsobit problém i pro ty stálé.
„Do úhrad na bílé plomby šlo několik miliard korun - přitom za menší prostředky by se dal vystavět opravdu komplexní plán prevence kazu a onemocnění dásní třeba ve školách a školkách. Na téhle prioritě musí být ale shoda všech pojišťoven, ministerstva zdravotnictví i školství - a tam vnímám, že je zatím zakopaný pes. Vyžaduje to velkou míru koordinace,“ dodává Jurčíková.
Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s chystanou studií zmiňuje, že se má stát podkladem pro zacílení preventivních programů. První kroky se ale teprve chystají, podle ministerstva zatím není stanovený konkrétní termín zahájení ani autor studie.
