Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stěžovatelka, s pseudonymem A. B. tvrdila, že ve věznici čelila ponižujícímu a nelidskému zacházení, které mělo překročit rámec zákona. S tím se ve středečním rozhodnutí ztotožnil i Ústavní soud. Podle soudkyně Daniely Zemanové se prokázalo, že ze strany dozorců došlo k nezákonnému zacházení, které naplnilo znaky mučení.
Krajský soud v Pardubicích, který dříve rozhodl, že šlo ze strany vězeňských dozorců pouze o kázeňský přestupek, se případem bude muset znovu zabývat. „Krajský soud popsal jednání dozorců zjevně jako protiprávní, a přesto rozhodl, že nespáchali trestný čin a toto rozhodnutí neodůvodnili,“ řekla soudkyně Daniela Zemanová. Podle Ústavního soudu krajský soud porušil právo ženy na fyzickou integritu a ochranu před nelidským a ponižujícím zacházením.
„My toto rozhodnutí určitě vítáme. Ústavní soud položil důraz na škodlivost špatného zacházení, škodlivost mučení, nelidského a ponižujícího zacházení, které je absolutně nepřijatelné v demokratickém právním státě,“ řekl obhájce ženy Maroš Matiaško.
Podle Matiaška se ale jedná o problém, který je potřeba řešit systémově. „Tento případ ukazuje na možné selhání pracovníků vězeňské služby, nemají adekvátní manažerskou podporu, a to podle mě je nutné vyřešit,“ myslí si.
K incidentu došlo v roce 2021 v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou. Podle prvního rozsudku okresního soudu žena dlouhodobě narušovala kázeňský řád a během dne, kdy měla být převedena do školského střediska, opakovaně zdržovala nástup. Nakonec byla z rozhodnutí dozorkyně přivedena na pokoj, kde podle výpovědí začala slovně napadat dozorce. Ti ji poté připoutali na zhruba tři a půl hodiny ke kovové mříži pouty za obě zápěstí.
Případ soudy řešily opakovaně. Okresní soud v Havlíčkově Brodě v roce 2023 uznal příslušníky Vězeňské služby vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Uložil jim tříleté podmíněné tresty a dvouletý zákaz činnosti v bezpečnostních sborech.
Krajský soud v Pardubicích však rozsudek zrušil a rozhodl znovu. Jednoho z dozorců zprostil obžaloby, u ostatních věc předal k řešení v kázeňském řízení. Dospěl k závěru, že i když jejich postup nebyl správný, nelze prokázat jejich vědomí o protiprávnosti, a tedy ani úmyslné spáchání trestného činu.
„Krajský soud musí znovu rozhodnout o vině obžalovaných, dozorců a dozorkyň v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu. To znamená, musí zvážit otázku jejich zavinění a jejich jednání,“ vysvětlila Zemanová.
