Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ústavní soud rozhodl, že pozůstalí po obětech střelby na Filozofické fakultě UK v Praze mají právo na informace z vyšetřování provedeného Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS). „Přikázali jsme, aby spis zpřístupnila,“ sdělil soudce zpravodaj Jiří Přibáň.
Ústavní soudci vyhověli žádosti otce jedné z obětí, který chtěl vědět, jak inspekce postup policie při zásahu na fakultě prověřila.
„Generální inspekce bezpečnostních sborů rozhodnutí Ústavního soudu plně respektuje,“ napsala stručně Seznam Zprávám mluvčí GIBS Andrea Štorchová. Kdy, jakým způsobem a v jakém rozsahu spis pozůstalým policie poskytne, už ale nezodpověděla.
„Více informací nebudeme sdělovat,“ uvedla pouze.
„Já osobně se do spisu na GIBS podívat nepůjdu. Pro mě je to boční linie celé té tragédie. Četl jsem vyšetřovací spis, které se týkal mé dcery, snažil jsem se pochopit, k čemu tam došlo, za jakých okolností zemřela a to mi stačilo,“ svěřil se Seznam Zprávám otec jedné z obětí střelby na filozofické fakultě. Jméno zveřejnit nechtěl. Nejedná se o stěžovatele, na základě jehož žádosti Ústavní soud jednal.
„Myslím si, že mnohem důležitější jsou jiné věci, které je třeba pojmenovat – selhání výchovy v rodině vraha včetně nulové sebereflexe a alespoň minimální snahy se nám pozůstalým omluvit, či přehnaná covidová izolace mladých lidí, která se podepsala na jejich psychickém stavu,“ domnívá se.
Verdikt Ústavního soudu, v němž soudci GIBS nařizují zpřístupnění informací pozůstalým, pro něj příliš neznamená.
„Je to prohlubování utrpení“
„Dceru mi to nevrátí. Pro mě je to jen prohlubování utrpení. Když se pomalu začíná rána trochu hojit, vždy přijde nějaká další taková zpráva, která mi tu ránu zase otevře, vždy je kolem toho mediální humbuk a spousta dezinformací,“ popisuje své rozpoložení.
„Současně ale racionálně uznávám, že by bylo dobré, aby se věci vyčistily. Pokud policie něco zatajovala, bylo by dobré, aby se to dostalo ven. Aby se třeba razantněji pojmenovalo, kdo konkrétně jakou chybu udělal,“ míní.
Policejní zásah přitom vnímá ve dvou rovinách. „Za prvé zásah jednotlivých policistů, kteří nasazovali své životy a dělali, co bylo v jejich silách, tam žádné pochybení nevidím,“ vysvětluje.
„Za druhé řízení zásahu, kde zřejmě mohli udělat některé věci lépe. Věřím ale tomu, že tam žádné zlé úmysly ze strany policie nebyly. Policie byla ve vleku událostí, vrah měl bohužel děsivě promyšlený plán a byl o mnoho kroků napřed. Ať si každý z nás sáhne do svědomí, jestli by na svém pracovišti, kdyby vypukla taková krizová situace, dokázal reagovat na 100 procent,“ pokládá řečnickou otázku.
GIBS při interním šetření dospěl k závěru, že policie nemohla tragické události zabránit. Žádný z policistů či zaměstnanců policie není v souvislosti se zásahem podezřelý ze spáchání trestného činu, řekl před rokem ředitel GIBS Vít Hendrych, když se účastnil jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Uvedl však, že existuje prostor pro poučení z události a zefektivnění některých činností policie.
Ústavní soud v úterý připomněl, že právo nahlížet do spisu není bezbřehé, netýká se například utajovaných informací. Je na inspekci, aby posoudila, které části nelze poskytnout. Ve zbytku musí spis zpřístupnit.
„Ještě uvidím, jestli se půjdu do toho spisu na GIBS podívat, nevím“ sdělila Seznam Zprávám Bohuslava Juráková, matka Adama Juráka, který zemřel den po střelbě v nemocnici.
Vyšetřování střelby, které vedla policie, nikoliv GIBS, bylo odloženo kvůli smrti pachatele, jenž spáchal sebevraždu, a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání.
Střelec na fakultě

Pietní místo za oběti střelby.
Seznam Zprávy se v rozhovorech a reportážích vracejí k jednomu z nejtragičtějších příběhů v novodobé české historii. 21. prosince 2023 zastřelil David K. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 14 lidí, 25 lidí zranil. Sám pak spáchal sebevraždu. Mezi oběťmi byli studenti a jejich učitelé.
1. Příběh Kláry
2. Příběh Sáry
3. Rodina Adama