Hlavní obsah

Glosa: Řecko hoří, cestovky hasí. Klimatická změna v praxi

Foto: Jan Novák, Seznam Zprávy

Kvůli přespávání na letišti si člověk služby cestovní kanceláře neobjednává. Cestovky to vědí a musejí reagovat.

Reklama

Nadcházející úsilí cestovních kanceláří o nápravu pověsti lze vnímat i v širším kontextu jako součást adaptačních snah v reakci na probíhající klimatickou změnu.

Článek

Škody po lesních požárech na Rhodosu, Korfu a dalších místech Řecka se teprve budou sčítat. Dopadnou nejen na helénskou ekonomiku, ale také do turistických duší mnoha Čechů a do účetních rozvah tuzemských cestovních kanceláří.

Jak ukazují bezprostřední zkušenosti jejich evakuovaných klientů, mají české cestovky – mírně řečeno – dost velké rezervy v oblasti reakcí na krizové situace a ve schopnosti postarat se o vlastní zákazníky v momentech, kdy všechno neběží podle katalogových plánů. Jistě, dá-li se v důsledku lesních požárů do pohybu na 20 tisíc lidí jako v tomto případě, jde o výjimečnou situaci. Ostatně i sami Řekové uznávají, že šlo o největší evakuační operaci v historii země.

Ukonejší taková okolnost právem rozhořčené klienty českých cestovek, které v nejtěžších chvílích nekomunikují, případně selhávají v zajištění základních potřeb, jako je nouzová doprava, stravování nebo náhradní bydlení? Těžko říct.

Na Rhodosu se ale nestalo nic, co by v řeckých poměrech bylo bůhvíjak neobvyklé nebo nepředvídatelné. Lesní požáry jsou v kolébce civilizace běžnou součástí fungování země. Ty dosud nejničivější v roce 2007 si vyžádaly 84 obětí a poničily 270 tisíc hektarů území. Druhou nejhorší zkušenost s ohněm udělalo Řecko předloni, v roce 2021 zasáhly požáry 130 tisíc hektarů jeho území, ztráty na životech byly naštěstí násobně menší, oheň si vyžádal tři mrtvé.

Novinkou je letos snad jen vzplanutí požárů v těsné blízkosti silně oblíbených a hustě osídlených turistických destinací. Právě to si vyžádalo mohutné evakuační snahy a zastihlo české cestovky více či méně v nedbalkách.

Vylepšování a ladění krizových plánů pro české turisty v destinacích s častým výskytem pohrom, jako jsou právě lesní požáry, nepochybně přijde. Přinejmenším naoko. Může se stát, že povede i ke zvýšení cen zájezdů, protože důslednější ochranný „obal“ pro případ nouze kolem produktu, který si klient vybere z katalogu, jistě nebude zadarmo.

Přesto právě pocit, že je o turistu postaráno i ve složitých situacích, které není snadné předvídat, je tím, co odlišuje organizované cestování s kancelářemi od běžného „baťůžkaření“. Cestovky musejí cítit, že tento rozdíl v době snadno dostupných ubytovacích aplikací a širokého výběru variant dopravy je tím zásadním, co dává smysl jejich existenci. Je-li tato důvěra ve zvládnutí krizových situací nabourána jako letos v případě rhodských požárů, jde pro celou branži o reputační průšvih.

Nadcházející úsilí cestovních kanceláří o nápravu pověsti lze vnímat i v širším kontextu jako součást adaptačních snah v reakci na probíhající klimatickou změnu. Jak už se zdůrazňovalo při loňském nevídaném požáru v Českém Švýcarsku, změny související s proměnou klimatu nejsou bezprostřední příčinou požárů, ale zásadně napomáhají jejich šíření a usnadňují jejich vznik. Řecko se potýká s vlnou veder, která bude pravděpodobně nejdelší, kam paměť a záznamy sahají. A takový úkaz už klimatickému vývoji nepochybně přiřknout lze.

I na straně českých turistů možná začínají být patrné trendy adaptace na klimatickou změnu. Klimatologové nás posílají na příští dovolené rovnou do Skandinávie, ale podle některých článků a dílčích vyjádření zástupců turistické branže tak daleko na sever zatím příliš mnoho Čechů nemíří. Nicméně začínáme zřejmě objevovat Polsko a Baltské moře.

Může jít o jakési přesycení Jadranem a Středomořím, ale může to být i reakce na to, že na severu Itálie lze v létě potkat teploty a počasí, za nímž se před čtvrtstoletím cestovalo spíš na sever Afriky.

Reklama

Doporučované